|
|
Problematika potratů v Polsku
Medková, Gabriela
Bakalářská práce se věnuje problematice potratů v Polsku. Zaměřuje se především na protipotratovou legislativu a veřejný diskurz. Hlavním stanoveným cílem je analyzovat vývoj interrupčních zákonů v Polsku a jejich hlavních aktérů. Pozornost je věnována především poslední přijaté interrupční legislativě a reakcím, které ve společnosti vyvolala. Práce se snaží poukázat i na souvislost této problematiky s lidskými právy. Proto je doplněná o postoje vybraných organizací, které se o tuto problematiku dlouhodobě zajímají.
|
|
| |
|
|
Grassroots political activism in Russia
Chervotkina, Yulia ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; David, Maxine (oponent)
Russian protests of 2011-2012 revitalised the country's political life. Hoping for a change, citizens were looking for opposition leaders to represent them in their dialogue with the authorities. However, the opposition failed to maintain its support and attract new followers over time, and this paper analyses why it happened. To answer the question, we analysed the long-term consequences of state-organised repression and institutionalisation. Our results showed that repression is not the only reason for the loss of support of the opposition. Limited radicalisation, premature institutionalisation, and disconnection of the opposition from civil society played a vital role in this process. Even though these were the main characteristics of the For Fair Elections movent, this research argues that the Russian opposition did not outgrow them ten years later. Keywords: Russia, protests, political opposition, repression, civil society
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
|
|
Nesystémová opozice v Rusku 2011-2016
Koutník, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny neúspěchu tzv. nesystémové opozice v Rusku mezi lety 2011-2016. Přes vlnu masových protirežimních protestů mezi lety 2011/2012 se nesystémové opozici nepodařilo do roku 2016 dosáhnout výrazné změny režimu, získat zastoupení ve státních orgánech nebo vyvolat společenský nesouhlas s režimem. Práce analyzuje vnitřní problémy oblasti nesystémové opozice (odtržení od společnosti, koaliční potenciál, volební programy a kampaně, financování) a vnější represivní prostředky režimu Vladimira Putina vůči ní (legislativa, přímá konfrontace, soudní procesy, volba a jejich ovlivňování). Přináší tak komplexní pohled na problematiku nesystémové opozice v Rusku v daném období a zároveň poukazuje na autoritativní charakter ruského režimu. Na základě zhodnocení klíčových proměnných dochází práce k závěru, že represivní politika státu měla zásadní vliv na slabost a fragmentaci nesystémové opozice, které se navíc nepodařilo překonat vnitřní rozpory a získat širší podporu obyvatelstva.
|
|
|
Vybrané události období rozpadu Sovětského svazu a jejich obraz v českých médiích
Mališová, Klára ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, jak tři vybrané české deníky - Rudé právo, Mladá fronta (později Mladá fronta DNES) a Lidové noviny informovaly o významných událostech, ke kterým došlo ve svazových republikách během posledních tří let existence Sovětského svazu (tedy v letech 1989 až 1991). Konkrétně se zaměřuje na několik událostí, kterými si jednotlivé svazové republiky snažily vydobýt svobodu a nezávislost, a to buď skrze protesty v ulicích, nebo politickou cestou. Věnuje se také takovým událostem, které byly něčím přelomové, nebo při nichž přišli o život obyčejní lidé, kteří vyjadřovali nesouhlas s politickou situací, případně kteří bránili zákonně zvolené mocenské orgány. Za pomoci kvalitativní analýzy práce na pozadí politických změn v Československu v tomto období sleduje, zda se nějak proměnil způsob, jakým jednotlivá periodika o dění informovala.
|
|
|
The shift in NFL's stance towards racial issues since Colin Kaepernick's protest in 2016
Hromádka, Michal ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat postoj NFL vůči rasovým otázkám od protestu Colina Kaepernicka v roce 2016. Colin Kaepernick je hráč amerického fotbalu černé pleti, který začal v září roku 2016 protestovat proti rasismu a zabíjení černochů zákonnými složkami. Kaepernickovy protesty probíhaly nenásilnou formou, před zápasem během přehrávání americké národní hymny si poklekl. Jeho nenásilný protest však byl vnímán mnoha lidmi, včetně několika vrcholných manažerů NFL, jako neuctivý vůči americké armádě, americké vlajce a národní hymně. Postoj NFL je analyzován pomocí kvalitativní obsahové analýzy všech oficiálních vyjádření NFL na adresu Kaepernicka a rasových otázek od začátku Kaepernickova protestu do konce roku 2020. Vyjádření jsou analyzována pomocí kritické rasové teorie, konceptu, který se zabývá otázkou rasismu, bílé nadřazenosti a institucionalizovaného rasismu. Výsledky analýzy prokázaly, že postoj NFL k rasovým otázkám se od roku 2016 změnil poměrně výrazně. V letech 2016 a 2017 se NFL zaměřovala zejména na způsob Kaepernickova protestu, který se jí nelíbil a neřešila tolik důvody protestů. V roce 2018 NFL nakrátko představila několik pravidel, které nově zakazovali hráčům a zaměstnancům týmů a ligy klečet na hřišti při přehrávání národní hymny. Tato pravidla byla však po krátké době...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.