|
|
Právní režim pozemků v chráněných územích a ochranných pásmech
Hrazdilová, Dana ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem mé práce je rozbor právního režimu, který je užit v chráněných územích a ochranných pásmech. Oba instituty lze zařadit mezi nástroje ochrany životního prostředí. Jsou ale využívány i na ochranu jiných objektů (např. vodovodů, kulturních památek, elektrických komunikacích), zejména se to týká ochranných pásem. Lze říci, že se jedná o univerzální nástroje, neboť se využívají v rámci různých právních odvětví. Jejich cílem není tedy pouze ochrana složek životního prostředí. Aby bylo možné dosáhnout cíle, který vede ke zřizování chráněných území a ochranných pásem, dochází na dotčených nemovitostech k omezování vlastnických práv. Stupeň regulace není vždy stejný. Různorodá jsou i konkrétní omezení, která jsou obsažena buď přímo v příslušném zákoně, nebo jsou uvedena v předpise, kterým je zřízeno chráněné území či ochranné pásmo, nebo jsou uvedena v obou těchto předpisech. Mohou mít formu zákazů daných činností s možností udělení výjimky (lze nalézt i absolutní zákazy, u nichž není možné učinit výjimku) nebo se stanoví činnosti, které lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu. Nejčastěji dochází k omezování hospodaření a stavební činnosti. Ve své práci se zabývám i otázkou poskytnutí náhrad za omezování vlastnických práv. Podstata rozdílu mezi chráněným územím a ochranným pásmem spočívá...
|
|
|
Veřejnost a ochrana přírody - možnosti psychologické intervence
Zahradníková, Šárka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v Krkonošském národním parku. Cílem výzkumu bylo zjistit možnosti psychologické intervence zacílené na zvýšení akceptace omezení souvisejících s ochranou přírody mezi návštěvníky chráněného území. Na příkladu jedné skupiny návštěvníků (skialpinistů) práce popisuje zdroje a udržující mechanismy konfliktu mezi správou chráněného území a veřejností, i to jak tento konflikt ovlivňuje akceptaci pravidel souvisejících s ochranou přírody. Práce dále přináší zjištění, založená na datech z focus skupin i testování "naživo", o efektivitě šesti psychologických strategií zaměřených na zvýšení akceptace pravidel (participativní rozhodování, poskytování zpětné vazby, modelování, upozornění na sociální normy, poskytování informací a výzvy).
|
|
|
Analýza volně pohozených odpadů v chráněných územích ČR
Hejdová, Jiřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. Sleduje se především ve městech a obcích, méně již mimo urbanizované oblasti. Nežádoucím jevem z estetických i ochranářských důvodů jsou odpady zejména ve zvláště chráněných územích. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů, kterou se zabývá tato diplomová práce. Pro výzkum byly vybrány tři chráněné krajinné oblasti a dva národní parky. V každém území byly stanoveny dvě odběrové turistické trasy - hlavní a vedlejší. Sběr pohozeného odpadu proběhl na jaře, v létě a na podzim. Sebraný odpad byl roztříděn do několika materiálových kategorií a pro každou kategorii byl určen počet kusů, hmotnost a objem odpadu. Nejvíce kusů odpadů bylo sesbíráno v Krkonošském národním parku a nejméně v CHKO Kokořínsko. Největší zastoupení v počtu kusů měl cigaretový odpad, následovaly plasty a hygienický odpad. Z nápojových obalů byly zastoupeny především PET láhve. Tři čtvrtiny všech odpadů byly nalezeny na hlavních trasách. Největší množství odpadů bylo sebráno v jarním období. Pro hodnocení volně pohozených odpadů je třeba definovat přesnou metodiku. Nezbytné je provést přepočet všech získaných údajů na jednotku délky nebo plochy, aby bylo možné jejich...
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Jelínková, Jindřiška (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
|
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve vybrané destinaci - CHKO Kokořínsko
Svobodová, Eliška ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Petrů, Zdenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá udržitelným rozvojem cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Cílem práce je zhodnotit současný stav udržitelného cestovního ruchu v této destinaci a nastínit perspektivy jeho dalšího rozvoje. V teoretické části se práce věnuje vymezení pojmu udržitelný rozvoj a jeho aplikací na cestovní ruch v chráněných územích. Praktická část nejprve charakterizuje chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko. Dále se zabývá organizací cestovního ruchu a analýzou nabídky šetrných forem cestovního ruchu. Součástí práce je celkové zhodnocení provedené na základě SWOT analýzy, vybraných indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu a dotazníkového šetření mezi účastníky cestovního ruchu, rezidenty, podnikateli v oblasti cestovního ruchu a obcemi na území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.
|
|
|
Postavení rezervací a ploch zvýšené ekologické ceny v projektech KPÚ
DOUCHOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou rezervací a územních systémů ekologické stability v projektech komplexních pozemkových úprav. První část práce obsahuje literární přehled popisující pozemkové úpravy, územní systém ekologické stability a ochranu krajiny. Hlavním cílem druhé části práce je porovnání aktuálního a projektového stavu územního systému ekologické stability ve třech vybraných modelových projektech komplexní pozemkové úpravy. Zvolená území se nacházejí v CHKO Železné hory a zahrnují plochy zvýšené ekologické ceny. Práce obsahuje analýzu cenných krajinných prvků a jejich zahrnutí do projektů pozemkových úprav.
|
|
| |
|
|
Hodnocení rozvoje obcí v regionu Národního parku České Švýcarsko za pomoci indikátorů sociální, environmentální a ekonomické dimenze rozvoje
Kolská, Kateřina ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Branžovský, Antonín (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit rozvoj regionu Národního parku České Švýcarsko na základě rozvoje sociální, ekonomické i environmentální dimenze. S již několik desítek let trvající světovou debatou o udržitelném rozvoji jde ruku v ruce diskuze nástrojů, kterými by bylo možné implementaci tohoto konceptu do praxe hodnotit. Bylo vyvinuto nespočetné množství indikátorů na světové, národní i lokální úrovni. Diskutovány budou především lokální indikátory rozvoje s tím, že v praktické části bude aplikována sada indikátorů nejvhodnější pro malé obce. Teoretická část diplomové práce je věnována vymezení pojmu, historii, principům a dalším souvislostem udržitelného rozvoje. Navazuje kapitola o indikátorech udržitelného rozvoje. Teoretický základ tvorby indikátorů je doplněn o shrnutí existujících indikátorů, zejména na lokální úrovni. V praktické části je představen region Národního parku České Švýcarsko. Patří sem devět obcí, jejichž katastrální území leží zčásti v národním parku. Pro zhodnocení rozvoje obcí je na základě předem stanovených kriterií vybrána sada indikátorů vhodná pro malé obce.
|
|
|
Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socio-ekonomickým rozvojem místních komunit
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Matějka, K. ; Boháč, J. ; Bartoš, Michael ; Kopáčková, M. ; Moravcová, Jana ; Šrubař, Vladan
Cílem projektu byl návrh funkčního modelu koexistence ochrany biodiversity a přiměřeného socio-ekonomického rozvoje ve velkoplošných chráněných územích. Výstupem projektu byl návrh zásad participativního managementu chráněných území a odhad podmínek nutných pro jeho realizaci v praxi. Projekt se zaměřil na popis biodiverzity v jednotlivých územích a možnosti jejího ovlivnění lidskou činností, na identifikaci klíčových střetových oblastí. Dále byly sledovány vybrané parametry kvality života místní populace, její chování a vztah ke správě chráněného území a k ochraně přírody obecně. Součástí projektu byla i analýza chování správy chráněného území jako instituce. Projekt byl koncipován jako empirická srovnávací studie tří biosférických rezervací (BR) – BR Šumava, BR Třeboňsko a BR Křivoklátsko.
|
host ::
RSS.