|
|
Code-switching a code-mixing Česko-Anglických bilingvních dětí v České Republice
Terry, Zuzana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci ukazuji, v jakých modelech bilingvní děti střídají mezi svými dvěma jazyky češtinou a angličtinou v České Republice. Modely přepínání studuji na dvou rozdílných typech přepínání jazykových kódů: code-switching což je přepnutí z jednoho jazyka do druhého v ucelených myšlenkách, ucelených tématech, zatím co code-mixing je vložení slova nebo fráze jazyka A do promluvy jazyka B. Typy a modely jazykových přepínání code-switching a code-mixing jsou v této práci studovány na dvanácti nahrávkách a pozorování třídy předškolních dětí na každotýdenních aktivitách anglické školy a čtrnácti nahrávkách a pozorování třídy školních dětí, pokračování předešlého roku při jejich jednotýdenní odpolední aktivitě v anglické škole. Všechny ze zkoumaných dětí se účastní českého státního vzdělávání, absolvují mateřskou a později základní školu. Rodiny dětí mají obvykle, až na tři výjimky, jednoho rodiče Čecha a druhého rodiče cizince ze státu kde se mluví anglickým jazykem. Výzkumem modelů dětského přepínání mezi ovládanými jazyky jsem také analyzoval, jakým způsobem socializace skrz dva jazyky ovlivňuje sociální kompetence těchto dětí. Způsob jakým bilingvní děti přepínají mezi svými jazykovými kódy je formován jak řečovou komunitou anglické školy, tak řečovou komunitou jejich rodin, v práci jsou...
|
|
|
Osobnostní, odborné a sociální kvality projektového manažera
Zobačová, Denisa ; Lipková, Helena (vedoucí práce) ; Sluková, Petra Zia (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části. První z nich se věnuje osobnostním, sociálním a odborných znalostem projektového manažera a druhá mapuje výuku soft skills na vysokých školách s oborem Informační studia a knihovnictví v České republice. Teoretická část je věnována projektovému managementu. Pozornost je věnována základním pojmům z oblasti projektového managementu, představuje nejznámější projektové metodiky, definuje jednotlivé role projektového manažera a hlavně se věnuje jednotlivým kompetencím, které by tento manažer měl ovládat. Poslední kapitola teoretické části je věnována analýze tří nejznámějších projektových metodik. Praktická část mapuje situaci na vysokých školách, konkrétně jaké předměty nabízejí v rámci výuky soft skills a jak s tímto tématem vyučující pracují. Uvedeny jsou i další aktivity vysokých škol v oblasti výuky a rozvoje tzv. měkkých dovedností. Dále jsou uvedeny příklady předmětů se stejným tématem na amerických univerzitách. Na závěr práce jsou uvedena doporučení, jak lze výuku soft skills na českých univerzitách zkvalitnit a jaká témata by mohla být zařazena mezi výběrové přednášky a semináře na Ústavu informačních studií a knihovnictví v Praze.
|
|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v České republice
Motyčka, Pavel ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
V rámci této práce jsme zjišťovali, jak ovlivňuje etická výchova chování žáků a sociální klima třídy. Ke zjišťování výsledků jsme použili smíšenou kvantitativně-kvalitativní metodologii. V kvantitativní části jsme realizovali výzkum pomocí přirozeného experimentu s jednou sledovanou nezávisle proměnou, kterou byl program etické výchovy aplikovaný po dobu jednoho roku mezi žáky základních a středních škol. Sledovanými závisle proměnnými byly u žáků: míra prosociálního chování, míra úzkostnosti a míra behaviorálních problémů, ve skupině: kvalita sociálního klimatu a míra důvěry. V kvalitativní části jsme se snažili sledovat jak a na základě čeho, žáci a učitelé vnímají etickou výchovu. Použité metody sběru dat byly: nominační technika, dotazník O tvých spolužácích, dotazník O tvých pocitech, dotazník CES, dotazník SDQ. V kvalitativní části jsme použili dotazník s otevřenou otázkou: Co mi etická výchova dala a co vzala? Domníváme se, že výzkum můžeme uzavřít předpokladem, že v kvantitativní části došlo minimálně v rámci našeho výzkumného vzorku k přijetí hypotézy, že etická výchova snižuje u žáků míru úzkostnosti a dalších emocionálních symptomů, a že obsah výuky vede žáky k většímu zaujetí prací a ke snížení nepozornosti. Můžeme se také domnívat, že na základě vykázaných výsledků došlo k částečnému...
|
|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v České republice
Motyčka, Pavel
V rámci této práce jsme zjišťovali, jak ovlivňuje etická výchova chování žáků a sociální klima třídy. Ke zjišťování výsledků jsme použili smíšenou kvantitativně-kvalitativní metodologii. V kvantitativní části jsme realizovali výzkum pomocí přirozeného experimentu s jednou sledovanou nezávisle proměnou, kterou byl program etické výchovy aplikovaný po dobu jednoho roku mezi žáky základních a středních škol. Sledovanými závisle proměnnými byly u žáků: míra prosociálního chování, míra úzkostnosti a míra behaviorálních problémů, ve skupině: kvalita sociálního klimatu a míra důvěry. V kvalitativní části jsme se snažili sledovat jak a na základě čeho, žáci a učitelé vnímají etickou výchovu. Použité metody sběru dat byly: nominační technika, dotazník O tvých spolužácích, dotazník O tvých pocitech, dotazník CES, dotazník SDQ. V kvalitativní části jsme použili dotazník s otevřenou otázkou: Co mi etická výchova dala a co vzala? Domníváme se, že výzkum můžeme uzavřít předpokladem, že v kvantitativní části došlo minimálně v rámci našeho výzkumného vzorku k přijetí hypotézy, že etická výchova snižuje u žáků míru úzkostnosti a dalších emocionálních symptomů, a že obsah výuky vede žáky k většímu zaujetí prací a ke snížení nepozornosti. Můžeme se také domnívat, že na základě vykázaných výsledků došlo k částečnému potvrzení...
|
|
|
Sociální kompetence středního managementu školy
Košťálová, Vlasta ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Resumé Bakalá ská práce Sociální kompetence st edního managementu koly se zabývá kolským managementem. e í smysluplnost jeho len ní do t í úrovní podle vzoru podnikového managementu. Hlavní pozornost je v novaná kompeten ním model m, jejich vyu ití ve kolním prost edí se zam ením na sociální kompetence st edního managementu. Práce vychází z teorie podnikového managementu a ze zku eností anglického kolství. Klí ovým zdrojem je kniha A. Gold ízení sou asné koly. Teoretická ást se zabývá také kompeten ním modelem, definicí pojmu kompetence, sociálními kompetencemi zvlá . Kompeten ní modely ve kolním managementu jsou vyu itelné p edev ím ve výb rových ízeních p i obsazování klí ových mana erských pozic. Kompeten ní model dané pozice je nástrojem i ke zp tné vazb a k hodnocení. Vyhodnocení dotazník potvrdilo tvrzení, e mechanické p enesení len ní podnikového managementu do kolního prost edí není vhodné. Dále se prokázalo, e nejsporn j í pozicí pro za azení do úrovn managementu je zástupce editele. Výsledky dotazníku poukázaly na rozdílné názory na sociální kompetence vysokého a st edního managementu koly. Hlavním p ínosem práce jsou vý e popsaná zji t ní, která jsou vyu itelná pro obsazování mana erských pozic ve kole a pro práci editele se svými kolegy. Zji t ní jsou zárove výzvou k dal ímu studiu a zkoumání.
|
|
|
Srovnání úspěšnosti dětských domovů a výchovných ústavů v přípravě jedince na život mimo ústav
Gabaľová, Ivana ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Srovnání úspěšnosti dětských domovů a výchovných ústavů v přípravě jedince na život mimo ústav Ivana Gabaľová Bakalářská práce 3.1.2012 SOSP FSV UK Abstrakt Autor se v práci zabývá situací raně dospělých jedinců po odchodu ze zařízení ústavní výchovy, jejich mírou začlenění do společnosti a zvládání samostatného života. Řeší při tom, jaký dopad má prostředí ústavu na proces jejich socializace, jaké předpoklady na úspěšný život mají z rodiny, a jakou roli hraje právě ústav při jejich přípravě na samostatný život. Dále zkoumá rozdíly v potřebách klientů dětských domovů a výchovných ústavů a snaží se identifikovat rozhodující faktory pro jejich úspěch v osobním životě a na pracovním trhu. Pomocí expertních rozhovorů s pracovníky obout typů ústavu zjišťuje, že rozdíly u dětských domovů a výchovných ústavů jsou nepatrné. U výchovných ústavů je vyšší důraz na poslušnost kvůli problémovému chování svěřenců, v dětských domovech mají děti více svobody. U obou skupin je nejvýraznějším překážkou úspěchu nedostatek samostatnosti a nerealistický pohled na svět. Rozhodující je i zda se po odchodu z ústavu jedinec osamostatní nebo se navrací k rodině. Nutné je zlepšit následnou péči pro mladé lidi opouštějící ústav.
|
|
|
Rozvoj sociálních dovedností žáků středních škol v předmětu ekonomika
Urbášková, Kateřina ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Langer, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje sociálních dovedností žáků středních škol v předmětu ekonomika. V teoretických základech práce je vymezen pojem sociální dovednosti a vysvětlen jejich význam pro společnost. Podstatná část teorie je zde také věnována sociálním dovednostem v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem. V rámci empirické části je provedena analýza Rámcového vzdělávacího programu pro OA, jejímž prostřednictvím je zkoumáno, jakým způsobem se zaměřuje na rozvíjení sociálních dovedností žáků. Dále je pomocí dotazníkového šetření zjišťován současný stav osvojených sociálních dovedností u vybraných žáků z prvních ročníků na OA a jejich pohled na tuto problematiku. Práce je zaměřena také na to, zda učitelé v předmětu ekonomika vytvářejí dostatečně vhodné prostředí, které by žákům umožňovalo jejich sociální dovednosti rozvíjet. Konečným cílem je navrhnout konkrétní hry a činnosti, které by studentům pomohly rozvíjet tyto dovednosti v předmětu ekonomika.
|
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
|
Sociální kompetence dětí v období předškolního věku
SOBOTOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá významem sociálních kompetencí dítěte v předškolním věku, jejich projevy a také faktory, které ovlivňují jejich rozvoj a to jak v rodině, tak v mateřské škole. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy včetně charakteristiky předškolního dítěte a sociálních kompetencí v tomto období, zmíněna je i osobnost pedagoga a jeho vzdělání, které určuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praktická část se věnuje posouzení vztahu kvality rodinného prostředí a sociálních kompetencí dětí v prostředí mateřské školy za pomoci dotazníků.
|
|
|
Včelařství jako zájmová činnost a jeho podíl na osobnostní a sociální výchově dětí a mládeže
CAFOURKOVÁ, Marie
Práce se zaměřuje na včelařský kroužek jako na zájmovou činnost, která rozvíjí a prohlubuje nejen zájem v určité oblasti, ale zaměřuje se také na rozvoj osobnostních a sociálních schopností a dovedností potřebných jak pro budoucí včelařskou práci, tak pro řešení životních situací v profesním i osobním životě dětí a mládeže. Teoretická část práce popisuje pojmy potřebné pro porozumění dalšímu textu. Také se věnuje obecné charakteristice včelařských kroužků. Zdrojem těchto informací jsou dva dotazníky. Jeden rozeslaný vedoucím včelařských kroužků v roce 2011 (rozeslaný panem Oldřichem Suchoradským) a druhý o rok později rozeslaný autorkou této bakalářské práce. Poslední kapitola teoretické části a zároveň také poslední kapitola této bakalářské práce popisuje jednotnou strukturu ukázkových schůzek vybraného kroužku, které jsou rozepsány v přílohách. V praktické části (v jednotlivých přílohách) se autorka pokusila sestavit metodickou pomůcku pro vedoucí včelařských kroužků, jejímž hlavním tématem jsou základní schopnosti a dovednosti OSV (Osobnostní a sociální výchovy). Tento metodický materiál má dvě části. V první části jsou krátce popsány schopnosti a dovednosti, kterými se ukázkové schůzky zabývají. Druhá část se týká konkrétního zařazení jednotlivých schopností a dovedností do osnov včelařského kroužku. Jsou zde sestaveny ukázkové schůzky včelařského kroužku tak, aby docházelo jak k předáním včelařských znalostí a dovedností, tak také k rozvoji osobnostních a sociálních kompetencí. Hlavním cílem v použití těchto ukázkových schůzek je dosažení toho, aby kroužek včelařství svou činností prohluboval, doplňoval a pomáhal rozvíjet jednotlivé složky dětské osobnosti.
|
host ::
RSS.