Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Folklorismy v české architektuře na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Hana Fišerová Folklorismy v české architektuře na přelomu 19. a 20. století Tématem mé bakalářské práce je vliv lidového stavitelství na českou architekturu přelomu 19. a 20. století. První kapitoly věnuji nastínění situace v české architektuře na konci 19. století. Již v historismu, který v té době doznívá, se objevují snahy brát náměty z domácí tradice. Návrat k lidovým formám a řemeslné výrobě přináší i hnutí Arts & Crafts, které doprovází nastupující secesi. Do těchto souvislostí zasazuji folkloristické hnutí, jež bylo v našem prostředí akcentováno procesem národního uvědomování české společnosti. Demonstrací tohoto vývoje se staly i dvě velké výstavy na konci století: Jubilejní zemská výstava a Národopisná výstava českoslovanská. Tyto podniky si kladly za cíl prezentovat českou kulturu. Jedním ze způsobů bylo vyzdvižení tradiční lidové kultury. Zájem o lidové stavitelství, který tyto výstavy vyvolaly, se promítl do tvorby mnoha tehdy činných architektů. Ve své práci proto sleduji, jak byly folklorní motivy těmito tvůrci recipovány. Kladu vedle sebe několik okruhů architektů a pokouším se srovnat jejich přístupy k folklorní tématice. Vedle recepce folklorních prvků ve "vysokém" umění té doby nastiňuji i oblast uchopení tohoto fenoménu ve tvorbě regionálních stavitelů. Samostatný oddíl ve své práci...
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
Shakespearean Intertextuality in Aldous Huxley's Brave New World
Fišerová, Hana ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
The aim of this thesis is to present intertextuality as a literary device and to offer a description of its function based on the ideas of the most prominent theorists, who are concerned with this very topic. The thesis describes the employment of intertextuality in literature and its influence on reader's interpretation of a text. The practical part analyses the use of intertextuality in Aldous Huxley's novel Brave New World, concentrating in particular on chosen theatre plays by William Shakespeare. Key Words: intertextuality, allusion, interconnection, fiction, modernism Abstrakt Cílem této práce je představit intertextovost jakožto literární prostředek a vylíčit její funkci na základě idejí a myšlenek nejvýznamnějších teoretiků, kteří se tímto tématem zabývají. Práce popisuje funkci intertextovosti v literatuře a její vliv na čtenářovu interpretaci textu. Praktická část zkoumá užití intertextovosti v díle Aldouse Huxleyho Konec civilizace, zabývajíc se konkrétně vybranými divadelními hrami Williama Shakespeara. Klíčová slova: intertextovost, aluze, propojení, fikce, modernismus
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
Folklorismy v české architektuře na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Hana Fišerová Folklorismy v české architektuře na přelomu 19. a 20. století Tématem mé bakalářské práce je vliv lidového stavitelství na českou architekturu přelomu 19. a 20. století. První kapitoly věnuji nastínění situace v české architektuře na konci 19. století. Již v historismu, který v té době doznívá, se objevují snahy brát náměty z domácí tradice. Návrat k lidovým formám a řemeslné výrobě přináší i hnutí Arts & Crafts, které doprovází nastupující secesi. Do těchto souvislostí zasazuji folkloristické hnutí, jež bylo v našem prostředí akcentováno procesem národního uvědomování české společnosti. Demonstrací tohoto vývoje se staly i dvě velké výstavy na konci století: Jubilejní zemská výstava a Národopisná výstava českoslovanská. Tyto podniky si kladly za cíl prezentovat českou kulturu. Jedním ze způsobů bylo vyzdvižení tradiční lidové kultury. Zájem o lidové stavitelství, který tyto výstavy vyvolaly, se promítl do tvorby mnoha tehdy činných architektů. Ve své práci proto sleduji, jak byly folklorní motivy těmito tvůrci recipovány. Kladu vedle sebe několik okruhů architektů a pokouším se srovnat jejich přístupy k folklorní tématice. Vedle recepce folklorních prvků ve "vysokém" umění té doby nastiňuji i oblast uchopení tohoto fenoménu ve tvorbě regionálních stavitelů. Samostatný oddíl ve své práci...
Účetní a daňové aspekty zaměstnávání cizinců
Fišerová, Hana ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Maierová, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá účetními a daňovými aspekty zaměstnávání cizinců na území České republiky. Práce je rozdělena do několika kapitol. Nejdříve jsou stručně vysvětleny obecné pojmy jako rezidentství, zdanění měsíční mzdy, vznik stálé provozovny a rozdíl mezi ekonomickým a právním zaměstnavatelem aj. V další kapitole se věnuji smlouvám o zamezení dvojího zdanění se zaměřením na článek č. 15. Další část je zaměřena na obecný popis zaměstnaneckých struktur, mezi které patří -- lokální pracovní smlouva, vyslání a mezinárodní pronájem pracovní síly. Největší pozornost je věnována mezinárodnímu pronájmu pracovní síly, kde se zaměřuji na problematiku vymezení právního rámce, daní a sociálního pojištění. Na závěr je celá problematika ukázána na praktickém příkladu.
Finanční analýza společnosti Teplárna Strakonice, a.s.
Fišerová, Hana ; Randáková, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá finanční analýzou konkrétního podniku. Na časové řadě čtyřech let bude provedena externí finanční analýza rozvahy. Práce začíná teoretickým vymezením předmětu, uživatelů, zdrojů, technik a metod finanční analýzy. Poté se práce zabývá praktickou finanční analýzou. Na výpočtech horizontální a vertikální analýzy jsou komentovány změny ve finanční pozici podniku. Pro lepší představu o finanční pozici jsou vypočteny ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Výpočty jsou komentovány a doprovázeny grafy. Na konci práce je provedeno mezipodnikové srovnání s vybraným podnikem ze stejného odvětví.

Viz též: podobná jména autorů
5 Fišerová, Helena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.