|
| |
|
|
Uvádění do filozofie na gymnáziu jako didaktický problém
Kadeřábková, Soňa ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Uvádění do filozofie na gymnáziu jako didaktický problém se věnuje didaktice filozofie, konkrétně se zaměřuje na téma výuky úvodu do filozofie na gymnáziu. Tuto problematiku nahlíží jako didaktický problém, čímž si stanovuje ústřední perspektivu, kterou je perspektiva didaktická. Na základě odborné literatury práce nejprve rozkrývá základní aspekty didaktiky filozofie, mezi které patří výukové cíle gymnaziální filozofie, modely výuky dle způsobu strukturování učiva nebo didaktické zásady výuky filozofie. Následně se práce zaměřuje přímo na problematiku uvádění a pojmenovává klíčové momenty zahajování výuky filozofie. Dále práce soustředí svou pozornost na vybrané učebnice filozofie pro střední školy. Analyzuje jejich úvodní kapitoly, přičemž se soustředí zejména na to, zda pojetí učebnice respektuje teoretické podněty uvedené v didakticko-filozofických publikacích. Konkrétní příklady z učebnic jsou komentovány s odkazy na teorii prezentovanou v předchozích kapitolách této práce a zároveň předkládají možnosti variování učebnicových textů i úloh. Ve svém závěru pak tato diplomová práce na základě zjištěných skutečností z rozboru učebnic formuluje didaktické principy pro výuku úvodu do filozofie. Přínosem v rámci diskuse na téma uvádění žáků do filozofie se mohou tyto...
|
|
|
Výuka výchovy k občanství a základů společenských věd během pandemie covid-19
ŽIDOŇ, Zdeněk
Celý svět mezi lety 2020 a 2021 řešil koronavirovou pandemii, která měla velký dopad i na školství. Bezprecedentní množství žáků a studentů se ocitlo v distanční výuce, na kterou nebyli připraveni. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mělo distanční vzdělávání na výuku výchovy k občanství a základů společenských věd. V úvodu práce bude rozebrán koncept klíčových kompetencí a podrobena analýze bude i kvalita výuky občanské výchovy a základů společenských věd během klasické prezenční výuky. V další části práce bude detailně rozebrán průběh pandemie v České republice a její dopad na celou vzdělávací soustavu. V závěrečné části práce se autor bude snažit odpovědět na otázku, zda je možné plnohodnotně vyučovat tyto předměty během distanční výuky a bude zjišťovat zkušenosti z distanční výuky učitelů těchto předmětů v Českých Budějovicích.
|
|
|
Výukové metody využívané v hodinách společenských věd - se zaměřením na výuku politologie
BÍNOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zabývá výukovými metodami a jejich využitím v hodinách společenských věd se zaměřením na výuku politologie. Popisuje vzdělávací předměty výchova k občanství a základy společenských věd, jež jsou důležitou součástí vzdělávacího systému v České republice. Skrze rámcové vzdělávací programy charakterizuje téma politologie a zmiňuje některá průřezová témata a klíčové kompetence. Dále se zabývá postoji mladých lidí k politickému dění (zájem o politiku, volební účast). Práce následně popisuje akční výzkum realizovaný ve druhém ročníku gymnázia, jehož cílem bylo posoudit vhodnost jednotlivých metod výuky a jejich možný vliv na zkvalitnění výuky politologie, postoje a vědomosti žáků. Na základě výsledků dotazníkového šetření nebyla zaznamenána změna v postojích k politice. Výsledky ale ukazují nárůst vědomostí ve vybrané výukové oblasti (volby a volební systém). Různorodost výukových metod použitých ve výukovém programu napomohla k upevňování znalostí daného tématu.
|
|
|
Kultura organizací, které poskytují sociální služby
KUDRLIČKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Cíle diplomové práce byly následující: Zjistit a popsat organizační kulturu v sociální práci (zejména s ohledem na formální a neformální koncepci) dle typologie pracoviště, zjistit, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kulturou daného pracoviště a zjistit, jaká jsou očekávání managementu od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část obsahuje definice a uchopení organizační kultury, její nejznámější modely, typy a funkce v organizacích poskytujících sociální služby. Druhá část definuje sociální služby, její druhy a formy poskytování, ziskový a neziskový sektor, který je organizacemi využívaný. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Kvantitativní část byla hodnocena pomocí škálové dimenze, kdy se hodnoty objevovaly od 1-10. 1- 5 - nepříznivá škálová dimenze, 5-10- příznivá škálová dimenze. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní část slouží k doplnění kvantitativní části výzkumu o znalosti manažerů vybraných organizací, které poskytují sociální služby. Rozhovory byly realizovány s 24 informanty (manažery organizací). Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku profesora Theodora Kollarika, od kterého byl sjednaný souhlas k jeho použití. Dotazník byl strukturován ve formě škály dimenze 1-10. Kvantitativní část výzkumu byla směřovaná pro ředitele organizací, které poskytují sociální služby, ale také pro sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Byl proveden totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb a dohromady bylo osloveno 1245 organizací, které poskytují sociální služby. Do výzkumu bylo dohromady zapojeno 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizacích, které poskytují sociální služby. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že u všech oblastí výrazně převažovala pozitivní hodnocení. Téměř ve všech případech se objevuje hodnota 8 nebo 9, tj. hodnota, blížící se maximálně pozitivnímu hodnocení (10). To potvrzuje, že na pracovištích, kde byl výzkum realizován, se neobjevují prvky případné šikany, či již vzniklé konflikty. V rámci výzkumných otázek dle sestaveného rozhovoru bylo zjišťováno, co si zaměstnavatelé představují pod pojmem organizační kultura. Dále bylo zjišťováno, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kultury daného pracoviště a jaká je organizační kultura daného pracoviště. V rámci kvalitativního výzkumu bylo dále zahrnuto očekávání ředitelů od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Z kvalitativního výzkumu je zřejmé, že organizační kultura je hodnocena pozitivním směrem. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.
|
|
|
Umělá inteligence ve světle sociální vědy
Paukertová, Dominika ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem umělé inteligence, na který se dívá pohledem společenské vědy. Konkrétně se snaží odpovědět na otázku, zda dokázali společenské vědy anticipovat budoucnost v případě umělé inteligence. Pro zodpovězení této otázky je v následující práci použita kombinace metod symptomálního čtení a hermeneutiky. Ty spočívají ve čtení zvolené literatury za účelem nalezení hlubšího významu, který se na první pohled mohl zdát skrytý. Pro analýzu jsem jako reprezentanty společenských věd zvolila Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Niklase Luhmanna, jelikož každý z nich se zabývá vztahem společnosti a přírody. Lze tak předpokládat jejich holistický pohled na svět, který by měl obsáhnout i téma umělé inteligence. Práce nejprve mapuje samotnou umělou inteligenci, její vývoj, druhy a hrozby. Závěrem první části jsou definovány tři vybrané oblasti aktuálních a to: nejasnost co vlastně AI je a není a nejasné představy lidí o ní, možnost manipulace textu a obrazu a konečně problém zastaralých dat a předpojatosti kódu. Před samotnou analýzou jen krátce přibližuji několik pojmů ze společenskovědní literatury pro lepší orientaci v samotné analýze. Tyto pojmy jsou: riziko, důvěra a budoucnost. V samotné analýze se za použití zvolených metod snažím zkoumat problematiku umělé inteligence...
|
|
|
Německá inspirace zakladatelů Českého lidu. Čeněk Zíbrt a Lubor Niederle v tavícím kotlíku rodících se věd o člověku, „lidu” a společnosti
Ducháček, Milan
Studie se zabývá německou inspirací českého kulturního historika Čenka Zíbrta a jeho kolegy antropologa / archeologa Lubora Niederleho, zakladatelů etnografického časopisu Český lid. Myšlenka založení časopisu se objevila v roce 1889 během společného studijního pobytu v Mnichově. Ústřední argument příspěvku uvádí, že rozpor mezi Riehlovým národně-konzervativním a Virchowovým liberálním pojetím studia člověka v dosud úzce propojeném poli etnologie / antropologie (v rámci německé „Volksforschung”) vyústil v 90. letech 20. století do vlny generačních sporů a metodické diverzifikace (nebo dokonce rozkolu) v němčině a následně v českých kulturních vědách. Jedním z mnoha dopadů byl také Niederleho odchod z redakce Českého lidu.
|
|
|
Operacionalizace v sociálních vědách:filozoficko-vědní východiska a vybrané přístupy
Röschová, Michaela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Bakalá ská práce sleduje, jaké podoby a funkce nabývá v sociálních v dách proces operacionalizace v závislosti na p ijatých filozoficko-v dních p edpokladech. Ukazuje, že problém operacionalizace se historicky formoval na základech logického empirismu, a a koli byly výchozí momenty tohoto sm ru odmítnuty, jeho stopy jsou v n kterých p ístupech k operacionalizaci dosud patrné. Jako rámec pro tvorbu operacionálních definic umož ující odstup od p etrvávajících prvk logického empirismu jsou nabídnuty metodologické podn ty plynoucí z realistické filosofie v dy. První kapitola poukazuje na relativn nižší rozpracovanost problematiky operacionalizace v sou asné obecné metodologii sociálních v d a snaží se podat p ehled možných vysv tlení, pro se tématu nedostalo více pozornosti. Následn je krátce p edstaveno obecn p ijímané modelové schéma operacionalizace a nastín ny pohledy na oblasti jejího využití. Vyjasn ní filozoficko-v dních východisek operacionalizace, které se odehrává v dalších ástech, tak má za cíl pomoci osv tlit, pro se v rámci obecné metodologie jedná o problém relativn málo rozpracovaný, a zejména dát pevn jší základ pro porozum ní r zným možným obsah m obecného schématu operacionalizace a p ístup m k její povaze a využití. Druhá kapitola zachycuje rozvoj problematiky operacionalizace v...
|
|
|
Rozdíly v míře spirituality u vysokoškolských studentů humanitních a exaktních oborů
Švecová, Helena ; Beláňová, Andrea (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat specifickou náboženskou situaci v České republice včetně historických souvislostí a pokusit se do tohoto kontextu zasadit spiritualitu a její význam v českém prostředí. Dalším cílem je zjistit, jestli existuje rozdíl mezi mírou spirituality u vysokoškolských studentů humanitních oborů a u studentů přírodovědných oborů, kteří byli pro účely této práce spojeni se studenty oborů technických. Mimo to práce mapuje spiritualitu u vysokoškolských studentů obecně, a snaží se zjistit, jestli mají na míru spirituality vliv další sociodemografické údaje, konkrétně pohlaví a religiozita. Dílčí cíle jsou pak předložení různých pohledů na definici spirituality, popsání spirituality z psychologického hlediska a její vymezení vůči dalším příbuzným pojmům, zejména religiozitě. Práce rovněž zmiňuje spiritualitu jakožto předmět psychologie náboženství a představuje pohledy některých významných autorů, kteří se spiritualitou zabývali. Nebyly opomenuty ani nástroje měření spirituality, z nichž nejvíce prostoru je věnováno Pražskému dotazníku spirituality, analýze jeho dílčích škál a celkovému hodnocení. K realizaci empirické části byla sebrána data od 256 studentů, kteří vyplnili online verzi Pražského dotazníku spirituality doplněnou o otázky zaměřené na sociodemografické údaje....
|
|
|
Multiparadigmatická výuka společenských věd na střední škole
Charvát, Štěpán ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit specifický typ výuky společenských věd na střední škole, a to typ multiparadigmatický. Jedná se o takovou výuku, jež v souladu s multiparadigmatickým charakterem společenských věd akcentuje pluralitu přístupů k danému společenskovědnímu tématu a neindoktrinuje žáka jedním specifickým přístupem čili paradigmatem. Teoretická část diplomové práce popisuje koncept vědeckých paradigmat, a to především na základě závěrů filozofa T. S. Kuhna, jenž se tímto tématem zabývá v přírodovědném kontextu. Dále je vysvětleno, proč je možno koncept paradigmat vztáhnout i na vědy společenské a jaký je mezi těmito dvěma oblastmi věd rozdíl. Multiparadigmatický charakter společenských věd je pak aplikován na jejich didaktiku, kde jsou problematizovány vybrané metodické aspekty multiparadigmatické výuky, jakými jsou výběr paradigmat, práce s nimi a postoj učitele. Tato část diplomové práce rovněž ilustruje koncepty monoparadigmatismu a multiparadigmatismu na komparaci dvou didaktických příruček a dvou kurikulárních dokumentů z různých prostředí. Dále jsou též popsány důvody zavedení multiparadigmatické výuky, jakožto i její podmínky a meze. Na teoretickou část diplomové práce navazuje část praktická, která demonstruje koncept multiparadigmatické výuky na konkrétních...
|
host ::
RSS.