|
|
Využívání chytrých hodinek a jejich funkcí k měření zdravotních parametrů
Uher, Vojtěch ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Název: Využití a preference chytrých hodinek a jejich funkcí k měření zdravotních parametrů u dospělé populace Cíle: Cílem této diplomové práce je analyzovat využití a preference chytrých hodinek u dospělé populace a zkoumat jejich potenciál k měření zdravotních parametrů prostřednictvím dotazníkového šetření. Metody: Výzkum probíhal dotazníkovým šetřením. Byl využit dotazník vlastní konstrukce. Výsledky: Věkový průměr respondentů, kteří vyplnili dotazník k této diplomové práci, byl 31,2 let. 63 ze 103 probandů pomocí chytrých hodinek sleduje svůj zdravotní stav, přičemž nejčastěji měřeným parametrem je tepová frekvence. Tu sleduje všech 63 respondentů. Nejvyužívanější funkce spojená s pohybovou aktivitou je sledování počtu kroků. Tento údaj zajímá 91 respondentů. Při výběru chytrých hodinek hrají klíčovou roli faktory jako kvalita, přesnost a design. Nejpoužívanější chytré hodinky jsou podle respondentů od výrobců Apple a Garmin. Apple Watch používá 42 % probandů a značku Garmin 26 % probandů. Respondenti často preferují značku Apple kvůli její kompatibilitě s ostatními zařízeními, Garmin zase pro jeho vysokou přesnost. Chytré hodinky také poskytují uživatelům motivaci k pravidelné fyzické aktivitě. To uvedlo 55 probandů ze 103. Klíčová slova: pohybová aktivita, motivace, monitorování, moderní...
|
|
| |
|
|
Znalosti a dodržování zásad zdravého životního stylu studenty VŠ v Praze
Bošek, Jakub ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Znalosti a dodržování zásad zdravého životního stylu studenty VŠ v Praze Cíle: Analýza erudovanosti a znalosti studentů pražských vysokých škol v rámci zdravého životního stylu. Stanovení, zda tito studenti dodržují zásady zdravého životního stylu. Analýza množství prováděné pohybové aktivity těmito studenty. Určení, zda studenti monitorují svou pohybovou aktivitu chytrými zařízeními a zda více věří právě takovému zařízení nebo informacím od poradců, kteří se na sport zaměřují. Zjištění, zda jsou tito studenti motivováni svými školami k dodržování zásad zdravého životního stylu. Komparace výsledků mezi studenty jednotlivých VŠ. Metody: Analýza teoretického základu z prostudované české i zahraniční literatury zabývající se problematikou zdravého životního stylu, uvědomělostí vysokoškoláků v rámci této problematiky a snahou vysokých škol motivovat své studenty k dodržování zásad zdravého životního stylu. K expertnímu ověření výzkumných otázek jsme použili online formu ankety, která obsahovala 26 otázek. Ke zpracování výsledků jsme použili slovní komentář a grafy. Procenta, která uvádíme u výzkumných otázek, byla zjištěna expertním hodnocením. Výsledky: Z výsledků této práce jsme zjistili, že zásady zdravého životního stylu dodržují pouze 2,6 % dotázaných vysokoškoláků a 25,6 % jich žije...
|
|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
|
|
Zjištění míry psychického vyčerpání ve sportu a školním prostředí u dětí staršího školního věku sportovních a běžných tříd
Stehlíková, Adéla ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Zjištění míry psychického vyčerpání ve sportu a školním prostředí u dětí staršího školního věku sportovních a běžných tříd Cíle: Cílem projektu bakalářské práce je zjištění míry psychického vyčerpání ve sportu a školním prostředí u dětí staršího školního věku sportovních a běžných tříd, dále také porovnání míry psychického vyčerpání ve školním prostředí žáků sportovních a běžných tříd. Metody: Tato práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu pomocí dvou anonymizovaných dotazníků v online formě. Konkrétně pomocí dotazníku Athlete Burnout Questionnaire (ABQ) ke zjištění míry psychického vyčerpání ve sportu a School Burnout Inventory (SBI) ke zjištění míry psychického vyčerpání ve školním prostředí. Oba dotazníky jsou uznávanými nástroji pro měření syndromu vyhoření a byly adaptovány pro potřeby tohoto výzkumu. Dotazníky celkem vyplnilo 182 žáků ve věku 12 - 15 let. Z každého ročníku byly vybrány dvě třídy druhého stupně, vždy jedna sportovní a jedna běžná. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí klíčů jednotlivých dotazníků, které obsahují postupy pro výpočet skóre, dále byla provedena deskriptivní statistika, po které následovala statistická analýza zpracovaných dat. Výsledky: Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že u psychického vyčerpání ve sportu vykazují sportovní třídy vysokou...
|
|
|
Motivace k pohybovým aktivitám žáků druhého stupně základní školy
Presslová, Natálie ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Komarc, Martin (oponent)
Název: Motivace k pohybovým aktivitám žáků druhého stupně základní školy Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je popis úrovně motivů vedoucích k pohybové aktivitě žáků druhého stupně základní školy. Dílčím cílem je srovnání úrovně těchto motivů mezi chlapci a děvčaty. Metody: Tato práce je empiricko-teoretická, jedná se o jednorázovou průřezovou deskriptivní studii (cross-sectional study) založenou na dotazníkovém šetření. Výzkumný soubor tvořilo N = 271 žáků druhého stupně základní školy, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník, který zjišťuje motivaci k pohybové aktivititě (Motives for Physical Activity Measure - Revised; MPAM-R). Pro zpracování dat byly využity základní deskriptivní statistiky. Výsledky: Výsledky práce ukázaly, že primárním motivem u dotazovaných respondentů je zdatnost/kondice (M = 5,4). Dalšími motivy byly kompetence/výzva (M = 5,1), zájem/prožitek (M = 5,1) a vzhled (M = 4,8). Nejslabším motivem působícím na respondenty se stala sociální interakce (M = 4,5). Rozdíly v motivaci s ohledem na pohlaví byly ve zkoumaném vzorku minimální. Klíčová slova: motivace, pohybová aktivita, sebedeterminace, MPAM-R
|
|
|
Motivační intervence na základní škole a její vliv na pohybovou aktivitu dětí staršího školního věku
Hmirová, Sára ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Motivační intervence na základní škole a její vliv na pohybovou aktivitu dětí staršího školního věku Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zkoumat možnosti realizace a vliv komplexního programu motivační intervence na pohybovou aktivitu (PA) dětí staršího školního věku během dvouměsíčního období v rámci školního vzdělávacího procesu. Metody: V rámci smíšeného výzkumu byl zkoumán vliv dvouměsíčního motivačního programu na podporu PA u skupiny 50 žáků 7. tříd (28 dívek a 22 chlapců, ve věku 12 až 13 let). Intervence zahrnovala tematické edukativní přednášky, tělovýchovné chvilky, učení v pohybu, motivační aktivity v tělesné výchově a aktivní přestávky mezi vyučovacími hodinami. Dále byl realizován školní sportovní den a sportovní výlet. V rámci metod sběru dat byly v pre-testu a post-testu využity: dotazník PAQ-C/CZ pro sledování úrovně PA a motorické testování. V průběhu programu byly využity observační a deskriptivní metody. Pro zhodnocení programu byly využity rozhovory formou focus group s učiteli (n=7) a anketa žáků (n=50). Výsledky: Všechny plánované aktivity motivační intervence se podařilo úspěšně realizovat. V rámci zpětné vazby reagovali učitelé i žáci na intervenci pozitivně. 6 ze 7 učitelů plánuje prvky programu využívat a bude v PA ve svých hodinách i nadále pokračovat. Z...
|
|
|
Vliv faktorů na životní styl 21. století
Podzemská, Natálie ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Jandová, Tereza (oponent)
Název: Vliv faktorů na životní styl 21. století. Cíle: Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vliv faktorů na životní styl 21. století u populace ve věku 20 - 30 let, resp. jaký vliv mají sociální sítě a jaký byl vliv období covid-19 na životní styl, konkrétně na stravovací návyky a pohybovou aktivitu. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 87 respondentů. Byla použita anonymní metoda anketního šetření. Anketa byla vytvořena v online platformě Survio a následně sdílena prostřednictvím odkazu. Obsah ankety tvořil 16 otázek s uzavřenými odpověďmi a získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel. Výsledky byly interpretovány pomocí sloupcových grafů se stručnými komentáři. Všechna data, která byla získána prostřednictvím této ankety, byla použita pro výsledky výzkumu. Výsledky: Výsledky anketního šetření prokázaly, že sociální sítě jsou považovány respondenty jako nejvíce rizikový faktor životního stylu v dnešní době. Konkrétně ho označilo jako negativně ovlivňující faktor životního stylu 60 % dotazovaných a více než 70 % respondentů sociální sítě označilo jako faktor rizikový. Respondenti uvedli, že i období covid-19 mělo největší dopad na jejich čas strávený na sociálních sítích. Další významný dopad měl covid-19 na změnu pohybové aktivity, která se ale v období pandemie u většiny...
|
|
|
Porovnání objemu a intenzity pohybové aktivity dětí předškolního věku participující v organizované a neorganizované pohybové aktivitě
Jahodová, Klára ; Chrudimský, Jan (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Porovnání objemu a intenzity pohybové aktivity dětí předškolního věku participující v organizované a neorganizované pohybové aktivitě Cíle: Cílem práce je porovnat objem a intenzitu míry pohybové aktivity pěti až šestiletých dětí, které navštěvují gymnastickou přípravku a dětí, které se věnují pouze volnočasovým pohybovým aktivitám. Metody: Jedná se o teoreticko-empirickou práci, ve které byly realizovány dvě měření jednorázového sběru u souboru 34 dívek ve věku pěti až šesti let, rozdělených do dvou skupin (MŠ a GYM) dle participace v organizované nebo volnočasové pohybové aktivitě. Pro monitoring pohybové aktivity byly použity akcelerometrické přístroje (Actigraph GT9X) a formulář týdenní pohybové aktivity. Pro analýzu a vyhodnocení dat byly využity statistické metody: Shapiro-Wilkův test, Mann-Whitneyho U-test, dvouvýběrový t-test, Chí-kvadrát test a metody popisné statistiky. Výsledky: Výsledky Mann-Whitneyho U-testu i dvouvýběrového t-testu provedeného pro stanovení rozdílu objemu pohybové aktivity ve všech hladinách intenzity u sledovaných skupin MŠ a GYM ukazují, že statisticky významné rozdíly (α = 0,05) jsou v případech celkového objemu pohybové aktivity za týden ve všech hladinách intenzity a v hladině nízké intenzity. V jednotlivých dnech je statisticky významný rozdíl ve všech...
|
|
|
Výskyt muskuloskeletálních poruch u zaměstnanců jedné společnosti pracujících v kancelářském prostředí
Voláková, Tereza ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Výskyt muskuloskeletálních poruch u zaměstnanců jedné společnosti pracujících v kancelářském prostředí Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit nejčastěji se vyskytující WRMD u osob se sedavým zaměstnáním v kancelářském prostředí jedné společnosti. Dalším cílem, je podrobnější vyhodnocení výsledků směřovaných na rizikové faktory podílející se dle respondentů na jejich potížích a na preventivní strategie, které respondenti využívají pro předcházení bolestem a diskomfortu. Metody: K získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. Dotazník byl pro výzkum vytvořen na základě strandardizovaného dotazníku Nordic Musculoskeletal Questionair - Skandinávského muskuloskeletálního dotazníku (NMQ), jehož jádro bylo zachováno v původní podobě a sekce věnovaná rizikovým faktorům, preventivním strategiím a sociodemografickým otázkám byla upravena pro danou skupinu respondentů. Dotazník byl distribuován v elektronické podobě, kde dotazovaní odpovídali na otevřené i uzavřené otázky. Celkem výzkumný soubor tvořilo 133 respondentů. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí MS Excel a pro znázornění výsledků byly vytvořeny tabulky a grafy. Výsledky: V posledních 12 měsících mělo zkušenost s muskuloskeletální poruchou související s prací (Work Related Musculoskeletal Disorder, dále jen "WRMD") 64 (48,1 %)...
|
host ::
RSS.