|
| |
|
| |
|
|
Didaktická anylýza učebnic náboženství
Ležák, Lukáš ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Závěr ABSTRAKT Cílem diplomové práce byla didaktická analýza učebnic náboženství a náboženské výchovy. Představil jsem i učebnici občanské výchovy a zahraniční příručku pro děti chystající se na přijetí prvního svatého přijímání. Práci jsem rozdělil na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se soustředil na vymezení předmětů náboženství a náboženská výchova dle ŠVP. Vysvětlil jsem, proč se věnuji římskokatolickému náboženství a jaké místo má tato výchova v našem současném školství. Představil jsem práci pedagoga, vychovatele, katechety, kteří formují děti v křesťanské výchově, která stojí na víře v Boha, ovšem je otevřená všem dětem bez předchozích náboženských zkušeností. Křesťanská výchova má své konkrétní cíle, za kterými žáci s pedagogem kráčejí. Nejdůležitějším cílem je udržení křesťanských postojů v dnešním technologicky vyspělém světě. Křesťanství je díky Ježíšovi dokonalým vzorem pro chování v mnoha životních situacích. Křesťanství nedává přesný návod na řešení situace, dává podněty k zamyšlení a ke zdárnému dokončení cesty. Nejrozšířenějším tématem teoretické části byla didaktická analýza učebnic. Definoval jsem učebnice z několika úhlů pohledu, popsal funkce a strukturu učebnice. I v dnešní technicky vyspělé době jsem bazíroval na využívání učebnic. Učebnice je nejdůležitější...
|
|
|
Interdisciplinární přístup k výuce přírodovědných předmětů na středních odborných školách nechemického zaměření
Kuželová, Nikola ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Pavel (oponent)
Zavádění rámcových vzdělávacích programů přineslo zvláště do českého středního školství mnoho změn. Jednou z nich je zařazení vzdělávací oblasti přírodovědné vzdělávání do mnoha oborů středních odborných škol, kde předtím nebyla. To s sebou přineslo jistá specifika a problémy. Některé školy řeší současnou situaci zaváděním integrovaného přírodovědného předmětu. Část této bakalářské práce je věnována současnému stavu výuky přírodovědných předmětů v ČR. Hlavním přínosem práce jsou pak výsledky obsahové analýzy školních vzdělávacích programů škol, na kterých se integrovaný předmět vyučuje. Pozornost byla věnována především samotné realizaci předmětu, hodinové dotaci, obecným cílům a edukačním strategiím. Dále jsou zde uvedeny výsledky výzkumu postojů učitelů k výuce chemie na SOŠ a výsledky strukturovaného rozhovoru s vyučujícím integrovaného přírodovědného předmětu. Zhodnocen je přístup k integraci přírodovědných předmětů i postoj učitelů k takto pojaté výuce.
|
|
|
Autoevaluace školy a proměna školních vzdělávacích programů
Glaserová, Barbora ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Autoevaluace školy a proměna školních vzdělávacích programů" se zabývá problematikou autoevaluace základních škol. Zaměřuje se především na práci s výsledky této činnosti, které mají sloužit k rozvoji školy, a na úpravy školních vzdělávacích programů. Výzkum se opírá o rozhovory s řediteli a učiteli ze základních škol v Praze a slouží ke zmapování současného stavu na těchto školách. Dále nabízí doporučení, čím je možné školám v jejich snažení ještě pomoci.
|
|
| |
|
|
Vzdělávání dětí s mentálním postižením.
ŠLÉGELOVÁ, Linda
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se věnovala mentální retardaci a vzdělávání dětí s tímto postižením. V teoretické části jsem podrobně popsala mentální retardaci, její stupně, příčiny, formy prevence a metody diagnostiky. Dále jsem se zabývala vzděláváním dětí a mládeže, kteří mají tuto chorobu diagnostikovanou, popsala jsem tedy speciální mateřské školy pro tyto děti, přípravný stupeň základní školy speciální, základní školu speciální, základní školu praktickou, praktickou školu jednoletou a dvouletou, některá střední odborná učiliště, která může mládež s tímto postižením navštěvovat, pak také celoživotní vzdělávání, jako jsou např. kurzy k doplnění vzdělání, večerní školy nebo připravovaná aktivační centra. Dále jsem se zabývala školskými poradenskými zařízeními pro děti a mládež s mentálním postižením, jako jsou Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně-pedagogická centra (SPC), Střediska výchovné péče (SVP) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Posledním bodem teoretické části pak byla teorie vzdělávání osob s mentálním postižením, kde jsem se popisovala didaktické zásady, didaktické metody, vyučovací formy a vyučovací pomůcky, které jsou nezbytné při vzdělávání těchto osob. Popsala jsem také vytváření individuálních vzdělávacích programů, bez kterých by integrace dětí s mentálním postižením nebyla možná. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl realizován v Základní škole praktické, Základní škole speciální a Praktické škole v Mostě. Snažila jsem se zde komplexně zmapovat speciálně pedagogickou péči o žáky s mentálním postižením, popsat systém,metody a přístupy k těmto žákům. Ke sběru dat do této práce byly použity následující metody a techniky: zúčastněné pozorování, dotazníková metoda, polořízené rozhovory s rodiči žáků, kasuistiky osmi žáků a sekundární analýza dat. Hypotézy, které mi sběrem veškerých dat z práce vyplynuly, zní: H1: Školní vzdělávací programy v základních školách praktických jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. H2: Školní vzdělávací programy, které zpracovaly základní školy praktické, obsahují metody a formy speciálně pedagogické péče. H3: Nadpoloviční většina učitelů není spokojena s materiálním vybavením škol.
|
host ::
RSS.