|
|
Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce
Zemanová, Nina ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Hořejš, Miloš (oponent)
Tato práce srovnává poválečné osudy tří šlechticů z oblasti šumavského podhůří. Prince Josefa Windischgrätze, Otomara šlechtice von Pelikána a Georga Heintschela šlechtice von Heinegg. Jedná se o šlechtice, kteří mají několik základních charakteristik společných. Kromě toho, že byli příslušnici šlechty, tak jejich mateřským jazykem byla němčina a všichni měli také podobně rozsáhlé pozemkové vlastnictví o velikosti několika set hektarů. Tyto pozemky se nacházely v nepříliš úrodné oblasti šumavského podhůří. Vzhledem k tomu, že byli všichni tři muži šlechtici, cítili se po roce 1918 být cizinci ve vlastním státě. Tento dojem byl ještě silnější na jejich šumavských velkostatcích, které se nacházely v dominantně českých oblastech s německou menšinou. Každý z těchto mužů na svou vykořeněnost reagoval jinak - Georg Heintschel se angažoval v rakouské Vlastenecké frontě a později vstoupil do NSDAP a byl velmi oddaným nacistickým předákem. Za to byl válce odsouzen k trestu smrti. Pelikán vkládal velké naděje do sudetoněmeckého hnutí a vstoupil do SdP a během tzv. druhé republiky do NSDAP, avšak už na začátku války začal své názory mírnit a nakonec využíval své postavení v nacistické hierarchii k pomoci lidem z okolí. V rámci této práce Pelikán figuruje jako příklad nejednoznačné kolaborace. Pelikánův poválečný soud...
|
|
|
Nacistická germanizační a osídlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1942-1945
Hořejš, Miloš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Hallon, Ľudovít (oponent)
Název disertační práce: Nacistická germanizační a osídlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava Předkládaná práce se zabývá pozemkovou a osídlovací politikou na území Protektorátu Čechy a Morava, na kterou nahlíží jako na nedílnou součást jednotné nacistické germanizační politiky, uplatňované v širším prostoru Německé říše. Studie si klade za cíl posoudit strukturálně a po organizační linii osídlovací politiku a mechanismy jejího fungování na vyšších i nižších stupních v rámci řízení osídlovacího procesu. Germanizační plány byly na území Protektorátu Čechy a Morava jedním z podstatných aspektů německé hospodářské politiky a byly založeny na kombinaci asimilace, evakuace a fyzické likvidace. V praxi pak germanizace prováděná na území protektorátu probíhala třemi cestami: 1. formou převodů kapitálových účastí 2. arizací židovského majetku a 3. formou usídlování Němců na české půdě. Zde uvedenému pořadí přibližně odpovídala i časová posloupnost, s jakou měly být jednotlivé kroky uváděny do praxe. Konečné řešení v otázce germanizační a osídlovací politiky se mělo realizovat až po skončení válečných operací. Přesto byly podniknuty kroky, které předznamenávaly pozdější plánovaný vývoj. Práce se zaměřuje zejména na objasnění mechanismu pozemkové a osídlovací polity a činností klíčových organizací...
|
host ::
RSS.