|
|
Using mixed modes to address nonresponse bias in surveys
Röschová, Michaela ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent) ; Hruška, Lubor (oponent)
Klesající návratnost ve výběrových šetřeních, zaznamenávaná v posledních desetiletích, vedla k přesunutí důrazu z návratnosti k nonresponse bias (tj. systematické chybě výběru v důsledku výpadku návratnosti). Snížení nonresponse bias vyžaduje z teoretického hlediska změnit nestejné výchozí pravděpodobnosti účasti vybraných jednotek. Při získávaní vybraných jednotek ke spolupráci je tak třeba rozrůznit postupy nebo vynakládat různou intenzitu úsilí. Zároveň je známé, že implementace strategií k omezení nonresponse bias je náročnější než v případě strategií k navýšení návratnosti, neboť tyto dva aspekty mohou představovat konfliktní cíle, zvláště v kontextu rostoucích nákladů na terénní práce. Tato disertace má za cíl přispět k diskusi ohledně strategií k řešení problému nonresponse bias za podmínek klesající návratnosti a v obecně méně příznivých podmínkách pro realizaci výběrových šetření. Mapuje proto bariéry rozsáhlejšího využití strategií k omezení nonresponse bias a formuluje kritéria, která by měla splňovat strategie využitelnější a přístupnější pro širší spektrum realizátorů výběrových šetření. Tato práce argumentuje, že smíšený mód sběru dat je vhodným kandidátem pro takové řešení. Empirická část práce vyhodnocuje, zda využití CAWI konverze v pravděpodobnostním šetření formou osobního...
|
|
|
Operacionalizace v sociálních vědách:filozoficko-vědní východiska a vybrané přístupy
Röschová, Michaela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Bakalá ská práce sleduje, jaké podoby a funkce nabývá v sociálních v dách proces operacionalizace v závislosti na p ijatých filozoficko-v dních p edpokladech. Ukazuje, že problém operacionalizace se historicky formoval na základech logického empirismu, a a koli byly výchozí momenty tohoto sm ru odmítnuty, jeho stopy jsou v n kterých p ístupech k operacionalizaci dosud patrné. Jako rámec pro tvorbu operacionálních definic umož ující odstup od p etrvávajících prvk logického empirismu jsou nabídnuty metodologické podn ty plynoucí z realistické filosofie v dy. První kapitola poukazuje na relativn nižší rozpracovanost problematiky operacionalizace v sou asné obecné metodologii sociálních v d a snaží se podat p ehled možných vysv tlení, pro se tématu nedostalo více pozornosti. Následn je krátce p edstaveno obecn p ijímané modelové schéma operacionalizace a nastín ny pohledy na oblasti jejího využití. Vyjasn ní filozoficko-v dních východisek operacionalizace, které se odehrává v dalších ástech, tak má za cíl pomoci osv tlit, pro se v rámci obecné metodologie jedná o problém relativn málo rozpracovaný, a zejména dát pevn jší základ pro porozum ní r zným možným obsah m obecného schématu operacionalizace a p ístup m k její povaze a využití. Druhá kapitola zachycuje rozvoj problematiky operacionalizace v...
|
|
|
Metodologické problémy self-reportových studií: Techniky znáhodněné odpovědi a crosswise model ve studiu kriminality a delikvence
Röschová, Michaela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje technikám znáhodněné odpovědi a jejich využití v self- reportových studiích kriminality a delikvence. Ačkoli techniky znáhodněné odpovědi reagují na problémy měření, které se vyskytují také při výzkumu kriminálního a delikventního jednání prostřednictvím výpovědí respondentů, byly dosud v tomto kontextu využívány zřídka. Cílem práce je proto zmapovat potenciál, který techniky pro tuto výzkumnou oblast představují, spolu s jejich omezeními, a to z hlediska věcného, metodologického, praktického i čistě technického. První oddíl zjišťuje, do jaké míry se v self-reportových studiích kriminality a delikvence otevírá prostor pro zúročení základní přednosti nabízené technikami znáhodněné odpovědi, a to možnosti redukovat systematické zkreslení v datech v důsledku neochoty respondentů vypovídat pravdivě o citlivých tématech. V textu docházíme k závěru, že z věcného hlediska self-reportový výzkum takový prostor poskytuje, ale zároveň konstatujeme, že chyby měření zde mají mnoho zdrojů, z nichž jen některých se mohou techniky dotknout. Druhý oddíl seznamuje s technikami znáhodněné odpovědi, které nebyly dosud v českém prostředí podrobněji představeny. Zaměřuje se na základní princip technik, jejich formy, statistické a psychologické parametry, ale také specifické zdroje chyb...
|
|
|
Operacionalizace v sociálních vědách:filozoficko-vědní východiska a vybrané přístupy
Röschová, Michaela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Bakalá ská práce sleduje, jaké podoby a funkce nabývá v sociálních v dách proces operacionalizace v závislosti na p ijatých filozoficko-v dních p edpokladech. Ukazuje, že problém operacionalizace se historicky formoval na základech logického empirismu, a a koli byly výchozí momenty tohoto sm ru odmítnuty, jeho stopy jsou v n kterých p ístupech k operacionalizaci dosud patrné. Jako rámec pro tvorbu operacionálních definic umož ující odstup od p etrvávajících prvk logického empirismu jsou nabídnuty metodologické podn ty plynoucí z realistické filosofie v dy. První kapitola poukazuje na relativn nižší rozpracovanost problematiky operacionalizace v sou asné obecné metodologii sociálních v d a snaží se podat p ehled možných vysv tlení, pro se tématu nedostalo více pozornosti. Následn je krátce p edstaveno obecn p ijímané modelové schéma operacionalizace a nastín ny pohledy na oblasti jejího využití. Vyjasn ní filozoficko-v dních východisek operacionalizace, které se odehrává v dalších ástech, tak má za cíl pomoci osv tlit, pro se v rámci obecné metodologie jedná o problém relativn málo rozpracovaný, a zejména dát pevn jší základ pro porozum ní r zným možným obsah m obecného schématu operacionalizace a p ístup m k její povaze a využití. Druhá kapitola zachycuje rozvoj problematiky operacionalizace v...
|
host ::
RSS.