|
|
Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova
Holubová, Hana ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova je zaměřena na proces gatekeepingu v nejsledovanější komerční televizi a ve veřejnoprávní televizi. Gatekeeping je proces, ve kterém se rozhoduje, která informace nebude zpracována jako zpráva, a která naopak zpracována bude a stane se zprávou, která bude odvysílána v televizní zpravodajské relaci. Tento proces řídí gatekeepeři (vrátní), na kterých rozhodovací procesy závisí. V práci je věnována kapitola dosavadním výzkumům procesu gatekeepingu a jedna kapitola nejkomplexnějšímu výzkumu gatekeepingu od Pamely Shoemakerové. Další kapitoly se věnují zdrojům informací v ČR, zpravodajským hodnotám a výzkumům zaměřeným na zjištění, kdo se objevuje jako promlouvající osoba ve zprávách. Praktická část bakalářské práce je založena na hloubkových rozhovorech s jednotlivými gatekeepery ve zpravodajské redakci ČT1 a TV Nova. Cílem bakalářská práce je zmapovat, jak fungují rozhodovací procesy (kdo určuje téma zprávy, kdo nechává zprávu nahradit jinou) ve zpravodajství ČT1 a TV Nova. Z každé redakce byli dotázáni 4 gatekeepeři, kterým byly položeny otázky ohledně procesu rozhodování o tématech, byli dotázáni, které zpravodajské hodnoty jsou podle nich pro zprávu nejdůležitější, podle čeho vybírají osoby, které budou promlouvat ve zprávách, zda mají...
|
|
|
Korporátní budování agendy v českých médiích na příkladu firmy Deloitte
Šeráková, Aneta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce přináší vhled do procesu korporátního budování agendy v českých médiích. Na příkladu české divize firmy Deloitte ukáže, jaké praktiky firmy používají při prosazování svých témat do médií, jak jsou v této snaze úspěšné a jak mediální agendu skutečně ovlivňují. K zodpovězení těchto otázek práce využívá kvantitativní obsahovou analýzu celkem 248 zpravodajských příspěvků Mladé Fronty DNES, Hospodářských novin, Lidových novin, Práva, televizních stanic ČT 24, Nova a Prima a také rozhlasové stanice Český rozhlas - Radiožurnál. Kromě toho nabídne také pohled do novinářské praxe při práci se zdroji informací a samoregulačních technik novinářů, a také do praxe samotných PR pracovníků, kteří se na budování agendy podílejí. Cílem této práce je představit korporátní sféru jako silného aktéra v procesu budování agendy a odhalit vlivy, kterým jsou novináři při své práci vystavováni.
|
|
|
Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova
Holubová, Hana ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova je zaměřena na proces gatekeepingu v nejsledovanější komerční televizi a ve veřejnoprávní televizi. Gatekeeping je proces, ve kterém se rozhoduje, která informace nebude zpracována jako zpráva, a která naopak zpracována bude a stane se zprávou, která bude odvysílána v televizní zpravodajské relaci. Tento proces řídí gatekeepeři (vrátní), na kterých rozhodovací procesy závisí. V práci je věnována kapitola dosavadním výzkumům procesu gatekeepingu a jedna kapitola nejkomplexnějšímu výzkumu gatekeepingu od Pamely Shoemakerové. Další kapitoly se věnují zdrojům informací v ČR, zpravodajským hodnotám a výzkumům zaměřeným na zjištění, kdo se objevuje jako promlouvající osoba ve zprávách. Praktická část bakalářské práce je založena na hloubkových rozhovorech s jednotlivými gatekeepery ve zpravodajské redakci ČT1 a TV Nova. Cílem bakalářská práce je zmapovat, jak fungují rozhodovací procesy (kdo určuje téma zprávy, kdo nechává zprávu nahradit jinou) ve zpravodajství ČT1 a TV Nova. Z každé redakce byli dotázáni 4 gatekeepeři, kterým byly položeny otázky ohledně procesu rozhodování o tématech, byli dotázáni, které zpravodajské hodnoty jsou podle nich pro zprávu nejdůležitější, podle čeho vybírají osoby, které budou promlouvat ve zprávách, zda mají...
|
|
|
Informovanost lidí s mentálním postižením v oblasti sexuality
Charvátová, Anna ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností lidí s mentálním postižením v oblasti sexuality a partnerských vztahů. V teoretické části definuje mentální postižení a podrobněji popisuje problematiku sexuality a partnerských vztahů lidí s mentálním postižením. Do tohoto popisu je zahrnuta lidská sexualita a její význam, předsudky v oblasti sexuality lidí s mentálním postižením a její specifika, právní dokumenty týkající se této problematiky a její současný stav. Teoretickou část práce uzavírá kapitola, která mapuje možnosti zdrojů informací v oblasti sexuality a partnerských vztahů pro lidi s mentálním postižením. Praktická část práce zkoumá, co lidé s mentálním postižením vědí o sexualitě a partnerských vztazích a z jakých zdrojů tyto informace čerpají. Výzkumnou metodou byly polostrukturované rozhovory s 5 ženami a 5 muži s mentálním postižením. Práci zakončuje několik doporučení, na čem by pracovníci neziskových organizací mohli pracovat se s klienty.
|
|
|
Návrh systému CI pro stavební firmu
Fialková, Veronika ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tomek, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem systému Competitive Intelligence pro vybranou stavební firmu. Hlavním cílem této práce je zvolit kompetentní osobu zodpovědnou za realizaci činností CI v této firmě, identifikovat vhodné informační zdroje pro získání informací o okolí podniku a nástroje pro jejich monitorování. Teoretická část této práce vychází z odborné literatury a věnuje se charakteristice konkurenčního zpravodajství a popisu jednotlivých fází zpravodajského cyklu. Součástí teoretické části je kapitola, která se věnuje problematice CI v malých společnostech. Dále je v této části uvedena typologie informačních zdrojů a popsány nástroje pro monitorování informací na internetu. Praktická část této práce se zabývá návrhem systému konkurenčního zpravodajství pro konkrétní firmu. Nejprve je v této části zhodnocena aktuální situace stavebního trhu a provedena rešerše informačních zdrojů vhodných pro sledování okolí stavební firmy. Na základě této rešerše jsou v další kapitole doporučeny vhodné informační zdroje, které je nutné sledovat a vybrány nástroje pro sběr a monitorování informací. Součástí navrhovaného řešení je i volba pracovníka odpovědného za výkon činností CI. V poslední kapitole praktické části jsou popsány procesy, které musí CI specialista provést v jednotlivých fázích zpravodajského cyklu a stanovena struktura dat zadávaných do systému. Přínosem této práce je zefektivnit ve vybrané stavební společnosti sběr, zpracování a distribuci informací o okolí podniku a zavést systematickou evidenci zjištěných událostí, hrozeb a příležitostí. Kromě toho je přínosem této práce praktická ukázka zavedení systému CI, který respektuje omezení malých společností a přehled IT nástrojů, které mohou tyto společnosti využít pro systematický monitoring a sběr informací.
|
|
|
Zdroje informací o příjmech a výdajích obcí a možnosti jejich využití
Richter, Martin ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Dufek, Luboš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zdroje informací o hospodaření obce, zejména na informace, které v roce 2010 přinesla účetní reforma veřejných financí. Cílem bylo přiblížit tyto informace, ukázat jejich vypovídací schopnost a možnosti využití při kontrole hospodaření obce pro daňového poplatníka. Z hlediska objemu poskytnutých zdrojů by totiž oni měli být nejvýznamnější skupinou uživatelů těchto informací, jelikož ve formě povinných plateb do veřejného rozpočtu poskytují na činnost obce daleko největší objem peněžních prostředků. V poslední části je prezentována využitelnost informací na datech o hospodaření města Semily v kalendářním roce 2013.
|
|
|
Důěryhodnost informací ve státních institucích
Dubrovin, Aliaksandr ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Práce popisuje problematiku důvěryhodnosti informací ve státních institucích prostřednictvím různých postupů (dedukce, indukce, syntézy) hlavně z pohledu teorie, ale i některých pracovních skutečně existujících přístupů. Práce na začátku popisuje problematiku informace, informačních zdrojů, a s ní spojenou důvěryhodnost obecně, přes uvedení pojmu, typologii a podobně. Dále je popsán fenomén dezinformace a vyjasnění, jestli tento fenomén je historicky, nebo skutečně existující v běžné práci určitých státních institucí. Následně je popsáno Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky a jeho přístup k problematice informace (typologie informace, zdrojů informace, aktérů při získání). Kromě toho je v práci uvedena taková instituce, jakou je Úřad pro zahraniční styky a informace, která je též státní institucí a je hlavním dodavatelem informací MZV ČR. Pochopení problematiky takového citlivého tématu a v takových zavřených institucích je založeno na veřejně publikovaných zdrojích. Jsou také popsané možné metodiky ověření informace a postupy rizikového managementu při použití nepravdivé informace. Zároveň práce obsahuje v jednotlivých dílčích částech i několik návrhů autora na řešení.
|
host ::
RSS.