|
| |
|
|
Leta 1848-1849 v Čáslavi a Kutné Hoře
Kuchařová, Simona ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce Léta 1848-1849 v Čáslavi a Kutné Hoře se zabývá odborným popisem událostí v revolučních letech ve dvou městech současného Středočeského kraje. Práce se zpočátku věnuje charakteristice obou měst v první polovině 19. století. Zaměřuje se na jejich vzhled, správní změny, školský a divadelní život, zdravotnická zařízení, významné národní buditele a v neposlední řadě i na oblast hospodářskou. Hlavní část práce podává stručný přehled reakcí na pražské březnové události v Čáslavi i v Kutné Hoře, zejména na aktivní zapojení měšťanů obou měst v zakládání Národních gard. V případě Kutné Hory se dále jednalo o založení pobočky pražského politického spolku Slovanské lípy, v Čáslavi zase o sledování správních a školských změn. Práce obsahuje dvě srovnání obou měst, nejdříve v 1. polovině 19. století a následně v revolučních letech 1848-1849. V poslední kapitole práce seznamuje se situací na venkově v letech 1848-1849 a se stížnostmi obcí Čáslavského kraje na své poměry Národnímu výboru v Praze. Jako bonus jsou do práce vloženy medailonky některých významných osobností působících v Čáslavi nebo v Kutné Hoře. Na základě písemných pramenů a odborných regionálních publikací jsou vysvětleny změny v jednotlivých oblastech lidské činnosti a popsány události, které byly reakcí na bouřlivý březen 1848 v...
|
|
| |
|
| |
|
|
SUBKULTURA PUNK NA RAKOVNICKU
KUCHÁROVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem Subkultura punk na Rakovnicku se zabývá popisem této subkultury a také problematikou, která s touto subkulturou souvisí. Do té lze zahrnout zejména negativistický postoj většinové společnosti, který pramení z odlišného vzhledu a filosofie jejích příslušníků. Punková subkultura je jednou z nejvýraznějších subkultur. Vznikla v 70. letech 20. století ve Velké Británii jako protest proti tehdejšímu politickému systému a sociálním problémům. Ovšem kořeny její filosofie jsou příslušníky této subkultury zachovávány dodnes. Práce se v teoretické části zaměřuje na vymezení pojmu subkultura, její funkci ve společnosti a na základní znaky, kterými se vyznačuje. Tato část se dále zabývá definicí punku. Popisuje nejen znaky typické pro příslušníci této subkultury, ale také hudbu, se kterou je spojen specifický tanec zvaný pogo. Důležitým tématem práce je také vývoj tohoto směru jak ve světě, tak v Československu. Současně také informuje o významných rakovnických punkových kapelách. Cílem práce je zmapování situace punkové subkultury na Rakovnicku a zmapování aktivit a životní filosofie těchto příslušníků. Těmto cílům se věnuje praktická část bakalářské práce. Tato část se dále zabývá vlastním výzkumem a následným diskutováním zjištěných výsledků s názory jiných autorů. Výzkum byl prováděn kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán na základě techniky snowball. Kvótou pro výběr vzorku se stalo místo bydliště, tedy okres Rakovník. Na základě těchto výsledků byly stanoveny hypotézy, které mimo jiné vypovídají i o tom, jak se dnešní punkeři oprostili od radikálních hnutí. Tyto výsledky ovšem nelze vzhledem k malé lokalitě generalizovat.
|
host ::
RSS.