|
| |
|
|
Jarmila Hašková - doba, život, dílo
Blehová, Markéta ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na osobnost spisovatelky humoristických příběhů Jarmily Haškové. Jedná se o biografický nástin spisovatelčina života a o přehled autorčiny bibliografie. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první z nich se věnuje životnímu příběhu autorky a druhá se zabývá autorčinou tvorbou. První kapitola popisuje nejprve autorčino dětství prožité v početné rodině, avšak provázené častými zdravotními problémy, dále pak poměrně dramatický vztah s literátem Jaroslavem Haškem a období autorčina života po rozkolu v manželství, kdy se Hašková vrátila společně se synem Richardem zpět ke svým rodičům a získala nejenom stálé zaměstnání, ale také se začala plně věnovat literární činnosti. Druhá kapitola se detailněji věnuje autorčinu dílu, a to nejprve počátkům tvorby, které jsou spojeny s poezií, následně je věnován prostor prozaické tvorbě, v níž spočívalo těžiště autorčiny tvorby, a nakonec i jiným uměleckým odvětvím, jimž se okrajově Jarmila Hašková věnovala, tedy filmu a práci pro rozhlas. Jarmila Hašková psala především humoristické črty a povídky tematicky se dotýkající každodenního života a mezilidských vztahů. V souvislosti s autorčinou prozaickou tvorbou je v práci věnován prostor také dobové recepci díla Jarmily Haškové. Práce vychází převážně z primárních pramenů, a to...
|
|
|
Jarmila Hašková - doba, život, dílo
Blehová, Markéta ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na osobnost spisovatelky humoristických příběhů Jarmily Haškové. Jedná se o biografický nástin spisovatelčina života a o přehled autorčiny bibliografie. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první z nich se věnuje životnímu příběhu autorky a druhá se zabývá autorčinou tvorbou. První kapitola popisuje nejprve autorčino dětství prožité v početné rodině, avšak provázené častými zdravotními problémy, dále pak poměrně dramatický vztah s literátem Jaroslavem Haškem a období autorčina života po rozkolu v manželství, kdy se Hašková vrátila společně se synem Richardem zpět ke svým rodičům a získala nejenom stálé zaměstnání, ale také se začala plně věnovat literární činnosti. Druhá kapitola se detailněji věnuje autorčinu dílu, a to nejprve počátkům tvorby, které jsou spojeny s poezií, následně je věnován prostor prozaické tvorbě, v níž spočívalo těžiště autorčiny tvorby, a nakonec i jiným uměleckým odvětvím, jimž se okrajově Jarmila Hašková věnovala, tedy filmu a práci pro rozhlas. Jarmila Hašková psala především humoristické črty a povídky tematicky se dotýkající každodenního života a mezilidských vztahů. V souvislosti s autorčinou prozaickou tvorbou je v práci věnován prostor také dobové recepci díla Jarmily Haškové. Práce vychází převážně z primárních pramenů, a to...
|
|
|
Jarmila Hašková - doba, život, dílo
Blehová, Markéta ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na osobnost spisovatelky humoristických příběhů Jarmily Haškové. Jedná se o biografický nástin spisovatelčina života a o přehled autorčiny bibliografie. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první z nich se věnuje životnímu příběhu autorky a druhá se zabývá autorčinou tvorbou. První kapitola popisuje nejprve autorčino dětství prožité v početné rodině, avšak provázené častými zdravotními problémy, dále pak poměrně dramatický vztah s literátem Jaroslavem Haškem a období autorčina života po rozkolu v manželství, kdy se Hašková vrátila společně se synem Richardem zpět ke svým rodičům a získala nejenom stálé zaměstnání, ale také se začala plně věnovat literární činnosti. Druhá kapitola se detailněji věnuje autorčinu dílu, a to nejprve počátkům tvorby, které jsou spojeny s poezií, následně je věnován prostor prozaické tvorbě, v níž spočívalo těžiště autorčiny tvorby, a nakonec i jiným uměleckým odvětvím, jimž se okrajově Jarmila Hašková věnovala, tedy filmu a práci pro rozhlas. Jarmila Hašková psala především humoristické črty a povídky tematicky se dotýkající každodenního života a mezilidských vztahů. V souvislosti s autorčinou prozaickou tvorbou je v práci věnován prostor také dobové recepci díla Jarmily Haškové. Práce vychází převážně z primárních pramenů, a to...
|
|
|
Ema Destinnová jako spisovatelka a skladatelka
Matějková, Marie ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Ema Destinnová byla nejznámější českou operní pěvkyní, která se proslavila po celém západním světě. Nevěnovala se pouze pěvecké činnosti, ale také činnosti spisovatelské a skladatelské. Za jejího života vyšlo několik jejích děl. Tato práce je zaměřena na literární a skladatelskou tvorbu Emy Destinnové s úvodním stručným popisem života slavné pěvkyně. V roce 1902 vyšla básnická sbírka v německém jazyce Sturm und Ruhe. V roce 1907 následovala sbírka taktéž v němčině Der galante Abbé. V této práci je rozebrána první sbírka. Napsala několik divadelních her: Pod praporem umění, Dvojí hřích, Rahel, Tůně, U Cíle, Kruh měsíců a Nadarmo. Kvůli nedostatku pramenů je dramatická tvorba popsána obecně. Během svého angažmá v berlínské Dvorní opeře se pokoušela o román Pan doktor Casanova, který však zůstal jako dvě nedokončené verze popisu života v tamním divadle. Její nejstěžejnější dílo je románová kronika Ve stínu modré růže s podtitulem Román zašlých vášní, ve kterém se svým uměleckým přispěním popisuje rod Leonhardiů, kteří vlastnili zámek ve Stráži nad Nežárkou. Destinnová napsala také dvě krátké povídky inspirované životy lidí z okolí strážského zámku Mladá paní stará a Strom zrazené lásky. Pro ilustraci jsou literárně rozebrány oba romány. Ve druhé části práce je zpracována skladatelská práce Emy...
|
|
|
Spisovatelka Vlasta Javořická a dva totalitní režimy v polovině 20. století. Obecní kronika jako ego-dokument
BARTUŠEK, Petr
Předkládaná práce se zabývá problematikou ego-dokumentů jakožto historických pramenů. Výzkum je proveden na příkladu těchto pramenů souvisejících s obcí Studenou poloviny 20. století. Hlavní pozornost je věnována obecní kronice mapující léta 1938-1949, kterou napsala místní rodačka a spisovatelka Vlasta Javořická. Důležitou částí práce je edice této kroniky doplněná o komparaci s její téměř totožnou kopií. Kronika je charakteristická celou řadou specifik. Především se spíše než o pramen institucionální pamětní jedná o plnohodnotný ego-dokument. Analýzou obecních kronik coby ego-dokumentů, jakož i výzkumem dalších dobových pramenů, se tato práce pokouší přispět nejen k teoretické problematice kritiky historických pramenů. Rovněž se snaží rozšířit stávající poznatky k výzkumu dobové společnosti a k reflexi některých období 20. století prostřednictvím jak oficiálních obecních kronikářů, tak autorů jiných pramenů mající charakter osobní povahy. Nosnou myšlenkou je pak otázka, zda lze ego-dokumenty plnohodnotně užít k faktografickému poznání či spíše k výzkumu dějin mentalit, každodennosti, kulturních a sociálních dějin, etnografie, atd.
|
|
|
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové Vztah Boženy Němcové k Bulharsku, k bulharské kultuře, k životu a bojům Bulharů koncem padesátých a začátkem šedesátých let 19. století patří k nejvýznamnějším kapitolám česko- bulharských kulturních styků v minulosti. Je důležité ovšem ihned říct, že jde o otázky dosud skoro neznámé, dokonce i pro odborníky-filology. Vztah B. Němcové k Bulharsku je těsně spjat se vztahem k ostatním slovanským národům, k dobovému chápání myšlenky panslovanské vzájemnosti za časů národního obrození. V textu jsou podrobně rozebrány jak její postoje k tehdejší historicky velice komplikované situaci na Balkáně, tak i kontakty s Bulhary v Praze. Díky těmto známostem s literáty nebo pouze s texty vynikajících bulharských (obecně i balkánských) spisovatelů-obrozenců se dokonce začala učit bulharsky. K dispozici jsou některé její překlady nejen bulharských textů do češtiny, ale i v bulharštině psané. Podrobně se zmiňuji o těchto písemnostech, o celé chronologii tvůrčích vazeb slavné české spisovatelky, a to na základě dostupných archivních materiálů, které jsem měla k dispozici jak v Čechách, tak i v Bulharsku. To vše pomůže alespoň částečně určit skutečný rozsah, charakter a význam styků Boženy Němcové s Bulhary a ohlasů v její činnosti a životě. Úplnost datace dokladů, použitých...
|
|
|
Mediální ohlas románu Terezy Boučkové Rok kohouta (2008)
Stupková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová bakalářská práce Mediální ohlas románu Terezy Boučkové Rok kohouta (2008) se zabývá analýzou tohoto deníkového románu a jeho kritickou reflexí jak po literární, tak po mimoliterární stránce, a to zejména ohlasy, které vyvolala svým kontroverzním tématem adopce dvou dětí romského etnika. Praktické části, která metodou kvalitativní analýzy rozebírá vybrané recenze a následně také mimoliterární ohlas díla, předchází část teoretická. V té se především zabýváme autorčiným životem a tvorbou, do jejíž kontextu zasazujeme navazující analýzu Roku kohouta. Teoretická část práce se dále zamýšlí nad pojmem kritika a nad tím, v jaké podobě se s ní nejčastěji setkáváme dnes. Čerpá přitom z odborné literatury české i cizí, například z Lexikonu teorie literatury a kultury Ansgara Nünninga a kolektivu nebo stati Přemysla Blažíčka. V praktické části jsou pak analyzovány recenze Roku kohouta, které jsme čerpali z Lidových novin, Mladé fronty DNES, Reflexu, Tvaru, Divadelních novin, Hostu, Týdne, Pražského deníku, Literárních novin, Instinktu, Respektu, Práva, Nového Prostoru a Revolver Revue. V části věnované mimoliterární reflexi se zabýváme především sporem s periodikem Respekt a serverem Romea.cz.
|
|
|
Žena spisovatelka - tradiční vs. "nová" žena v Číně a Finsku v 1. polovině 20. století
Podzimková, Jana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem nové ženy ve finské a čínské literatuře v prvních třech dekádách 20. století. Tento fenomén představujeme na příkladu života a díla tří čínských (Ding Ling, Ling Shuhua, Bing Xin) a tří finských spisovatelek (Aino Kallas, Maria Jotuni, L. Onerva), které se obecně jeví jako reprezentativní. V případě každé z uvedených spisovatelek nejdříve představujeme její život, který mohl mít významný vliv na její tvorbu, a posléze analyzujeme vybraná prozaická díla, v nichž se s tématem nové ženy setkáváme nejvýrazněji. V případě obou zemí se snažíme zasadit tvorbu spisovatelek do konkrétního společenského, historického a kulturního kontextu a v závěrečném srovnání se potom pokoušíme vytknout společná témata a zároveň poukázat na odlišnosti a vysvětlit důvody těchto podobností a odlišností s ohledem na společenskou a kulturní situaci v obou zemích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.