|
|
Československý pop jako nástroj propagandy: Případová studie hudebního měsíčníku Melodie mezi lety 1971-1973
Hamáčková, Eliška ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem populární hudby jako prostředku státní ideologie k posílení moci na pozadí událostí přelomu 60. a 70. let 20. století v Československu. Konkrétně je analyzováno normalizační období mezi lety 1971-1973 na stránkách hudebního měsíčníku Melodie. Teoretická část práce je věnována vlivu masových médii, kritice masové kultury a charakteristice populární kultury v komunistickém Československu. V metodologické části je definována analytická strategie k identifikaci bílé a černé propagandy v časopise Melodie. Aplikovanou výzkumnou metodou je hermeneutická obsahová analýza mediálních sdělení. Analytická část se zaměřuje na identifikaci prvků propagandy ve vybraných článcích časopisu Melodie. Reflexe hudební tvorby během normalizace v Československu zahrnovala různorodé přístupy a postoje k populární hudbě. Populární hudba se ve zkoumaných mediálních sdělení projevuje převážně jako stabilizační prvek pro socialismus. Tato práce přispívá k hlubšímu pochopení role populární hudby v socialistickém Československu.
|
|
|
Subkultury ve fotografii: K-popoví fanoušci
Svobodová, Markéta ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání fenoménu subkultur ve fotografii, přičemž klade zvláštní důraz na subkulturu fanoušků K-popu. K-pop, významný představitel moderní populární hudby a kultury Jižní Koreje, se stal globálním fenoménem, jehož vliv přesahuje kulturní a geografické hranice a formuje unikátní komunitu svých příznivců. Práce analyzuje, jak fotografie jako médium zachycuje dynamiku a estetiku subkultur a zároveň slouží jako dokumentace jejich sociálních a kulturních aspektů. Výstupem teoretické části je vymezení pojmu subkultura a zasazení K-popu do této definice. Dále také představuje způsoby a žánry, prostřednictvím kterých se subkultury nejčastěji zachycují a techniky, které se při spolupráci s uzavřenými skupinami ukazují jako funkční.
|
|
|
České populární písně reflektující společnost a události let 1918-1945 a zapojení této tvorby do výuky hudební výchovy
Soběslavová, Terezie ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou populární hudbou se zaměřením na písňovou tvorbu období od vzniku samostatného československého státu až po konec druhé světové války. První republika byla dobou intenzivního kulturního a společenského rozkvětu. Tato práce poté zkoumá zejména, jak na vznik tehdejších písní působily vlivy společnosti, její preference a tendence k vlasteneckým projevům, v neposlední řadě také dobové události. Pozornost je zde věnována žánrům masové produkce populární hudby, jímž se dobově říkalo šlágry, které sloužily jako prostředek pro komentování aktuálních událostí a odrážení atmosféry společnosti. I přes náročné období protektorátu přetrvávala vlastenecká tematika a písně se staly důležitým nástrojem morálního odporu proti fašismu. Ikonou českého hudebního života tohoto období je bezesporu osobnost Karla Hašlera. Jeho tvorba reflektovala národní hrdost a odhodlání v období dramatických událostí. Práce se pokouší o nástin analýzy Hašlerových písní v kontextu dobového vývoje. Důležitou intencí je začlenit toto téma do vyučovacího procesu hudební výchovy. Aspektem je přispět k širšímu porozumění historických souvislostí a významu populární hudby jako zrcadla doby. Vzhledem k požadavkům na výuku hudební výchovy bylo klíčové vytvořit návrhy lekcí v souladu s činnostním pojetím....
|
|
|
Dopad digitální distribuce hudby na strukturu skladeb a způsob jejich vydávání
Škopek, Matěj ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tématem této práce jsou hudební skladby a potencionální dopad moderního způsobu jejich distribuce na jejich strukturní charakteristiky, celkovou podobu a způsob jejich vydání. V práci jsou vzájemně porovnána dvě období, a to z rozmezí let 2005-2010 a 2015-2020, tedy před a po nárůstu popularity hudebních streamovacích služeb, jako je například Spotify. Autorovým cílem je nalézt korelační vztah proměny jím vybraných parametrů s vývojem hudebního průmyslu a hudební distribuce. Autor v této práci nejprve představuje koncept distribuce v širším, obecném slova smyslu a jeho roli jakožto součásti marketingového mixu. Navazuje úloha distribuce v kontextu hudebního průmyslu a podrobnější popis situace a celkové podoby hudebního trhu v každém z vymezených časových úseků. Pro každý zkoumaný rok bylo zvoleno 10 skladeb, které se umístily na nejvyšších příčkách amerického hudebního žebříčku Billboard Hot 100. Součástí autorova výzkumu je tedy 120 nahrávek. Sledovanými parametry jsou délka skladby, její tempo, umístění prvního refrénu, celkový počet refrénů a to, zda skladba vyšla jakožto samostatný single. Autor představuje pět hypotéz, které vycházejí z publikací autorů z hudební sféry. Dle očekávání by skladby, které vyšly ve druhém období, měly být kratší, rychlejší, s dřívějším umístěním prvního refrénu, s...
|
|
|
Reakce zahraničních interpretů populární hudby na vybrané sociální problémy v 21. století
Krajdl, Erik ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Halada, Andrej (oponent)
Diplomová práce se zabývá reakcemi zahraničních interpretů populární hudby na vybrané sociální problémy v 21. století. Práce je rozdělena do teoretické části, metodologie výzkumu a empirické části. V teoretické části je přiblížen vývoj populární hudby a jsou představeny její žánry. Teoreticky jsou vysvětleny také vybrané sociální problémy dnešní doby. V metodologii výzkumu jsou vymezeny jednotlivé kvalitativní analýzy a výzkumné otázky. Empirická část zahrnuje dva hlavní druhy výzkumu. V první fázi je na hudebních textech z tohoto století využívána kvalitativní analýza obsahu hudebních textů společně s kvalitativní analýzou zahraničních mediálních obsahů. Ve druhé fázi empirické části jsou provedeny hloubkové rozhovory. V závěru jsou interpretovány a shrnuty výsledky empirické části. Cílem této diplomové práce je skrze kvalitativní analýzy a výzkumné otázky zjistit, jak se světové celebrity z oblasti populární hudby staví k vybraným sociálním problémům 21. století a jaký dopad můžou mít jejich názory na širokou veřejnost. Přínosem této diplomové práce je analýza vlivu hudebních textů a celosvětově známých umělců na myšlenkové pochody posluchačů. Hudba je velkou součástí lidských životů a dokáže tak jednotlivce vést k zamyšlení se nad důležitými sociálními problémy současnosti. 1
|
|
|
The Beatles v kontextu socialistického Československa v rozhlasovém dokumentu
Jakšič, Marek ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Bakalářská práce The Beatles v kontextu socialistického Československa v rozhlasovém dokumentu je rozdělena na dvě části - praktickou a teoretickou. Stěžejní praktická část se, jak už samotný název práce napovídá, zabývá vlivem britské kapely The Beatles na politické a kulturní dění v Československu. V rozhlasovém dokumentu se prostřednictvím písní nejen od slavné liverpoolské kapely, ale i od československých interpretů snažím mladým posluchačům vykreslit atmosféru zejména 60. let minulého století. Především pomocí výpovědí respondentů z oblasti hudebního průmyslu, mezi nimiž jsou například hudební publicisté nebo samotní interpreti, se snažím poukázat na to, že The Beatles měli pro československou společnost i jakýsi symbolický význam. V tehdejší době totiž značili jakési pouto s demokratickým západním světem. Kromě praktické části obsahuje tato bakalářská práce také část teoretickou. Ta se soustředí především na definici dokumentu jakožto rozhlasového žánru. Přibližuje specifika rozhlasového vysílání a stručně zmiňuje i historii rozhlasu v Československu. V teoretické části je nastíněna také samotná tvorba rozhlasového dokumentu. Zdůvodňuji v ní například výběr tématu a respondentů a vysvětluji rovněž volbu cílové skupiny, na niž je práce zaměřena. Poukazuji i na některé problémy, které jsem při...
|
|
| |
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
|
Konstrukce národní identity na příkladu Eurovision Song Contest : případová studie
Bičíková, Zuzana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vlasák, Zbyněk (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Konstrukce národní identity na příkladu Eurovision Song Contest: případová studie" analyzuje formou případové studie způsoby a podoby formování české národní identity v největším a nejsledovanějším mezinárodním festivalu populární hudby Eurovision Song Contest. Zejména se snaží identifikovat projevy sebeprezentace České republiky z pohledu mediální instituce, ve výběru soutěžní skladby, v soutěžním vystoupení, propagačním medailonku a videoklipu a prostřednictvím hlasování a sledovanosti. Těchto zjištění je v práci dosaženo tří výzkumných metod, a to polostrukturovanými rozhovory s mediálními odborníky, kvalitativní obsahovou analýzou audiovizuálních materiálů a sekundární analýzy dat. V rámci představených teoretických poznatků je čtenář seznámen se základními koncepty formování identity a nacionalismu a především s Eurovision Song Contest jako geopolitickým a sociokulturním fenoménem. V práci je nastíněn historický vývoj soutěže s ohledem na politické a kulturní ideály, které si klade za cíl prezentovat, a blíže je rozveden vývoj účasti v průběhu let s ohledem rozšiřování hranic směrem na východ. Zároveň jsou představeny některé formy sebeprezentace a konstrukce identity ostatních zemí v soutěži se zvláštním důrazem na země bývalého Východního bloku.
|
|
| |
host ::
RSS.