|
| |
|
|
Mělnická větev Lobkowiczů ve 20. stol.
Kašpárková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Cílem práce je zachycení osudů mělnické linie knížecího rodu Lobkowiczů. Diplomový text je zaměřen na vývoj lobkowiczského rodu od počátku dvacátého století až po součastnost. V této sledované éře se členové šlechtické rodiny Lobkowiczů významně podíleli na politickém, společenském, veřejném i sportovním životě. Zvláštní pozornost je věnována také vývoji majetkové držby rodu a osudy lobkowizckých statků v tomto období. Především panství Mělník, Hořín a Drahenice, která byla středem zájmu nových státních a politických útvarů vzniklých ve dvacátém století ve střední Evropě.
|
|
|
Projektové vyučování: významné osobnosti Kladenska
Zetková, Klára ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o projektu, který měl vybraným studentům kladenského gymnázia představit 14 osobností, jež se podílely na proslavení Kladna a blízkého okolí. Práce je rozdělena do dvou částí, do teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje problematice významu a přínosu regionální historie a praktická část detailně popisuje průběh a výsledky projektu. Projekt obsahuje 14 osobností kladenské historie, rozvržení jednotlivých hodin věnovaných těmto osobnostem a také medailonky osobností, které zpracovali studenti jako výsledek projektu.
|
|
| |
|
|
Leta 1848-1849 v Čáslavi a Kutné Hoře
Kuchařová, Simona ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce Léta 1848-1849 v Čáslavi a Kutné Hoře se zabývá odborným popisem událostí v revolučních letech ve dvou městech současného Středočeského kraje. Práce se zpočátku věnuje charakteristice obou měst v první polovině 19. století. Zaměřuje se na jejich vzhled, správní změny, školský a divadelní život, zdravotnická zařízení, významné národní buditele a v neposlední řadě i na oblast hospodářskou. Hlavní část práce podává stručný přehled reakcí na pražské březnové události v Čáslavi i v Kutné Hoře, zejména na aktivní zapojení měšťanů obou měst v zakládání Národních gard. V případě Kutné Hory se dále jednalo o založení pobočky pražského politického spolku Slovanské lípy, v Čáslavi zase o sledování správních a školských změn. Práce obsahuje dvě srovnání obou měst, nejdříve v 1. polovině 19. století a následně v revolučních letech 1848-1849. V poslední kapitole práce seznamuje se situací na venkově v letech 1848-1849 a se stížnostmi obcí Čáslavského kraje na své poměry Národnímu výboru v Praze. Jako bonus jsou do práce vloženy medailonky některých významných osobností působících v Čáslavi nebo v Kutné Hoře. Na základě písemných pramenů a odborných regionálních publikací jsou vysvětleny změny v jednotlivých oblastech lidské činnosti a popsány události, které byly reakcí na bouřlivý březen 1848 v...
|
|
|
Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska
Benešová, Kristýna ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska" se věnuje pojmu regionální historie, historii Kladenska, dotazníkovému šetření ohledně využití regionální historie na kladenských školách a také nabídce, jak tuto tématiku zařadit do výuky dějepisu. Jedním z cílů práce bylo vysvětlení důležitosti regionální historie a jejího zařazení do výuky, k tomu byla využita analýza literatury, která tematiku zpracovává. Zařazení této tematiky je důležité především pro umožnění jednoduššího chápání různých historických jevů skrze žákům blízkým prostředím. Dalším cílem bylo zjištění toho, zdali je regionální historie na kladenských školách vyučována, jaké formy jsou k tomu využívány a jaká konkrétní témata. K zajištění těchto informací sloužilo dotazníkové šetření jak v řadách kladenských učitelů, tak i v řadách kladenských žáků, ve kterém bylo zjištěno, že většina učitelů se tuto tématiku snaží do výuky zařadit i přes nepříznivou časovou dotaci. Z žáků, kteří na dotazník odpovídali se zhruba polovina s regionální historií ve své výuce setkala. Poslední cíl práce bylo nabídnout čtenářům různé možnosti toho, jak je možné zařadit dějiny Kladenska do výuky dějepisu - v práci jsou proto představeny jak stávající možnosti, které poskytují zdejší historické instituce, tak i...
|
|
|
Život disidenta na malém městě v oblasti severovýchodních Čech
Jiroušek, Filip ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce založená primárně na metodě orální historie se zabývá vybranými kapitolami ze života Petra Rýgra, disidenta a člověka patřícího do okruhu paralelní kultury. Je koncipována jako epizodická biografie, přičemž v průběhu výzkumu sleduje téma touhy po svobodném životě v nesvobodném režimu. Časové ohraničení odpovídá období tzv. normalizace v socialistickém Československu. Práce zachycuje život disidenta v regionálním měřítku, na pomezí okresů Trutnov a Náchod. Rýgrův život je v textu nahlížen z vícera perspektiv, přičemž v první řadě se jedná o sebepojetí protagonisty, o pohled jeho přátel, a následně pak o pohled autora práce založený na interpretaci rozhovorů a studiu písemných pramenů. Jednotlivé kapitoly se věnují Rýgrovu dospívání, možnou míru formování názorovými autoritami, Václavem Havlem či Jaroslavem Foglarem, dále pak životem v paralelním, neoficiálním světe, problematice pracovní povinnosti nebo události z října 1989, kdy Petr Rýgr zaslal do Rudého práva inzerát blahopřející Václavu Havlovi alias Ferdinandu Vaňkovi k narozeninám. Práce se vědomě hlásí k personalistickému přístupu, přičemž je v souladu s ním zkoumaná osobnost Petra Rýgra vnímána jako fenomén, který je svébytně zasazen do světa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané regionální památky severního Plzeňska ve výuce na 1. stupni základní školy
Tišerová, Karolína ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Vybrané regionální památky severního Plzeňska ve výuce na 1. stupni základní školy prezentuje návrhy výuky spojené se zvolenými regionálními památkami severního Plzeňska. Teoretická část představuje pojetí regionalistických témat ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, průřezová témata a klíčové kompetence, které lze při zvoleném námětu výuky rozvíjet. Následují zmíněné vhodné metody práce, které jsou spojeny s mimoškolní pedagogikou. Poté se tato část věnuje přístupu k památkám jako ke kulturně historickému dědictví, které je odkazem minulosti a které by nemělo být zapomenuto. Dále předkládá charakteristiku přírodního prostředí a kulturně historického vývoje severního Plzeňska a představuje vybrané kulturní památky a témata s nimi spojená. Teoretické poznatky o vybraných památkách jsou základem pro přípravu exkurze v praktické části. Praktická část nabízí návrhy pro výuku s využitím těchto míst, plán vlastivědné exkurze a aktivity spojené s poznáváním kulturních památek. K připraveným exkurzím jsou připojeny návrhy aktivit, které téma uvádějí a motivují žáky k poznání, a po exkurzi jsou připraveny návrhy na shrnutí a reflektování učiva, které upevňují získané znalosti. Výsledkem praktické části je vytvoření didaktické opory zaměřené na podporu kladného vztahu žáků k památkám v...
|
host ::
RSS.