|
|
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
|
|
|
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
|
|
|
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
|
|
|
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
|
host ::
RSS.