|
|
Postavení viceprezidenta v exekutivě USA
Dohnal, Vojtěch ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce pojednává o úřadu viceprezidenta USA, jeho pravomocech a postavení v americké exekutivě. Vzhledem k relativně skrovnému ústavnímu vymezení viceprezidentství jsou předmětem práce rovněž okolnosti historického vývoje volby této funkce a otázky nástupnictví jejího držitele do úřadu prezidenta. Výběr viceprezidenta Spojených států amerických bývá z mnoha důvodů významným a veřejností dychtivě očekávaným rozhodnutím prezidentského kandidáta před prezidentskými volbami, proto další otázkou, jíž se práce zabývá, je problematika vlivu nominace viceprezidenta na prezidentskou kampaň.
|
|
|
Současné podoby negativních politických kampaní ve Spojených státech amerických: Případ volební kampaně prezidenta Donalda Trumpa z roku 2016
Kolská, Martina ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Politický marketing za poslední roky zaznamenal největší vývoj v profesionalizaci. Ačkoliv dříve byla komunikace a marketingová strategie výhodou politických subjektů oproti jejich konkurenci, dnes je tento přístup nedílnou součástí politického procesu. Práce se věnuje konkrétní součásti politického marketingu, a to negativním politickým kampaním, jejich vývoji ve Spojených státech amerických a současné podobě. Negativní kampaně jsou nedílnou součástí každého významnějšího boje o politickou moc v USA. Kromě historických a politických souvislostí se autorka věnuje také profesionalizaci vedení kampaní, vlivu vývoje technologií a obecně změnám, které v posledních letech na poli politického marketingu probíhají. Poslední ukončená prezidentská kampaň, která vyústila ve zvolení Donalda Trumpa prezidentem, byla v mnohém nekonvenční a přelomová. Autorka práce zkoumala negativní výroky Donalda Trumpa z dominující sociální sítě Twitteru, z prezidentských debat a z návštěv v regionech. Prostřednictvím sémiotické analýzy, doplněnou o analýzu diskurzu, vybraných sdělení autorka blíže zkoumala negativní kampaň Donalda Trumpa z roku 2016. Autorka se především zaměřila na jazykovou a obsahovou stránku výroků, které následně dala do kontextu celé prezidentské kampaně.
|
|
|
Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013
Tvarohová, Jana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce na téma Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013 analyzuje množství negativity ve zpravodajské produkci tří českých celostátních deníků, Mladé fronty, Lidových novin a deníku Právo, vůči těmto dvěma prezidentským kandidátům. Časové rozmezí sledovaného období je vymezeno jedním měsícem před a jedním měsícem po prvním kole prezidentské volby. Volba prezidenta v lednu roku 2013 byla v jedné věci zásadně odlišná od všech voleb předchozích. Probíhala přímou volbou. Hlavu státu tak namísto poslanců volili sami občané. Jednalo se tedy o událost významného charakteru, které se samozřejmě dostalo mimořádného mediálního ohlasu. Tisk, televize i rozhlas byly doslova zaplněné přímou volbou, samotnými kandidáty, debatami či různými úvahami. Média se však této události zhostila rozporuplně. Kromě běžného informování, které bylo pro vědomí veřejnosti důležité, se média uchýlila až k jakési mediální smršti, ve které na kandidátech ,,nenechala nit suchou". Mimojiné byla ve zpravodajství patrná i vysoká míra negativity vůči Miloši Zemanovi. Naopak Karel Schwarzenberg byl zobrazován jako ideální prezident. Média tak do určité míry rozdělila společnost na dva tábory, přívržence Miloše Zemana a přívržence Karla Schwarzenberga....
|
|
|
Politická komunikace a politainment v prezidentských volbách roku 2013 v České republice
Všetíčková, Denisa ; Kunštát, Daniel (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Politická komunikace a politainment v prezidentských volbách roku 2013 v České republice" analyzuje politickou komunikaci v historicky první, předvolební prezidentské kampani v České republice. Prezidentskou volbu jsem vnímala jako příležitost pro výzkum nové platformy politické komunikace, jíž je politainment. Primárním cílem práce je představit tento pojem v kontextu současného charakteru politické komunikace a současně v českém prostředí najít proměnné, které tento fenomén definují. Prvky politainmentu analyzuji v kampaních dvou nejúspěšnějších kandidátů aspirujících na úřad prezidenta České republiky, Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Primárně jsem se zaměřila na televizní vystoupení obou kandidátů v televizních debatách České televize, které byly vrcholem celé prezidentské kampaně. Zajímala jsem se o obsahová sdělení obou kandidátů a o celkový charakter diskusí. V práci odpovídám na otázky: Co je politická komunikace a jakou roli zaujímá v politice? Jak se proměňuje její podoba v čase? Má personalizace volebních kampaní za následek nástup politainmentu jako fenoménu politických celebrit? Jaká jsou jeho pozitiva a negativa? Může mít politainment nějaké důsledky pro politickou participaci občanů za předpokladu, že média (televize) tvoří základ informovanosti...
|
|
| |
|
|
Zákon o volbě prezidenta republiky a jeho komparace s úpravou ve státech EU
Šutka, Pavel ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Práce se zabývá novelizaci právní úpravy volby prezidenta České republiky z roku 2012. Tato novelizace zavedla přímou volbu prezidenta, což pro české právo představuje historický milník. Nová úprava však byla přijímána ve spěchu a trpí mnoha nedostatky, což se projevilo i při první přímé volbě prezidenta v roce 2013. Hlavním cílem práce je tak popis problematických míst nové zákonné úpravy a hledání jejich řešení. Práce se přitom zabývá čtyřmi hlavními tématy. Jde o 1) základní úpravu voleb, 2) proces navrhování kandidátů, 3) financování kampaně a 4) etické aspekty kampaně. Za účelem hledání vhodných řešení byla v práci provedena komparace právních úprav 14 zemí Evropské unie s přímou volbou prezidenta. Konkrétně jde o následující země: Česká republika, Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Vedle výsledků komparace vychází práce také ze zpráv skupiny GRECO, OBSE a příslušné judikatury českých soudů. Závěry mé práce jsou, že česká úprava volby prezidenta splňuje všechny demokratické standardy. Zároveň však obsahuje mnoho chyb. Zejména otázka financování a etických aspektů kampaně je řešena zcela nedostatečně. Mám obavu, že stávající úprava povede ke kampaním, jako byla ta v roce 2013. Tedy kampaním, které budou díky své...
|
|
| |
|
|
Obsahová analýza řetězových e-mailů vztahujících se k prezidentským kandidátům
Tunová, Zuzana ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se věnuje tématu řetězových e-mailů v kontextu druhé přímé volby prezidenta České republiky. Cílem práce je pomocí kvalitativní analýzy obsahu rozebrat sdělení konkrétních e- mailů týkajících se kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana. Pro tento cíl byla zvolena sémiotická analýza, které obsah rozebírá ve třech stupních označování. S její pomocí by měl být text detailně rozebrán a měly by vyplynout persvazivní postupy, které jsou ve sděleních použity. V práci je také popsáno teoretické ukotvení některých klíčových pojmů, které s prací souvisí, jako je řetězový e-mail, dezinformace, hoax, sémiotika a postup dané analýzy. Pro ukotvení tématu do širšího kontextu je v práci popsán i mediální kontext prezidentské volby a témata, jaká právě v médiích, a to i v médiích, které lze označit jako dezinformační, rezonovala během volby nejvíce.
|
|
|
Televizní debaty jako nástroj předvolební komunikace kandidátů v prezidentských volbách 2018
Kostelecký, Martin ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá prezidentskými debatami ve 2. kole prezidentských voleb v roce 2018, kdy se mezi sebou v duelech střetli Miloš Zeman a Jiří Drahoš. V teoretické části práce nejprve vysvětlím pojmy související s politickou komunikací a představím vývoj politických kampaní. Následně se zaměřím na vývoj a historii politických debat ve světě a také v České republice, a také se zaměřím na český televizní trh a rozdíly mezi veřejnoprávní a komerční televizí. V praktické části provedu kvantitativní obsahovou analýzu, která má za cíl zjistit, zda kandidáti v debatách nastolovali témata, která byla v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění provedeném před volbami vyhodnocena jako nejdůležitější. Dále provedu pragmalingvistickou analýzu, díky které ověřím, zda některá z debat zvýhodňovala některého z kandidátů. Provedu i komparaci formátů debaty, která má za cíl zjistit, jak se lišilo zpracování debat na komerční a veřejnoprávní stanici, a konečně provedu komparaci témat, která byla dramaturgicky v debatách nastolena. Práce dochází k závěrům, že v pojetí debat dochází k rozdílům mezi veřejnoprávní a soukromou televizí, jak ve výběru témat a formátu, tak i v oblasti zvýhodňování kandidátů. Dále zjišťuje, že kandidáti využívají témata, která veřejnost považuje za nejdůležitější, a to nejčastěji téma Osobnost...
|
|
| |
host ::
RSS.