|
|
Hlavní postavy v románech Rómula Gallegose: Doña Bárbara a La trepadora
Kratochvílová, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Núňez Tayupanta, Lucie (oponent)
Název bakalářské práce: Hlavní postavy v románech Rómula Gallegose: Doña Bárbara a La Trepadora Abstrakt: Cílem práce je komplexní rozbor postav doni Barbary a Hilaria Guanipy z románů Doňa Barbara a La trepadora předního venezuelského spisovatele "regionalismu", Rómula Gallegose. Práce na základě různých autorů definuje vlastní teoretické schéma rozboru postav, které respektuje mimetické i sémiotické přístupy k postavám a sleduje také jejich postavení ve struktuře románu. Po krátkém představení zkoumaného korpusu aplikuje schéma rozboru na každou postavu zvlášť. Zkoumá její slovní konstrukci, existenci v příběhu, vztah k dalším konstitutivním složkám románu, funkci v syžetu a klasifikuje ji dle různých typologií. Poté postavy porovnává a snaží se o zobecnění jejich společných prvků, ke kterým mj. patří vnitřní střet dvou rozdílných hodnotových vidění světa. Klíčová slova: Rómulo Gallegos, Doňa Barbara, La trepadora, regionalismus, teorie postavy
|
|
|
Vztah centra a periferie v Ruské federaci a jeho vývoj
Dlouhá, Tereza ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Rusko svou obrovskou rozlohou jako by vybízelo k dynamickým změnám. V posledních pětadvaceti letech prodělalo změny přímo fundamentální. Ze sovětské nedemokratické 'federální fasády' se přes bouřlivé přechodné období 90. let, bohaté především na vzestup regionálně- mocenských ambic, přes zásadní federální reformy vedené Vladimirem Putinem, dostalo až do dnešních dnů. Tato bakalářská práce má za úkol zkoumat a popisovat změny federálních prvků, které tento vývoj doprovázely a kriticky hodnotit jejich konečný vliv na jednotlivé aktéry zde se vyskytující. Snaží se ze spleti formálních a neformálních praktik, hustě pokrývajících vztahy mezi centrem a regiony, vyčíst skutečnou podobu federalismu v Ruské federaci. Jako svůj cíl si klade na případové studii zaměřené na Republiku Tatarstán, kterou si vybírá z důvodu jejích vůdčích schopností, úspěšně demonstrovat závěry svého zkoumání.
|
|
|
Pojetí hlavních postav ve vybraných románech Rómula Gallegose
Kratochvílová, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Název diplomové práce: Pojetí hlavních postav ve vybraných románech Rómula Gallegose Abstrakt: Cílem práce je podrobná analýza hlavních postav románů Doňa Barbara a La Trepadora předního představitele "regionalismu", Rómula Gallegose. Práce na základě různých děl odborné literatury formuluje vlastní teoretické schéma analýzy postav, která sleduje charakterové indikátory v textu, vztah postav k jiným složkám románu, typologické zařazení a čtenářův konstrukt postavy v příběhu včetně úlohy recepce. Poté věnuje pozornost analýze působících sil a hledá společné rysy obou románů, k nimž patří především střet dvojího hodnotového vidění světa.
|
|
|
Postavení Anglie v kontextu regionálního uspořádání Velké Británie
Kimelová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Postavení Anglie v kontextu regionálního uspořádání Velké Británie" se v časovém období let 1997 až 2004 věnuje problematice vytvoření regionální úrovně vládnutí v osmi regionech, které jsou součástí Anglie. Tato politika byla vládou New Labour prosazována jako odpověď na požadavky na demokratizaci a odpovědnost vládnutí v regionech a na požadavky na zlepšení výkonnosti jejich ekonomik. Cílem práce je odpovědět na otázku, proč není posílení regionálního vládnutí v regionech a vytvoření volených regionálních shromáždění obyvateli regionů podporováno a bylo odmítnuto v referendu pořádaném v roce 2004 v regionu North East. Výzkum je proveden s využitím teorie nového regionalismu a koncepce konstrukce regionu. Jsou stanovena kritéria, na jejichž základě je analyzována situace v anglických regionech ve zvoleném časovém rámci. Prvním kritériem je teritoriální rámec anglických regionů, druhým kritériem je jejich institucionální rámec a posledním kritériem je regionální identita. Z provedené analýzy vyplývá, že anglické regiony nejsou institucionalizovány jako svébytné jednotky a není v nich dostatečně rozšířena politizovaná regionální identita obyvatel, což jsou nezbytné podmínky pro rozvoj regionalismu.
|
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
|
Vliv Ruské Federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru
Smolka, Václav ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce Vliv Ruské federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru se věnuje mezinárodním organizacím v oblasti zvané postsovětský prostor, jejich funkčnosti a působení Ruské federace v nich. Ruská federace jakožto tradičně silný aktér v mezinárodních vztazích se již od počátku 90. let 20. století snažila o udržení svého vlivu v oblasti a jedním ze způsobů tohoto udržování bylo právě působení v regionálních integračních uskupeních. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem organizace fungují, jak plní svoje funkce a jakým způsobem v nich Ruská federace uplatňuje svůj vliv. Ke zjištění těchto skutečností práce u každé z vybraných organizací mapuje vývoj, zasazuje ji do konceptu mezinárodních organizací a následně zhodnocuje, jak moc jsou ve skutečnosti funkční. Na závěr je na základě získaných informací posouzeno, zda a jak uplatňuje Ruská federace svůj vliv na chod organizace a její působení v regionu i mezinárodním prostoru.
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
| |
host ::
RSS.