|
|
Odlišnosti výchovných stylů rodičů s pedagogickým vzděláním a rodičů bez pedagogického vzdělání
Šimonová, Jindra ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Jeřábková, Michaela (oponent)
(česky) Návrh výzkumného pedagogického projektu se zabývá způsobem výchovy dětí v rodinách, kde má matka vysokoškolské pedagogické vzdělání a v rodinách, kde rodiče nemají pedagogické vzdělání nebo pedagogickou praxi. Práce se zaměřuje na zjištění rozdílů ve výchově dětí ve vybraných rodinách. Práce je členěna na dvě části. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, charakteristika výchovy a výchovných stylů. Nejprve je práce zaměřena na problematiku výchovy z pohledu rodiny, následuje charakteristika učitele, jeho osobnosti, typologie vyučovacích stylů, pedagogické dovednosti a profesní kompetence. V empirické části je proveden vlastní kvalitativní výzkum. Klíčová slova (česky) výchova, rodina, vzdělávání, styly výchovy, respekt, trest, cíle výchovy, osobnost učitele
|
|
| |
|
|
Vybrané otázky trestání pachatele
Votočková, Lucie ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá vybranými otázkami trestání pachatele, a to se zaměřením na příčiny vzniku a trvání kriminality, na typologii jednotlivých pachatelů a působení vybraných trestů na pachatele. Podrobněji se věnuje trestu odnětí svobody, trestu domácího vězení a trestu obecně prospěšných prací, a to především v souvislosti s jejich možným vlivem na převýchovu pachatelů. Cílem této práce je zanalyzování stavu kriminality, jejích příčin a způsobu jejího řešení.
|
|
|
Vnímání autority u pedagogů 1. stupně ZŠ
ZELENKOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zabývá vnímáním autority u učitelů, kteří učí na prvním stupni ZŠ. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, které s touto problematikou souvisí. Například pojem "autorita", proměny ve vnímání tohoto pojmu postupem času, chápání pojmu autorita v alternativním školství, spojitost autority s kázní ve třídě nebo odměny a tresty ve vyučování. Praktická část práce je realizována za pomoci kvalitativního výzkumu na základě hloubkových rozhovorů. Cílem bylo získání informací, které souvisejí s autoritou učitele. Získaná data jsou vyhodnocená v sedmé kapitole.
|
|
| |
|
|
Trest obecně prospěšných prací a jeho výkon
Hanus, Adam ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Hlavním cílem této diplomové práce bylo vymezit ze všech stran jeden z alternativních trestů, konkrétně trest obecně prospěšných prací. Byl pojat z historického hlediska, popsán ohledně postupu svého ukládání a dále byl konkrétněji rozepsán i jeho výkon, tedy zejména spolupráce s probační a mediační službou. Nastíněny byly i alternativní konce výkonu, tedy odložení trestu, přerušení trestu a upuštění od výkonu trestu, ke kterým může pachatel dospět. Podrobně byly rozebrány klady a zápory tohoto trestu, jeho postavení v systému trestů, zejména konkurence s trestem domácího vězení. Práce obsahuje samozřejmě postup při nesplnění uloženého trestu obecně prospěšných prací, tedy přeměnu v nepodmíněný trest odnětí svobody, její podmínky rozsah a další aspekty. Část práce pak obsahuje srovnání se zahraničními právnimi úpravami, zejména slovenskou, která je mladší než česká. Druhá polovina práce se pak zabývá zčásti nenaplněným potenciálem trestu obecně prospěšných prací, jeho kladům a schopnosti vyprázdnit věznice a stát se svým způsobem univerzálním trestem u méně závažných deliktů. Vyjmenovány jsou podmínky, které je nutné naplnit pro to, aby byl tento trest ukládán častěji, ať už to jsou úpravy obsažené v zákonné úpravě, lepší komunikace s probační a mediační službou nebo odbřemenění soudů od agendy...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Knotková, Jana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnována otázkám alternativních trestů, tedy trestům nahrazujícím trest nepodmíněného odnětí svobody v České republice. Práce je členěna na dvě části, úvod a závěr. První část pojednává v teoretické rovině o pojmu trest, stručně jsou zmíněny základní teorie trestání a především pak funkce trestu, jak je vymezil známý český penolog Oto Novotný v monografii O trestu a vězeňství. Novotný rozeznává 8 základních funkcí trestu, které však v jeho výkladu nelze striktně oddělovat a jež tvoří vzájemně propojený celek vedoucí k jedinému cíli - ochraně společnosti před trestnou činností. Druhá část, kterou lze označit za těžiště práce, popisuje právní úpravu alternativních trestů v českém právním řádu, přičemž výběrově se výklad podrobně zaměřuje na podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, dále na podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, domácí vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Neméně důležité je pojednání o Probační a mediační službě, jejímu zakotvení v českém právním řádu a právům a povinnostem Probační a mediační služby v trestním řízení s důrazem na řízení vykonávací. Tato část zároveň předkládá statistiky výběrových alternativních trestů s příslušným komentářem k prezentovaným datům. V...
|
|
|
Trest zákazu činnosti a jeho kontrola
Váchová, Lucie ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá trestem zákazu činnosti, jeho výkonem, kontrolou a souvisejícími instituty. Jejím hlavním cílem vymezeným v Úvodu je ucelené shrnutí dané problematiky se zaměřením na rozhodovací praxi českých soudů. Samotný text je rozdělen na jedenáct kapitol, z nichž některé se dále dělí na podkapitoly. V Závěru shrnuji a hodnotím výsledky práce. Vedle toho práce zahrnuje Obsah, Seznam zkratek a Seznam použité literatury. První kapitola je věnována obecné problematice trestu a člení se do čtyř podkapitol. První podkapitola shrnuje pojem trestu, druhá vysvětluje podstatu trestu zákazu činnosti. Třetí podkapitola rozebírá účel trestu. Čtvrtá podkapitola se zaměřuje na účel trestu zákazu činnosti. Druhá kapitola sleduje postavení trestu zákazu činnosti v systému trestů v českém právu. Třetí kapitola se vztahuje k tématu alternativních trestů a je členěna na tři podkapitoly. První podkapitola popisuje pojem alternativních trestů v obecném slova smyslu, druhá shrnuje příčiny jejich vzniku a třetí podkapitola ukazuje trest zákazu činnosti jako alternativní trest. Čtvrtá kapitola shrnuje historický vývoj trestu zákazu činnosti na českém území. Pátá kapitola dělící se na čtyři podkapitoly je tvořena obsáhlým výkladem zaměřeným na výměru trestu zákazu činnosti a podmínky jeho ukládání. První...
|
|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
host ::
RSS.