Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rodina Španielova v Jaroměři za první světové války
Ročeň, František ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se týká studia každodennosti v českých zemích během první světové války. Zaměřuje se na východočeské město Jaroměř, jakožto na konkrétní region, na jehož příkladu analyzuje dopady války na české obyvatelstvo. Jedná se o sondu do dějin české každodennosti, opírající se zejména o svědectví jaroměřské občanky Marie Španielové a o kroniku jaroměřského politika a umělce Václava Pácalta. Studie se zaměřuje na problematiku mobilizace lidských zdrojů, pobytu válečných zajatců, konkrétně specifikuje obtíže se zásobováním a všeobecným nedostatkem prohlubujícím se během války. Zabývá se také loajalitou Jaroměře k Rakousko-Uhersku a celkově vlivem války na morálku občanů. Dopad války na civilní obyvatelstvo názorně dokazuje na příkladu Španielovi rodiny. Klíčová slova Jaroměř, každodennost, první světová válka, hospodářství, regionální dějiny.
Události po 21. srpnu 1968 v Havlíčkově Brodě
Tvrdý, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Ve své bakalářské práci "Události po 21. srpnu 1968 v Havlíčkově Brodě" jsem se zabýval tématem srpnové okupace roku 1968 v Československé republice. Konkrétně jsem se zaměřil na regionální dějiny bývalého okresního města na Českomoravské vrchovině. Základem textu je výklad událostí v Havlíčkově Brodě od 21. srpna 1968 do konce téhož roku. Tato hlavní část práce vychází především ze studia materiálů z několika tuzemských archivů a z mých rozhovorů se zhruba desítkou pamětníků tehdejších událostí. Při tvorbě jsem dále pracoval s odbornou literaturou, dobovým tiskem i vydanými memoáry. Kromě dějin města Havlíčkův Brod v srpnu 1968 se šířeji věnuji i místním specifikům - např. polské okupační armádě nebo tehdejší situaci u havlíčkobrodských vojenských posádek. V práci zmiňuji i několik osob spjatých s městem, které svými činy přesáhly hranice regionu - např. Oldřich Švestka, Miroslav Polreich nebo Gertruda Sekaninová - Čakrtová. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova 21. srpen 1968; okupace 1968; Havlíčkův Brod; regionální dějiny; Polská lidová armáda
Nejnovější dějiny středočeského městečka Byšice
Sisák, Jiří ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
NÁZEV: Nejnovější dějiny středočeského městečka Byšice AUTOR: Bc. Jiří Sisák KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu STUDIJNÍ OBOR: Učitelství pro střední školy, Navazující Mgr. D - ZSV VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Dušan Foltýn ABSTRAKT: Diplomová práce zpracovává ucelený pohled na historii městečka Byšice v průběhu posledních dvou století a pokouší se zhodnotit význam jednotlivých epoch na rozvoj obce. Jako stěžejní je sledována vlastní historie obce, vedlejšími liniemi jsou kulturní dějiny obce a historie školy v Byšicích. Veškeré události jsou zpracovány postupně, v časovém sledu. Zkoumána je role jednotlivých společenských skupin v dějinách městečka. V práci je zhodnocena urbanistická přeměna vesnice v město. KLÍČOVÁ SLOVA: regionální dějiny, česká města, kulturní dějiny, dějiny vzdělávání, 19. století, 20. století
Barokní Lysá nad Labem a její využití ve výchovně vzdělávacím projektu na druhém stupni základní školy.
Šenkýřová, Martina ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Klíčová slova: Regionální dějiny, projektová výuka, baroko a barokní kultura Anotace: Práce se zabývá barokním obdobím regionálních dějin města Lysá nad Labem a jeho využitím ve výchovně vzdělávacím projektu na druhém stupni základní školy. V první části diplomové práce jsem se věnovala stručnému přehledu a zhodnocení regionální literatury Lysé nad Labem a pedagogické literatury využitelné pro projektovou výuku. Dále jsem charakterizovala dobu baroka v českých zemích - konkrétně způsob, jak se promítala v umění, víře a myšlení člověka a v utváření krajiny. Popsala jsem historii města Lysé nad Labem s důrazem na její barokní etapu a významný rod Šporků. Pro ucelenost teoretické části práce a upotřebení v projektové výuce, jsem také popsala všechny barokní památky města a jeho nejbližšího okolí. Zabývala jsem se významem regionálních dějin a projektové výuky. V praktické části diplomové práce se snažím pomocí realizovaného projektu prokázat vhodnost využití projektové výuky pro začlenění regionálních dějin do výuky dějepisu a dalších předmětů na Základní škole v Lysé nad Labem. Při přípravě projektu jsem vycházela z nejvýznamnější a nejdůležitější etapy historického vývoje města - doby baroka. Nejdříve jsem naplánovala koncepci projektu, jeho fáze, mezipředmětovou propojenost, rozdělení žáků do skupin a...
Češi a Němci na Poličsku ve 20. století: regionální sonda do česko-německého soužití na území národnostně smíšeného okresu Polička
Najbert, Jaroslav ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Diplomová práce metodou regionální sondy mapuje vývoj vztahů mezi českou majoritou a německou minoritou na území bývalého politického okresu Polička. Těžiště popisu je v letech 1897-1946, pro pozdější dobu se výklad přesouvá zejména do oblasti vzpomínkové kultury a rozdílné interpretace společných dějin. Autor se snaží postihnout faktory, které ovlivňovaly postoje a jednání obyvatel v klíčových politických momentech let 1918, 1938 a 1945. Zaměřuje se nejen na každodenní kontakty obou národností, ale i na okolnosti a průběh tzv. národnostního boje.
Ve stínu Lilie. Skauting v Karlových Varech v době normalizace
Pavlásek, Michal ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce je zaměřena na novodobé karlovarské regionální dějiny. Snaží se stručně přiblížit život ve skautském oddíle mezi lety 1968 - 1989. Na základě rozhovorů uskutečněných s narátory, popisuje činnosti, kterým se tehdejší Junácký oddíl věnoval. Mapuje cestu jednotlivce od prvního kontaktu se skautingem, přes jeho přijetí, až po samotný život v oddíle. Tato práce se též snaží obsáhnout změny, které probíhaly v rámci jednotlivých oddílů v průběhu přechodu z oficiální činnosti do ilegality. Ilustruje jeden z možných způsobů, jakým se oficiálně zakázané organizace přizpůsobovaly životu v normalizační době.
Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století
Šebelová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
ABTRAKT Tato diplomová práce se věnuje regionálnímu muzejnictví v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století v prostoru středovýchodních Čech. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich podává na základě studia odborné literatury stručný přehled o vzniku a vývoji regionálního muzejnictví. Druhá kapitola se věnuje rozboru spolkových zákonů a stanov jednotlivých muzejních institucí. Třetí pak představuje nejdůležitější milníky v dějinách čtyř vybraných muzejních spolků, jimiž jsou: Musejní společnost v Chrudimi, Museum okresu hlineckého, Archeologický sbor Vocel a Archeologický a musejní spolek Včela Čáslavská. Autorka práce se na základě studia dostupných pramenů a za pomoci komparativní metody snažila ukázat shodné a rozdílné momenty v historii a činnosti jednotlivých muzejních spolků. KLÍČOVÁ SLOVA Regionální dějiny, spolková činnost, muzejní spolky, muzeum, muzejnictví, Archeologický a musejní spolek Včela Čáslavská, Archeologický sbor Vocel, Musejní společnost v Chrudimi, Museum okresu hlineckého.
Využití regionálních dějin Vltavotýnska ve výuce dějepisu. Pracovní učebnice s regionálně dějinnou tematikou
PINTNEROVÁ, Anna
Diplomová práce Využití regionálních dějin Vltavotýnska ve výuce dějepisu. Pracovní učebnice s regionálně dějinnou tematikou je příspěvkem k didaktice dějepisu. Obhajuje důležité postavení regionálně dějinného a environmentálního vzdělávání spolu s Výchovou ke vztahu ke kulturně historickému dědictví v dějepisné výuce,a to zejména na 2. stupni základní školy. Zmíněné aspekty dějepisného vzdělávání jsou sledovány ve vybraných vzdělávacích dokumentech, které určovaly podobu základního školství v 90. letech 20. století i ve finálním produktu této reformy ? v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Hlavní výstup práce představuje učebnice regionálních dějin Vltavotýnska Lidé od řeky, ve které se odrážejí nabyté poznatky. Pracovní učebnice obsahuje jak úkoly vlastní pracovnímu sešitu, tak delší texty a obrazový materiál, které žáka poutavou formou seznamují se základním dějinným vývojem mikroregionu a jsou cenným příspěvkem k žákově environmentálnímu vzdělávání.
Kraj bez dějin? Regionální dějiny Uhlířskojanovicka ve výuce na základní škole
HRBKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje problematice zařazení regionálních dějin do výuky na druhém stupni základní školy. Pozornost je zaměřena na didaktickou hodnotu regionálních dějin a geografie místního regionu, potřebu spolupráce školy s místní komunitou a na možnosti kooperace dějepisu a zeměpisu při probírání regionálních témat. Specifika výuky regionálních dějin jsou prezentována na příkladu regionu Uhlířskojanovicka. Tento region je přiblížen z historického i geografického hlediska. Součástí diplomové práce je seznam literatury a zdrojů, které mohou sloužit k poznání tohoto regionu. Diplomová práce obsahuje výsledky empirického šetření, které zjišťuje míru regionální identity obyvatel Uhlířskojanovicka. Závěrečná část diplomové práce předkládá metodické materiály, které jsou zaměřené na výuku regionálních témat a vycházejí z reálií Uhlířskojanovicka.
Pojetí regionálních dějin ve výuce dějepisu na středních školách ve městě Příbram
BLAŽKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí regionálních dějin ve výuce dějepisu ve městě Příbram. Přináší současný pohled na regionální dějiny z pohledu didaktiky a snaží se ukázat stávající stav regionálně historického bádání. Celá práce je rozdělena na tři velké celky. První část se zabývá pojmem region, jeho významem a pojetím. Dále mapuje významné regionální historiky a badatele, stručně přibližuje jejich díla a seznamuje nás s významnými osobnostmi příbramského regionálního bádání. Též se zabývá dějinami města Příbram a jeho nejbližšího okolí. Ve druhé části diplomové práce jsou zpracována data získaná při empirickém výzkumu, který proběhl na sedmi středních školách ve městě Příbram, kde se vyučuje dějepis v maturitních oborech. Zjištěná fakta o stavu regionální historie ve výuce dějepisu jsou konfrontována s původními cíli a hypotézami. Třetí část se zaměřuje na konkrétní metodické možnosti, jak využít regionální dějiny ve výuce dějepisu na středních školách. Předkládá dva návrhy na projektovou výuku, které mohou učitelé ve svých hodinách využít.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.