|
|
Romské dítě v pěstounské péči majoritní rodiny
Zahradníková, Šárka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Kremličková, Marta (oponent)
Práce shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu v pěstounských rodinách vychovávajících romské děti. Na základě hloubkových rozhovorů s pěstouny byla provedena prostá a narativní analýza. Prostřednictvím zjištění z analýzy a příběhů jednotlivých dětí se v práci popisuje, jak se žije majoritním pěstounským rodinám, vychovávajícím romské dítě. Ukázalo se, že roli v životě takových rodin hraje rasismus okolí, zatímco tzv. typicky romské vlastnosti nejsou pro život rodin významnější než jiné individuální charakteristiky dětí. Popisuje se proces dospívání romských dětí v pěstounské péči. Důležitou roli v něm hraje komplikované utváření vlastní identity u dětí, handicapy, jež děti nasbíraly během své dosavadní historie, jejich nízké sebehodnocení. Dospívání u těchto dětí trvá déle, než se obvykle očekává - dítě se může "hledat" až do 25-30 let. Součástí dospívání těchto dětí je bolestně prožívaná separace. Na konci dospívání se dítě ustálí ve způsobu života vnímaném pěstouny pozitivně nebo negativně. V druhém případě se pěstouni vyrovnávají s tím, že zodpovědnost za svůj život nesou pouze děti.
|
|
|
Gender-neutral and gender-marked language
Zahradníková, Šárka ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodově neutrálního vyjadřování v angličtině (tzv. gender-neutral language). V úvodní části je podán přehled o vzniku a vývoji této otázky, která je příčinou celé řady jazykových změn v oblasti lexika a gramatiky. Terčem dlouhodobé kritiky je přirozená inklinace anglického jazyka k bezpříznakovému užívání mužského rodu, což se projevuje především v oblasti tradičních profesí, přísloví či ustálených spojení. Teoretická část se dále zaměřuje na klasifikaci a detailní popis gramatických a lexikálních jazykových prostředků vyjadřující rod a vysvětluje klíčové termíny. Empirická část je realizována na základě jazykového korpusu COCA, v němž byla zkoumána distribuce substantivních frází označující mužský a ženský rod (tzv. dual gender nouns), s ohledem na výskyt specifických rodově příznakových premodifikátorů. Cílem bylo zmapovat distribuci těchto jazykových prostředků u konkrétních substantiv a jejich kolokační tendence v současné americké angličtině.
|
|
|
Veřejnost a ochrana přírody - možnosti psychologické intervence
Zahradníková, Šárka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v Krkonošském národním parku. Cílem výzkumu bylo zjistit možnosti psychologické intervence zacílené na zvýšení akceptace omezení souvisejících s ochranou přírody mezi návštěvníky chráněného území. Na příkladu jedné skupiny návštěvníků (skialpinistů) práce popisuje zdroje a udržující mechanismy konfliktu mezi správou chráněného území a veřejností, i to jak tento konflikt ovlivňuje akceptaci pravidel souvisejících s ochranou přírody. Práce dále přináší zjištění, založená na datech z focus skupin i testování "naživo", o efektivitě šesti psychologických strategií zaměřených na zvýšení akceptace pravidel (participativní rozhodování, poskytování zpětné vazby, modelování, upozornění na sociální normy, poskytování informací a výzvy).
|
|
|
Romské dítě v pěstounské péči majoritní rodiny
Zahradníková, Šárka ; Kremličková, Marta (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Práce shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu v pěstounských rodinách vychovávajících romské děti. Na základě hloubkových rozhovorů s pěstouny byla provedena prostá a narativní analýza. Prostřednictvím zjištění z analýzy a příběhů jednotlivých dětí se v práci popisuje, jak se žije majoritním pěstounským rodinám, vychovávajícím romské dítě. Ukázalo se, že roli v životě takových rodin hraje rasismus okolí, zatímco tzv. typicky romské vlastnosti nejsou pro život rodin významnější než jiné individuální charakteristiky dětí. Popisuje se proces dospívání romských dětí v pěstounské péči. Důležitou roli v něm hraje komplikované utváření vlastní identity u dětí, handicapy, jež děti nasbíraly během své dosavadní historie, jejich nízké sebehodnocení. Dospívání u těchto dětí trvá déle, než se obvykle očekává - dítě se může "hledat" až do 25-30 let. Součástí dospívání těchto dětí je bolestně prožívaná separace. Na konci dospívání se dítě ustálí ve způsobu života vnímaném pěstouny pozitivně nebo negativně. V druhém případě se pěstouni vyrovnávají s tím, že zodpovědnost za svůj život nesou pouze děti.
|
host ::
RSS.