|
|
Vybrané náboženské kategorie v představách lidí s mentálním postižením
Koubská, Soňa ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce interpretuje a analyzuje výsledky výzkumného šetření, které se zabývá tím, jak věřící lidé s mentálním postižením uvažují o vybraných náboženských pojmech. Cílem práce je zmapovat názory, definice a postoje lidí s mentálním postižením k vybraným náboženským kategoriím. Teoretická část řeší nejenom problematiku duchovního života, setkání, dialogu a rozhovoru s lidmi s mentálním postižením, ale zabývá se také specifickými vlastnostmi lidí s mentálním postižením a také jejich postavením v katolické komunitě. Výzkumná část představuje dvě výzkumná šetření - s věřícími lidmi s mentálním postižením a s věřícími lidmi bez postižení. Na základě porovnání obou šetření definuje studie rozdíly v uvažování obou skupin věřících lidí o vybraných náboženských pojmech. Diplomová práce využívá metodu kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu polostrukturovaného rozhovoru a metodu skupinové diskuse.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
| |
|
|
(Ne)znalost křesťanství a její vztah k duchovnímu životu
Heissler, Radek ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi znalostmi křesťanství, jakožto náboženstvím pro Českou republiku kulturně nejrelevantnějším, a hloubkou duchovního života. V teoretické části je zkoumána relevantnost křesťanství a jeho znalost, a také problém duchovního života, spirituality a religiozity z psychologického i teologického hlediska a jejich rozvíjení. Empirická část se zaměřuje na konstrukci a statistické charakteristiky dotazníku duchovního života a testu znalostí křesťanství, jejichž výsledky a nasbíraná data posléze rozebírá a interpretuje. Také řeší stanovené hypotézy a samotný výzkumný problém hledání vztahu mezi oběma jevy. KLÍČOVÁ SLOVA : Křesťanství, spiritualita, náboženství, duchovní život, znalosti
|
|
|
Modlitba u Edity Steinové
Černá, Zuzana ; Lachmanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartůšková, Ludmila (oponent)
Edita Steinová, filosofka židovského původu, řeholním jménem Terezie Benedikta od Kříže, světice a patronka Evropy, patří k významným postavám dvacátého století. Během svého pohnutého života procházela různými fázemi vztahu k Bohu a modlitby, nakonec nabídla svůj život za mír a za svůj národ. Její cesta modlitby ve všech jejích životních obdobích může být povzbuzením pro ty, kdo jsou na cestě za pravdou. Klíčová slova modlitba, hledání pravdy, oběť, karmelitánská spiritualita, přímluvná modlitba
|
|
| |
|
|
Náboženská gramotnost
Kaucká, Jitka ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce "Náboženská gramotnost" si klade za cíl zmapovat a definovat nový pojem náboženská gramotnost, popsat žádoucí náboženskou gramotnost v závislosti na věku a uvést základní přehled prvků, které ji vytváří. Práce se týká náboženské gramotnosti na poli katolického křesťanství. Nejprve je zařazeno pojednání o pojmu gramotnost obecně, jsou vymezeny jeho úrovně, druhy, hlavní činitele a hlediska posuzování. Dále je pojednáno o gramotnosti kulturní, o vzdělávání jako o jejím formování a o vztahu mezi kulturou a křesťanstvím. Poté s využitím obsahu pojmů obecné a kulturní gramotnosti následuje vlastní definice náboženské gramotnosti. Náboženská gramotnost je v práci vymezena ze dvou úhlů pohledu, které se vzájemně prolínají, tj. z pohledu znalostního a z pohledu praktického. Je pojednáno o náboženské gramotnosti v obou oblastech v jednotlivých věkových obdobích - v dětství, v mládí a v dospělosti. Pro každou věkovou skupinu jsou charakterizovány vhodné stimuly rozvoje gramotnosti a aktivity v životě farnosti. Klíčová slova: gramotnost, dítě, mládež, dospělí, duchovní život, náboženské znalosti
|
|
|
Duchovní smysl poutí dnes
Adamcová, Alena ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Alena Adamcová Bakalářská práce Duchovní smysl poutí dnes Anotace Bakalářská práce pojednává o pouti jako duchovním fenoménu doby, který má vliv na duchovní život poutníka a je přínosem pro okolí, se kterým se poutník setkává. Pouť má evangelizační efekt a je součástí dějin církve.
|
|
|
Luis de La Puente, Guía espiritual a význam pražských jezuitů při šíření jeho díla
Cuhrová, Nora ; Novotný, Vojtěch (oponent) ; Svoboda, David (oponent)
Práce "Luis de La Puente, Guía espiritual a význam pražských jezuitů při šíření jeho díla" se věnuje osobě Luise de La Puente (1554-1624), zvláště pak jeho dílu Guía espiritual (Dux spiritualis), a rozšíření La Puenteho díla činností jezuitů z pražského Klementina. Jedná se o práci z dějin spiritualní teolog. Luis de La Puente byl španělský jezuita, teolog, vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. Ke sklonku života psal díla věnující se duchovnímu životu, jejichž význam byl nemalý. Jedním z jeho děl je "Guía espiritual", které je - jak autor sám říká - příručka duchovního života. Dílo "Guía espiritual" je významné i tím, že jím La Puente zasahuje do debaty, kterou první generace jezuitů řešily: na jedné straně stál veliký důraz na kontemplativní život a na straně druhé požadavky apoštolské služby. La Puente obě tato hlediska spojuje, přičemž hlavní důraz klade na sjedocování s Bohem v lásce, ne na vnější znaky života. Práce také závěrem ve stručnosti mapuje roli jezuitů z pražského Klementina v šíření La Puenteho díla.
|
|
| |
host ::
RSS.