|
|
Školní média v životě školy
TROLLEROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá školními médii realizovanými studenty a pedagogy na školách. V úvodu práce jsou stručně definovány základní pojmy a hlavní druhy školních médií. Krátce jsou popsána specifika jednotlivých školních médií a jejich obsahová náplň. Další kapitoly jsou věnovány přehledu vývoje a historii školních médií v průběhu let u nás. V teoretické části práce jsou zmíněna i nejčastější témata, kterým se školní média věnují a motivační faktory, které jejich vznik ovlivňují. Část práce rozebírá vybrané školní dokumenty a zejména Rámcový vzdělávací program z hlediska možností využití školních médií v rámci výuky mediální výchovy na školách základního a gymnaziálního typu. Druhá polovina práce je věnována konkrétní případové studii, ve které jsou prezentovány výsledky z provedeného výzkumu. V samotném výzkumu je hlouběji analyzován jeden konkrétní druh školního média, a to školní televize na Gymnáziu Příbram. Cílem provedeného výzkumu je zjistit, jakým způsobem probíhá příprava, plánování a realizace školního zpravodajství. Snahou práce je také popsat, kdo se stává školním zpravodajem a z jakých důvodů, jaké je technické vybavení školy a jaký ohlas má školní televize u svých diváků.
|
|
|
Regionální zpravodajství ČT v letech 1992 - 2012 pohledem pracovníků televize
Krátká, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat historii a vývoj regionálního zpravodajství České televize v letech 1992 až 2012 s využitím výpovědí přímých pracovníků ČT podílejících se na tomto zpravodajství nad rámec dostupných zdrojů a tím rozšířit množství informací k této problematice. K dosažení těchto informací bylo použito metody orální historie a následné ověření takto získaných informací z odborné literatury, diplomových prací, ročenek, výročních zpráv a jiných pramenů v této práci specifikovaných. Výsledkem této práce je rozšíření a doplnění nových skutečností a informací k historii regionálního zpravodajství České televize zejména interního charakteru dosud nedostupné z dostupných odborných publikací nebo veřejných zpráv a dat ČT. Jde zejména o informace charakteru mezilidských vztahů v regionálním zpravodajství, snahou o vnější ovlivňování chodu a tematického zaměření redakcí a konkrétního technického a strukturálního vývoje jednotlivých krajských redakcí. Klíčová slova Česká televize, ČT, ČST, narátor, redaktor, regionální zpravodajství, regiony, kraje, Večerník, Události, Události v regionech.
|
|
|
Role embedded journalism při práci novinářů na misích Lékařů bez hranic
Nguyenová, Thuong Ly ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Lékaři bez hranic patří mezi nejuznávanější humanitární organizace na světě, jejich hlavní náplní práce je organizování lékařských misí na místech neštěstí či války. Taková místa jsou zajímavá i pro novináře, kteří mohou využívat výhod ochrany organizace a zároveň získat unikátní příběhy. Právě novinářská cesta pod křídly nějaké organizace se nazývá embedded journalism - tzv. začleněný žurnalismus. Ten byl do této doby zkoumán především z hlediska spojení s armádou, kdy novináři cestují s vojáky, a jejich pohled na válku tím může být zkreslený. Stejně zkreslený svět však může mít i novinář, který cestuje s Lékaři bez hranic. Pro tuto práci bylo osloveno dvanáct novinářů z celého světa, kteří mise navštívili a práci lékařů zdokumentovali. V rozhovorech popisovali své zkušenosti, výhody a nevýhody takové práce a vliv organizace na jejich práci. Své zkušenosti sdílelo i několik pracovníků Lékařů bez hranic. Výpovědi doplnila obsahová analýza, která se zaměřila na výsledné reportáže a fotografie od oslovených novinářů.
|
|
|
První rok působení magazínu Newsweek na českém mediálním trhu
Hrůzová, Lenka ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce mapuje fungování české mutace časopisu Newsweek, který na tuzemském trhu začal vycházet v listopadu 2015 a svou činnost ukončil po třináctiměsíčním působení v prosinci 2016. Ambicí vydavatelů a členů redakce magazínu bylo poskytovat čtenářům informace ze zahraničí pod záštitou známé americké značky. Cílem práce je představení vzniku a fungování české verze časopisu Newsweek, porovnání koncepce s americkou předlohou, jeho obsahová analýza a následná komparace s obdobně zaměřeným časopisem Reportér. Vzhledem k náhlému ukončení produkce se zkoumaný vzorek rozšířil i na poslední dva měsíce vydávání časopisu, aby mohl být v bakalářské práci zachycen i průběh a možné důvody zániku tohoto licencovaného periodika. Teoretické poznatky, využité k zasazení časopisu do českého mediálního konceptu v první kapitole, jsou v práci čerpány z odborné literatury. Ve výzkumné části bakalářské práce byly vzhledem k aktuálnosti problematiky využívány převážně internetové zdroje a informace nabyté při rozhovorech s členy redakce nebo vydavatelství. K bližšímu pochopení tematického rozčlenění obsahu a inzertního pokrytí časopisu byla použita kvantitativní obsahová analýza. Práce také analyzuje fungování měsíčníku Reportér, který je pak ve třetí kapitole porovnáván s údaji čtrnáctideníku Newsweek. Čtvrtá a...
|
|
|
Slow journalism a jeho české projevy na příkladu časopisu Reportér
Burian, Jakub ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Slow journalism je trend, který se vymezuje proti současným žurnalistickým podobám. Jde o novinařinu, která se nesnaží za každou cenu dostat jako první k senzacím, nýbrž skládá informace do souvislostí, nabízí hlubší vhled do problematiky zpravodajství a pečlivě promýšlí obsah každého vydání. Koncept slow journalismu si získává stále více příznivců, důkazem budiž nově vznikající tituly, které jsou vydávány především v zahraničí. Následující bakalářská práce nejprve nabízí krátký pohled do historie žurnalistiky a analýzu současného mediálního prostředí, které je ovlivněno především technologickým pokrokem. Následně pak představuje pojem slow journalism jako trend, který se od dnešní útržkovité a zkratkovité novinařiny odklání a vrací se ke kořenům tradiční žurnalistiky. Další část práce vymezuje jeho charakteristické znaky a představuje nejdůležitější zástupce slow journalismu v zahraničí. V závěrečné části se práce zabývá vznikem a činností českého magazínu Reportér, který založil v roce 2014 bývalý šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský, se kterým do redakce nově vzniklého časopisu přešlo rovněž několik jeho bývalých spolupracovníků. Cílem práce je poukázat na aspekty slow journalismu na konkrétních příkladech vydaných čísel magazínu Reportér v rozmezí od září 2014 do září 2015.
|
|
|
Proměny rozhlasové reportáže v letech 1926 až 1989
Gillichová, Martina ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce je historické formování rozhlasové reportáže. Autorka zde vychází jak ze společensko-politických, tak z technologických aspektů, kterými rozhlasová reportáž v českém prostředí prošla. Jednotlivá historická období jsou popsána za pomoci konkrétních rozhlasových reportáží, které se v dané době vysílaly. Na těchto příspěvcích je například vidět, jak se rozhlasoví reportéři vyrovnávali nejprve s německou, poté sovětskou nadvládou. Byl to právě rozhlas a jeho reportéři, se kterými lidé prožívali smutné ale i veselé momenty historie českého státu. A tak v této práci najdeme příspěvky točené v době Protektorátu Čechy a Morava, v době euforie ze skončení druhé světové války v květnu 1945, reportáž obsahující bezprostřední názory občanů na srpen 1968 a v neposlední řadě příspěvky týkající se revoluce 1989. Tato publikace vychází i z primárních pramenů ve formě příspěvků uchovaných v Archivních a programových fondech Českého rozhlasu, ale zároveň využívá i příspěvků současných redaktorů, kteří se rozhlasové historii věnují. Práce má přispět k lepší orientaci v dané problematice a utřídit historické proměny vybraného rozhlasového žánru.
|
|
|
Obraz novináře v hollywoodském filmu
Štáfová, Monika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře v hollywoodském filmu si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní a komparativní analýzy interpretovat zachycení postav novinářů v hollywoodských filmech mezi lety 1997 a 2007. Analýza je provedena na základě třinácti filmových snímků z daného období, ve kterých se v hlavní roli objevuje postava novináře. Komparace jednotlivých postav je realizována v rámci tří skupin, klasifikovaných podle typu novináře - investigativní žurnalisté, novináři věnující se životnímu stylu a celebritám, televizní hlasatelé a reportéři. Postavy jsou v rámci jednotlivých skupin vzájemně porovnávány z hlediska vzhledových rysů, charakterových vlastností, rodinných a sociálních vztahů, postojů k autoritám, nejznámějších stereotypů a vnímání ostatními postavami. Vyhodnocením výsledků analýzy v závěru práce je potvrzeno, že novinářské stereotypy se ve zkoumaném období příliš neobjevují, protagonisté převážně vykazují prvky pozitivních hrdinů a odlišnosti jednotlivých postav převažují nad podobnostmi.
|
|
|
Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara
Němec, Adam ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara" se zabývá liberalizací médií v roce 1968 v Československu a demonstruje ji na mediální aféře bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka. Popisuje reformní tendence a jejich dopady v politické i mediální sféře v průběhu šedesátých let, politické i společenské změny, významné úpravy mediální legislativy a změny ve fungování mediální organizace, rehabilitační procesy s politickými vězni. Shrnuje zásadní události, které formovaly kariéru Rudolfa Baráka, jeho působení v komunistické straně a na ministerstvu vnitra, boj o moc, zatčení, vyšetřování a věznění, a konečně také propuštění na svobodu a snahu o rehabilitaci. Analýzou mediálních obsahů ve třech reprezentativních tištěných periodicích z této doby zjištuje tato práce mediální pokrytí procesu s Rudolfem Barákem z roku 1962 a jeho propuštění z vězení v roce 1968; porovnává mediální obraz Rudolfa Baráka ve vybraných periodicích navzájem.
|
|
|
Newsroom TV Nova na přelomu druhé dekády 21. století
Paráčková, Markéta ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Newsroom TV Nova na počátku druhé dekády 21. století" pojednává o každodenní praxi moderního newsroomu celostátní komerční televizní stanice ve věku, který akcentuje rychlost a vizuální atraktivitu. Definuje důležité aspekty práce všech členů redakce i vztahy mezi nimi. Zpravodajská redakce televize Nova produkuje nejsledovanější zpravodajství v České republice, ačkoli nedisponuje rozsáhlým newsroomem s desítkami redaktorů. Komorní povaha redakce se odráží v přátelských vztazích a v úzké spolupráci všech členů redakce, což do jisté míry limituje rivalitu. Newsroom TV Nova funguje vzhledem k několika zpravodajským relacím rovnoměrně rozloženým v průběhu dne v podstatě neustále. Kromě víkendového režimu se obvykle přes noc připravují zprávy do Snídaně s Novou a od rána běží přípravy na odpolední a večerní zpravodajské relace. Newsroom proto není téměř nikdy zcela opuštěn. Náročná a prakticky každodenní pracovní doba v mnohých redaktorech vypěstovala určité rutinní činnosti. Ti, kteří zde pracují mnoho let, naznačují pocity jakéhosi pracovního "vyhoření". Naopak nováčkům pracovní nasazení vyhovuje.
|
|
|
Polarizace české mediální krajiny po roce 2013: analýza diskursu nových mediálních projektů
Lebedová, Veronika ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá polarizací české mediální krajiny po roce 2013 jako diskursivním konstruktem. Tématem je vznik nových mediálních projektů v reakci na převzetí vydavatelského domu MAFRA Andrejem Babišem. Sledovány jsou tři projekty: Echo24.cz, Reportér a Neovlivní.cz. Cílem práce je popsat diskurs alternativních médií, jak se reprezentují ve vlastní, aktuální situaci. Z teoretického hlediska práce vychází z teorie společenské odpovědnosti médií jako problematické, ale hluboce zakořeněné hodnoty. Dále se věnuje trendu koncentrace vlastnictví médií a popisuje porevoluční vývoj médií, který po roce 2013 dospěl ke změnám zásadním pro naše téma. Jsou jimi proměna modelu vlastnictví médií a polarizace mediální krajiny. Celá první část práce je kontextuálním zakotvením kritické analýzy diskursu nových mediálních projektů. Cílem výzkumu je ověření hypotézy: Alternativní média se vymezují v opozici k mainstreamu a využívají k reprezentaci své pozice, svých cílů a vlastních zájmů argumenty založené na principech teorie společenské odpovědnosti médií. Výsledkem práce je zjištění, že nové projekty v analyzovaných textech konstruují opozici my versus oni jako nezávislost versus oligarchizace. Zároveň hodnoty a principy teorie společenské odpovědnosti reprezentují jako univerzální, tedy...
|
host ::
RSS.