|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Jelínková, Jindřiška (oponent)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
|
Environmentální management národních parků ČR: hodnocení místními obyvateli
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
7 ABSTRAKT K udržitelnému rozvoji chráněného území jsou účastníci environmentálního managementu schopni přispět prostřednictvím organizované kooperace vyžadující komplexní přístup. Proto identifikace a klasifikace postojů nebo vztahů začleněných partnerů je velmi žádoucí stejně jako definování příslušných faktorů ovlivňující jejich smýšlení směrem k existenci příslušného chráněného území. Mezi obvykle popisované proměnné vysvětlující představy jedinců o chráněném území náleží věk, dosažené vzdělání, lokální a ekologické vědomosti a zaměstnání. Předkládaná práce se zaměřuje na rezidenty Národních parků Krkonoše, Podyjí a Českého Švýcarska, kde monitoringy jejich mínění probíhaly systematicky počínaje rokem 1999 a to prostřednictvím autorského kolektivu pod vedením školitele. Během čtyř blokových dotazníkových šetření v 19 obcích dotčených managementem příslušného národního parku bylo získáno celkem 469 údajů. Analýza dat chi-kvadrát testem a ordinální logistickou regresí charakterizovala signifikantní vztahy mezi vybranými demografickými, environmentálními, sociálními, ekonomickými a institucionálně-politickými indikátory. Příznivé či nepříznivé stanovisko respondenta k existenci národního parku významně ovlivňuje jejich věk (pχ2 = 0.026), hodnocení režimu ochrany přírody národního parku (pχ2 = 2.391x10-10...
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Jelínková, Jindřiška (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
host ::
RSS.