Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posouzení vhodnosti skládkování KO v ČR
Kosová, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
Práce posuzuje vhodnost skládkování komunálních odpadů v ČR. Skládkování je zde stále nejrozšířenějším způsobem odstraňování odpadů. Důvodem je především množství skládek na našem území, výše poplatků, nedostatečně vybudovaná infrastruktura a kapacity jiných technických zařízení k nakládání s odpady. Práce se zabývá skládkováním od samotné výstavby skládek, přes produkci, sběr a třídění KO až k politickému a ekonomickému hospodaření s odpady. Zaměřuje se také na aktuální problémy současné legislativy a odpadového hospodářství ČR. Součástí je také výzkum veřejného mínění a porovnání názorů odborné veřejnosti na tuto problematiku, jelikož má spoustu příznivců i odpůrců. I když má skládkování stále klesající tendence, faktem zůstává, že vždy budou vznikat nějaké zbytkové odpady, které nelze nebo se nevyplatí jinak odstranit, a tak skládkování vždy zůstane nedílnou součástí odpadového hospodářství.
Analýza volně pohozených odpadů v chráněných územích ČR
Hejdová, Jiřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. Sleduje se především ve městech a obcích, méně již mimo urbanizované oblasti. Nežádoucím jevem z estetických i ochranářských důvodů jsou odpady zejména ve zvláště chráněných územích. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů, kterou se zabývá tato diplomová práce. Pro výzkum byly vybrány tři chráněné krajinné oblasti a dva národní parky. V každém území byly stanoveny dvě odběrové turistické trasy - hlavní a vedlejší. Sběr pohozeného odpadu proběhl na jaře, v létě a na podzim. Sebraný odpad byl roztříděn do několika materiálových kategorií a pro každou kategorii byl určen počet kusů, hmotnost a objem odpadu. Nejvíce kusů odpadů bylo sesbíráno v Krkonošském národním parku a nejméně v CHKO Kokořínsko. Největší zastoupení v počtu kusů měl cigaretový odpad, následovaly plasty a hygienický odpad. Z nápojových obalů byly zastoupeny především PET láhve. Tři čtvrtiny všech odpadů byly nalezeny na hlavních trasách. Největší množství odpadů bylo sebráno v jarním období. Pro hodnocení volně pohozených odpadů je třeba definovat přesnou metodiku. Nezbytné je provést přepočet všech získaných údajů na jednotku délky nebo plochy, aby bylo možné jejich...
Littering v obchodních centrech Prahy
Hrstková, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků odhozených na místech pro ně nevyhraněném, které znamenají estetický problém na veřejných plochách. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou volně pohozených odpadů v obchodních centrech. Pro studii bylo vybráno pět obchodních center v Praze. Obchodní centra se mezi sebou lišila plochou, polohou obchodního centra a dopravní dostupností. V každé metropoli byly odpady vysbírány ve všech společných prostorách centra a krytých parkovištích, pokud dané obchodní centrum kryté parkoviště mělo. V každém obchodním centru byl sběr proveden třikrát pokaždé v jinou denní dobu. Sebraný odpad byl roztřízen do několika materiálových skupin, následně byl zvážen. Nejvíce volně pohozeného odpadu bylo nalezeno v obchodním centru Nový Smíchov, ovšem po přepočtu na plochu 1km2 bylo největší množství odpadu zaznamenáno v centru Arkády Pankrác. Největší zastoupení měl papír, následoval plast a cigaretové nedopalky. Pro hodnocení litteringu je třeba definovat metodiku sběru odpadu. Nezbytný je přepočet získaných údajů na jednotku plochy, aby bylo možné srovnání s...
Studie složení a produkce domovních odpadů v ČR
Šmíd, Jakub ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V mnoha zemích jsou stanoveny cíle pro nakládání s komunálním odpadem, jeho opětovného využití a snížení množství ukládaného na skládky. Pro vývoj efektivních strategií je nutná znalost spolehlivých informací o složení všech složek komunálního odpadu. V současnosti se však ve většině evropských zemí a zbytku světa používají různé metody pro analýzu skladby odpadů, jež se značně liší nejen svým rozsahem, ale také zaměřením. V rámci této práce byl proveden výzkum celkové produkce odpadů v domácnostech s důrazem na bioodpad, za použití nové metody výzkumu. Byla při něm zjišťována produkce bez ohledu na pozdější způsob nakládání. Tento výzkum byl doplněn dotazníkovým průzkum zaměřeným na nakládání s domovním odpadem. Výsledky výzkumu ukázaly, že průměrné zastoupení jednotlivých složek v domovním odpadu činí pro papír 25%, plasty 7%, sklo 12%, kov 2%, bioodpad 28%, odpad živočišného původu 10%, jiný odpad 16% a pro nebezpečný odpad 1%. Nebylo také zjištěno, že by se produkce jednotlivých složek domovního odpadu významně odlišovala mezi různými typy zástaveb a nebyly neprokázány významné závislosti produkce odpadů na počtu členů v domácnosti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pokud bude prováděn oddělený sběr bioodpadu s jeho dalším využitím a také oddělený sběr tříděných složek odpadu může být dosaženo...
Posouzení vhodnosti skládkování KO v ČR
Kosová, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
Práce posuzuje vhodnost skládkování komunálních odpadů v ČR. Skládkování je zde stále nejrozšířenějším způsobem odstraňování odpadů. Důvodem je především množství skládek na našem území, výše poplatků, nedostatečně vybudovaná infrastruktura a kapacity jiných technických zařízení k nakládání s odpady. Práce se zabývá skládkováním od samotné výstavby skládek, přes produkci, sběr a třídění KO až k politickému a ekonomickému hospodaření s odpady. Zaměřuje se také na aktuální problémy současné legislativy a odpadového hospodářství ČR. Součástí je také výzkum veřejného mínění a porovnání názorů odborné veřejnosti na tuto problematiku, jelikož má spoustu příznivců i odpůrců. I když má skládkování stále klesající tendence, faktem zůstává, že vždy budou vznikat nějaké zbytkové odpady, které nelze nebo se nevyplatí jinak odstranit, a tak skládkování vždy zůstane nedílnou součástí odpadového hospodářství.
Studie nakládání s gastroodpady
Šmíd, Jakub ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
Gastroodpady jsou problematickou skupinou odpadů vzhledem k jejich vlastnostem a způsobům, jak mohou být zpracovávány. V teoretické části této práce je obsažen souhrn legislativy týkající se nakládání s gastroodpady v České republice. Je zde také zjišťována jejich produkce ve státech Evropské unie a v České republice a prověřovány způsoby nakládání s nimi. V praktické části jsou zpracovány výsledky vlastního průzkumu a také příklady firem zabývajících se sběrem gastroodpadů. V závěru jsou navržena doporučení změn v nakládání s gastroodpady. Klíčová slova: gastroodpady, nakládání s gastroodpady, biologicky rozložitelný odpad, SWOT analýza, vedlejší živočišné produkty, kuchyňské odpady.
Littering v obchodních centrech Prahy
Hrstková, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků odhozených na místech pro ně nevyhraněném, které znamenají estetický problém na veřejných plochách. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou volně pohozených odpadů v obchodních centrech. Pro studii bylo vybráno pět obchodních center v Praze. Obchodní centra se mezi sebou lišila plochou, polohou obchodního centra a dopravní dostupností. V každé metropoli byly odpady vysbírány ve všech společných prostorách centra a krytých parkovištích, pokud dané obchodní centrum kryté parkoviště mělo. V každém obchodním centru byl sběr proveden třikrát pokaždé v jinou denní dobu. Sebraný odpad byl roztřízen do několika materiálových skupin, následně byl zvážen. Nejvíce volně pohozeného odpadu bylo nalezeno v obchodním centru Nový Smíchov, ovšem po přepočtu na plochu 1km2 bylo největší množství odpadu zaznamenáno v centru Arkády Pankrác. Největší zastoupení měl papír, následoval plast a cigaretové nedopalky. Pro hodnocení litteringu je třeba definovat metodiku sběru odpadu. Nezbytný je přepočet získaných údajů na jednotku plochy, aby bylo možné srovnání s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.