|
| |
|
| |
|
|
Rekreačně turistické využívání centrálních částí KRNAP a CHKO Beskydy
Svobodová, Božena ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením návštěvnosti centrálních částí Krkonošského národního parku v letních měsících pomocí tříletého periodického monitoringu a v rámci ojedinělého šetření zhodnocením návštěvnosti chráněné krajinné oblasti Beskydy. Srovnává výsledky z těchto chráněných území navzájem a s dalšími vybranými národními parky v Severní Americe, Austrálii a v Evropě. Zaznamenáváno bylo kvantitativní zatížení vybraných lokalit v KRNAP (Luční bouda, Labská bouda a U čtyř pánů) a CHKO Beskydy (Pustevny), na těchto lokalitách pak probíhaly řízené rozhovory s návštěvníky. Díky použité metodě byla získána vysoká návratnost (kolem 92 %). Zaznamenáno bylo celkem 44 281 pěších turistů, nejfrekventovanějšími stanovišti v KRNAP byla shledána Luční bouda a U čtyř pánů. Přesto se svou aktuální situací nemohou rovnat stanovišti Pustevny, které převyšuje jednotlivé lokality KRNAP téměř dvojnásobně. Dále byla statisticky zjištěna závislost některých odpovědí na demografických charakteristikách populací respondentů. Z toho byly vyvozeny jednak závěry platné zejména pro uvedené populace návštěvníků, ve srovnání s ostatními chráněnými oblastmi byly vysloveny také závěry o participantech cestovního ruchu horských chráněných území vůbec. Tyto závěry z diplomové práce budou poskytnuty Správě KRNAP a CHKO...
|
|
| |
|
|
Dostupnost zeleně v evropských městech
Malach Čejková, Petra ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Většina evropského obyvatelstva a polovina obyvatelstva světového žije ve městech a jejich podíl bude pravděpodobně dále stoupat (UN, 2010). S rostoucí urbanizací se tak městská zeleň stává pro stále více lidí nejdosažitelnějším prostředkem kontaktu s "přírodou". Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se zjistit, jaké faktory ovlivňují rekreační využívání městské zeleně, přičemž jako hlavní faktor byla předpokládána dostupnost zeleně, tzn. její množství v okolí bydliště. Základem byla dostupná literatura na toto téma konfrontovaná s výstupy z monitoringu návštěvnosti, který probíhal v pěti pražských lesích mezi květnem 2009 a dubnem 2010 a který navazoval na dlouhou řadu studií prováděných mj. Ústavem pro životní prostředí PřF UK většinou formou diplomových prací v pražských lesích a českých národních parcích. Zvláštní pozornost byla v předkládané práci věnována datům z Prokopského údolí, v němž autorka monitoring návštěvnosti koordinovala. Během 12 sčítacích dní prošlo resp. projelo křižovatkou hlavního sčítacího stanoviště v Prokopském údolí 14 359 návštěvníků - z toho 59% pěších a 41% cyklistů, dále 868 psů, 388 automobilů a 456 kočárků. Celková odhadovaná návštěvnost Prokopského údolí činí 1 219 163 návštěvníků ročně (ÚEP, 2010b). Nejběžnějším návštěvníkem Prokopského údolí byla...
|
|
| |
|
| |
|
|
Průzkum návštěvnosti a názorového spektra obyvatel v oblasti Přírodního parku Ještěd
Kešnerová, Tereza ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Urban, Jan (oponent)
Přírodní park je vyhlašován k ochraně krajinného rázu, tedy určitého typického vzhledu krajiny. Často je umisťován do blízkého okolí velkých měst, a je tak městským obyvatelstvem využíván k odpočinku a rekreaci v přírodním prostředí. Jeho součástí často bývají maloplošná zvláště chráněná území s cennými přírodními charakteristikami. Úspěšný management každého chráněného území, a tedy i přírodního parku, vyžaduje nejen základní informovanost o problematice oblasti, ale i komunikaci mezi správními úřady, návštěvnickou veřejností a místními obyvateli. Znalost názorů zúčastněných skupin je tedy zásadní. Tato práce je orientována na průzkum kvantitativního a kvalitativního hlediska návštěvnosti Přírodního parku Ještěd a názorového spektra obyvatelstva, žijícího na území parku. Pro výzkum dynamiky návštěvnosti byl využit postup fyzického sčítání objektů, procházejících vybraným stanovištěm, pro kvalitativní výzkumy dotazníková šetření s použitím metody řízeného rozhovoru. Návštěvnická veřejnost byla zkoumána od července 2006 do září 2007, vždy jeden víkend v měsíci, kromě zimní sezóny. Průzkum místních obyvatel proběhl v jarních a letních měsících roku 2008 ve vybraných obcích, vždy během víkendů. Dvacetidenní výzkum na stanovišti Pláně pod Ještědem poskytl celkem 5916 záznamů průchozích. Nejpočetnější...
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující ekologickou stabilitu NPR Novozámecký rybník
Hanzelka, Jan ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Rybníky a jejich okolí jsou ovlivněny mnoha faktory narušující jejich ekologickou stabilitu. V této práci jsou zhodnoceny vlivy vybraných faktorů, především nadměrné zarůstání břehového pásma vegetací, zazemňování nádrže allochtonním materiálem z povodí, eutrofizační proces a intenzivní chov ryb. Je uveden vliv těchto faktorů na místní avifaunu v NPR a ptačí oblasti Novozámecký rybník a porovnáván s ptačí oblastí Třeboňsko. Ptáci využívají rybníky především jako hnízdní habitat a zdroj potravy. Proto je nezbytné popsat vlivy, které tento habitat narušují. Z hlediska dynamiky ekologické stability je nutno šetrně zasahovat do zmíněných procesů vhodným managementem, aby byly zachovány požadované parametry rybníků a tím i jejich ekologické a ekonomické hodnoty. Na třeboňských rybnících má na habitat ptáků největší dopad přímé rybářské hospodaření a nedostatek historického managementu v podobě rozumně prováděného kosení a pastvy v nejbližším okolí rybníků. Novozámecký rybník pak trpí též nedostatkem historického managementu, ale neuspokojivý stav rybníka je spíše způsoben celkovou eutrofizací prostředí.
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Jelínková, Jindřiška (oponent)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
host ::
RSS.