|
| |
|
|
Dramaturgie baletu ND Praha v sezónách 2002 - 2011
Jílková, Eliška ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Kočí, Julie (oponent)
Eliška Jílková Abstrakt Cílem práce je zmapovat podobu a vývojové tendence dramaturgie Baletu Národního divadla v sezónách 2002/2003 - 2010/2011. Pro komplexní postihnutí tématu je text rozšířen o charakteristiku všech scén Národního divadla a vymezení dramaturgie oproti předchozímu období. Text nabízí několik pohledů na proměnu repertoáru. Kromě způsobu výběru titulů poukazuje i na vnější a vnitřní podmínky tohoto procesu. Zároveň rámcově charakterizuje dramaturgii z předcházejícího období, kdy Balet Národního divadla vedl Vlastimil Harapes. Práce je pro přehlednost dělena dle národnosti tvůrců. Samostatná podkapitola je věnována i hostujícím souborům, jejichž inscenace mají jen omezený vliv na celkovou podobu repertoáru. V závěru je shrnutí poznatků o vývoji a současné podobě dramaturgie Baletu. Zároveň jsou zde připomenuty nejdůležitější a nejvýraznější prvky nové koncepce dramaturgie. Klíčová slova Balet Národního divadla, Národní divadlo, dramaturgie, balet, inscenace, choreografie, komponované inscenace, repertoár, Petr Zuska, Miniatury, Balet Gala
|
|
| |
|
|
Repertoár a specifika vokalizace papouška šedého (Psittacus erithacus)
Kůrková, Petra ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Cílem této studie bylo zmapovat repertoár vokalizace čtyř papoušků žako šedých (Psittacus erithacus) z odchytu, a to dvou samic a dvou samců. Sběr dat probíhal nahráváním jejich vokalizace ve standardizovaných podmínkách v devíti dnech od června do listopadu 2008. Získané zvuky (3 052) byly podle jejich charakteristik metodou porovnávání spektrogramů v v kombinaci s poslechem rozděleny do 70 stanovených kategorií, které byly dále spojeny do 18 větších skupin. Bylo zjištěno, že žádný ze subjektů studie nevyužívá celý zaznamenaný repertoár. Ukázalo se, že ve vokalizaci námi zkoumaných subjektů se objevují výrazné individuální odlišnosti, a to jak na úrovni jedince, tak podle pohlaví. Významný rozdíl ve využívání repertoáru v průběhu studie nebyl zaznamenán. Spektrogramy prototypů kategorií jsou součástí práce. Klíčová slova: papoušek žako, Psittacus erithacus, repertoár, vokalizace
|
|
|
Půlstoletí existence Hornického pěveckého sboru Kladno
Procházková, Kateřina ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Shrnutí Hornický pěvecký sbor Kladno je smíšený pěvecký sbor, který působí na Kladensku od roku 1958. Začínající pěvecké uskupení zpočátku vystupovalo jen příležitostně, ale s příchodem dirigenta Romana Makaria dostalo nový impuls k rozšiřování repertoáru a od desáté sezóny vystupuje se samostatným koncertním programem. Repertoár HPS Kladno je členěn do bloků a prezentován na koncertech tradičních i vystoupeních příležitostných. Sbor spolupracuje se sólovými umělci i symfonickým orchestrem, každoročně se prezentuje v zahraničí. Aktivní hudební činnost je bohatá a HPS Kladno patří do kulturního života města, jehož jméno nese ve svém názvu. Členská základna sboru je téměř ze třetiny tvořena pedagogy. Dotazníkový průzkum prokázal odraz sborového členství v jejich pedagogické praxi. Využíván je sborový repertoár pro zpěv, poslech i výchovně-vzdělávací činnost. Pedagogové využívají i podněty ze stylu vedení sboru. Nezanedbatelným přínosem pro rozvoj hudebnosti každého člena je cílená práce s hlasem, rozšiřování hudebních dovedností a povědomí o hudebním dědictví jiných národů.
|
|
|
Vývoj literatury pro zobcovou flétnu se zaměřením na období baroka
Cetlová, Alexandra ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Práce pojednává o vývoji literatury pro zobcovou flétnu od počátků po současnost, přičemž větší důraz je kladen na literaturu z období baroka. První část práce se zabývá vlivem vývoje nástroje na literaturu a samotným vývojem zobcové flétny od jejího vzniku až do dnešní doby. Druhá část se věnuje literatuře pro zobcovou flétnu v jednotlivých historicko-kulturních obdobích. Jsou nastíněny stěžejní rysy literatury pro zobcovou flétnu do roku 1600 a hlavní tendence v literatuře 20. a počátku 21. století. Největší pozornost je věnována literatuře barokní. Součástí této kapitoly je také soupis nejdůležitějších děl pro sólovou zobcovou flétnu z období baroka.
|
|
|
Archivy a dokumentace performance art: hledání cesty mezi historií a mýtem.
Písaříková, Jana ; Šedivá, Barbora (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Horáková, Jana (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá rolí archivů a jejich využitím v kurátorské a umělecké praxi s důrazem na oblast performance art. U vybraných (převážně) mezinárodních osobních a institucionálních archivů analyzuje proces jejich vzniku, metodologii a obsah. Cílem dizertace je nalézt odpovědi na následující otázky: jakým způsobem je definována dokumentace performance art a jak se s ní pracuje v rámci archivní praxe? Jak se prostřednictvím těchto archivů, umělecké a kurátorské praxe konstituuje a interpretuje historie performance art? Do jaké míry jsme schopni na základě často fragmentární dokumentace rekonstruovat uměleckou disciplínu, která je ze své ideologické povahy efemérního charakteru? Ponechávají archivy prostor pro dezinterpretaci a utváření osobní mytologie autora? Jakým způsobem je historie performance art vnímána samotnými autory a veřejností? Práce také popisuje proces návrhu a realizace projektu MAP: media archive presents ve vztahu k historii a současnosti media archivu Fakulty výtvarných umění při Vysokém učení technickém v Brně.
|
|
|
Humpolecký spolek: Pěvecký spolek Čech a Lech 1862-1951
MADĚRA, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá činností Pěveckého spolku Čech a Lech v Humpolci od roku 1862, kdy byl založen, až do přerušení jeho činnosti v roce 1951. Součástí práce je stručná historie města Humpolec, sloužící k zachycení společenského kontextu vzniku spolku. Dále je pozornost věnována organizaci a správě spolku během jeho činnosti nebo členským záležitostem. Rozebíráni jsou významní členové spolku z hlediska jejich původu a společenské aktivity, vlastní členská základna a kulturní a společenské aktivity.
|
|
| |
|
|
Lidová píseň a bariéry
Toncrová, Marta
Ve spontánním zpěvu existují jisté hranice - bariéry, které ovlivňují výběr písní, způsob zpěvu, zpěvní příležitosti a další okolnosti, jimiž se zpěv lidových písní řídí.
|
host ::
RSS.