|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
|
|
|
Hubert Svoboda: zločin a trest
Zerbst, Jan ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem významného brněnského stavitele Huberta Svobody, který byl po druhé světové válce odsouzen k dvouletému žaláři. Struktura této diplomové práce je založena na dvou kapitolách, které jsou spolu navzájem propojeny. V úvodní studii je představen příběh Huberta Svobody od jeho narození po smrt. Čtenář se dozví, co stálo za stavitelovou kolaborací. Následná kapitola popisuje historikovu cestu za zrekonstruováním historické skutečnosti. Byly v ní vytvořeny podkapitoly zabývající se dějinami přítomnosti, které mají výslednou podobu na badatelův interpretační narativ. Vzhledem k využití metody orální historie se následné kapitoly věnují validitě výpovědí narátorů, abychom mohli porovnat validitu nejen pamětníků, ale i archivního pramene. Tato práce pramenní z mého vlastního metodologického postupu, který jsem si vytvořil během bádání a je zároveň jediná, která reflektuje dějiny přítomnosti v historické práci.
|
|
|
Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce
Zemanová, Nina ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Hořejš, Miloš (oponent)
Tato práce srovnává poválečné osudy tří šlechticů z oblasti šumavského podhůří. Prince Josefa Windischgrätze, Otomara šlechtice von Pelikána a Georga Heintschela šlechtice von Heinegg. Jedná se o šlechtice, kteří mají několik základních charakteristik společných. Kromě toho, že byli příslušnici šlechty, tak jejich mateřským jazykem byla němčina a všichni měli také podobně rozsáhlé pozemkové vlastnictví o velikosti několika set hektarů. Tyto pozemky se nacházely v nepříliš úrodné oblasti šumavského podhůří. Vzhledem k tomu, že byli všichni tři muži šlechtici, cítili se po roce 1918 být cizinci ve vlastním státě. Tento dojem byl ještě silnější na jejich šumavských velkostatcích, které se nacházely v dominantně českých oblastech s německou menšinou. Každý z těchto mužů na svou vykořeněnost reagoval jinak - Georg Heintschel se angažoval v rakouské Vlastenecké frontě a později vstoupil do NSDAP a byl velmi oddaným nacistickým předákem. Za to byl válce odsouzen k trestu smrti. Pelikán vkládal velké naděje do sudetoněmeckého hnutí a vstoupil do SdP a během tzv. druhé republiky do NSDAP, avšak už na začátku války začal své názory mírnit a nakonec využíval své postavení v nacistické hierarchii k pomoci lidem z okolí. V rámci této práce Pelikán figuruje jako příklad nejednoznačné kolaborace. Pelikánův poválečný soud...
|
|
|
Retribuční soudnictví mimořádných lidových soudů ve středních Čechách
Němečková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
ABSTRAKT
Retribuční soudnictví mimořádných lidových soudů ve středních Čechách Dizertační práce si klade za cíl doplnit dosavadní literaturu o retribuci statistickým zpracováním dvou mimořádných lidových soudů - v Mladé Boleslavi a Kutné Hoře, odpovědět na stanovené výzkumné otázky a vytvořit metodiku pro vytváření jmenných seznamů obviněných osob, která může posloužit do budoucnosti jako podpůrný prostředek při vytváření nových jmenných seznamů jiných mimořádných lidových soudů. Dalším cílem bylo zjistit vliv laického prvku na rozhodování mimořádných lidových soudů. Zdrojem dat byly spisy ve stejnojmenných fondech uložených ve Státním oblastních archivu v Praze. Součástí práce je i sonda k Mimořádnému lidovému soudu v Praze. Ze spisů bylo zjištěno, že bylo u Mimořádného lidového soudu v Mladé Boleslavi obviněno 487 mužů a 124 žen, tudíž ženy tvořily pětinu obviněných a téměř pětinu odsouzených osob. Ze statistické analýzy dále vyplynulo, že průměrná žena měla větší šanci, že bude zproštěna viny, muži byli souzeni mírně přísněji. Tento mimořádný lidový soud stíhal zejména Čechy. Národnost ovšem měla vliv na délku trestu, která byla u Němců téměř dvojnásobná. Udavačství patřilo mezi nejčetnější trestné činy, na základě kterých byli obvinění obžalováni a posléze odsouzeni. Poté následovala propagace nacismu...
|
|
|
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
|
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
host ::
RSS.