|
|
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
|
|
| |
|
|
Sonda do životní zkušenosti stigmatizace u sexuálních pracovnic
Aksamitová, Magda ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomový projekt navazuje na současnou diskuzi o sexuální práci reprezentovanou studiemi na odborné úrovni (např.Sanders, Kong, O'Connell Davison, Malinová). Výzkum vychází z fenomenologického přístupu zkoumání životní zkušenosti a rozvíjí teorii stigmatizace. Klade si za cíl popsat, jakým způsobem se české sexuální pracovnice vypořádávají se svým stigmatem. Pozornost je mimo jiné věnována následujícím otázkám: 1) jak vnímají své motivy vstupu do sexuální práce, 2) jakým způsobem vnímají tuto práci a stigma s ní spojené ony samy, 3) jak se vypořádávají s oddělení pracovní a soukromé identity, 4) jak tato práce ovlivnila jejich postoj k mužům, 5) jaká je jejich vize odchodu ze sexuální práce.
|
|
|
Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem
Eisenbruková, Anna ; Weissová, Aneta (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem" se věnuje problematice přeneseného stigmatu, pojednává o jeho projevech, důsledcích a mapuje, kde k stigmatizaci dochází. Hlavním cílem práce je zjistit zda se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí být stigmatizovány a pokud ano kde k tomuto fenoménu dochází. Teoretická část práce se soustředí na popsání hlavních pojmů stigmatizace, rodičovství a mateřství a Aspergerova syndromu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je založen na deseti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech, jeho specifika jsou dále popsána v metodologické části práce. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v poslední kapitole. Stigmatizace se objevila do určité míry u všech respondentek, její projevy a důsledky se však lišily na základě jiných životních zkušeností, rodinného stavu ale hlavně závažnosti diagnózy dítěte. V práci byly identifikovány tři hlavní sféry, ve kterých ke stigmatizaci dochází, u osob blízkých, na veřejnosti a při kontaktu s institucemi a profesionály.
|
|
|
Interakcie medzi mimovládnou organizáciou a ženami pracujúcimi v prostredí pouličného sex biznisu
Pachová, Katarína ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Szénássy, Edit (oponent)
Anotácia Táto diplomová práca sa zaoberá vzťahmi, ktoré sa vytvárajú medzi terénnymi sociálnymi pracovníkmi a ženami poskytujúcimi platené sexuálne služby v prostredí pouličného sexbiznisu. V práci ukazujem, ako sú vzťahy v tomto prostredí vybudované na základe pozície stigmatizovaných a zasvätených. Tieto pozície však nie sú stabilné. Terénni pracovníci i ženy pracujúce v sex biznise s nimi počas spoločných interakcií kreatívne pracujú a redefinujú ich pomocou svojho ponímania dôvery, autority a vymedzovania. Na vznik týchto vzťahov má dôležitý vplyv téma zdravia, ktorá sa dostáva do tohto prostredia v rámci prístupu znižovania rizík. Ten priniesol do prostredia sexbiznisu záujem o zdravotnú stránku sexworkerov, ale čo je podstatnejšie, záujem o skupinu týchto žien všeobecne. Počas terénnej práce je totiž v hre oveľa viac motívov a rovín, ktoré sú v tomto priestore zdieľané. V čase môjho terénneho výskumu sa ukazovali ako podstatné pre tieto ženy témy, ktoré prekračujú prostredie ulice, a to materstvo a partnerstvo. V poslednej kapitole tejto práce preto približujem, ako sú uchopené tieto témy počas kontaktov s terénnymi pracovníkmi. Kľúčové slová sexwork, mimovládna organizácia, prístup znižovania rizík, terénni sociálni pracovníci, stigma, zdravie, biomoc, materstvo
|
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
|
Gay Pride: mediální obraz homosexuality v českých médiích na příkladu pochodu homosexuálů
Strnadová, Mirka ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem je prezentováno téma homosexuality v českých médiích na příkladu pochodu homosexuálů. Nejprve shrnuji základní pojmy a jejich rozdíly, poté se zaměřuji na historii vnímání homosexuality a postavení gayů ve společnosti. Vybranými jednotkami obsahové analýzy jsou deníky MF Dnes, Právo a Lidové noviny a sledovaným časovým obdobím tři měsíce v okolí konání pochodů v letech 2008 až 2011. V analytické části nejprve charakterizuji pochody, jež se konaly dvakrát v Brně, jednou v Táboře a Praze. O první Queer Parade v Brně se objevily články ve všech analyzovaných novinách, u druhého a třetího pochodu již zájem médií klesá. Nejvíce pozornosti získal Prague Pride v roce 2011. Z analýzy vyplývá, že se o tématice homosexuality a pochodů hrdosti objevilo přes sto článků, jejichž velikost stoupala a klesala úměrně s počtem návštěvníků jednotlivých pochodů. K medializaci tématu také přispívají negativní události, především pokud je pochod napaden extrémisty či kritizován z řad politiků. Negativní a stereotypní výroky v médiích však mohou přispívat k větší stigmatizaci sexuální menšiny, čemuž se práce také věnuje.
|
|
|
Jak se projevuje totální instituce v životě vězně odsouzeného na doživotí
Babková, Johana ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Kurucová, Ľubica (oponent)
Bibliografický záznam BABKOVÁ, Johana. Každodenní život v zn odsouzeného na doživotí. Praha, 2011. 109 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních v d, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce PhDr. Olga Šmídová, Ph.D. Anotace P edm tem mé diplomové práce je popis a rozbor každodenního života v zn odsouzeného na doživotí, který je p ítomný v instituci v zení. Práce se zabývá širším zakotvením každodenního života v organizaci v ze ského typu. Dále je v práci teoreticky popsána instituce v zení a její dopad na život v z . Teoretický záb r pokračuje problematikou dlouhodobého uv zn ní a klíčových pojm pro další rozbor každodenní reality totální instituce a v zení jako formální organizace. Práce poukazuje na d ležité t žišt procesu adaptace ve ztrát identity v zn odsouzeného na doživotí. Tedy, že život ve v zení souvisí se ztrátou identity jedince b hem st etu s totální institucí. Tento proces je zvlášt patrný u v z odsouzených na doživotí. V teoretické části práce využívám odkaz na sociologické autory zabývající se tématy totální instituce, stigmatizace, morální kariéry, techniky moci a dalších sociologických koncept . Ve své práci se snažím ukázat, jak instituce trestu p sobí na identitu jedince, jaké strategie zvládání trestu v ze využívá a jak na...
|
|
| |
|
|
Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
Kudláček, Miroslav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
- Miroslav Kudláček "Svět dětské mozkové obrny" Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost "být zdravý". Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.
|
host ::
RSS.