|
|
Literární texty a jejich adaptace ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Nedbalová, Monika ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Nerlich, Lenka (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití literárních textů ve výuce češtiny jako cizího jazyka. První část práce shrnuje, jaké bylo postavení literatury v rámci jednotlivých metodických směrů v minulosti a dnes a také jaké místo přisuzují literatuře ve výuce cizích jazyků současné školské dokumenty (zejména Společný evropský referenční rámec). Součástí je též analýza učebnic češtiny pro cizince a dalších publikací z hlediska četnosti zařazení literárních ukázek, jejich typu a případné didaktizace. Teoretická část práce obsahuje také kapitoly zabývající se významem literatury ve výuce cizích jazyků, specifiky literárních textů a definicí čtenářské kompetence, které jsou důležitým východiskem pro praktickou část práce. Praktická část práce obsahuje čtyři návrhy hodin vystavěné na práci s konkrétními literárními texty (jeden text prozaický a tři básnické). Navržené hodiny jsou vhodné pro úroveň B1 a B1+ a kombinují četbu české literatury s výukou interkulturní kompetence (zejména důležitý je historický a kulturní kontext vzniku textů v období mezi lety 1948 a 1989). Návrhy hodin jsou doplněny zvukovými nahrávkami a pracovními listy pro žáky. Jedna z hodin obsahuje též reflexi z jejího ověření v praxi. Klíčová slova didaktika češtiny jako cizího jazyka, česká literatura, poezie, čtenářská kompetence,...
|
|
|
Praha v díle Clary Janésové
Strachotová, Alžběta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce pojednává o díle španělské literátky Clary Janésové a zaměřuje se na texty, v nichž se autorka věnuje Praze. První část je věnována stručné biografii. Teoretická kapitola se zabývá pojmy ze studií o pojetí prostoru v literatuře. Následující část popisuje jednotlivé cesty autorky do Prahy a načrtává také okolnosti jejího seznámení s Vladimírem Holanem, který představuje klíčovou figuru v jejích textech o tomto městě. Stěžejní část práce tvoří analýzy jednotlivých děl, konkrétně lyricko- memoárové prózy Oféliin hlas, básnické sbírky Kampa a několika jednotlivých básní z jiných sbírek. Interpretace má tematologický základ a soustředí se na vztah autorky k městu a k Čechám. Má tak na zřeteli obecnou otázku genia loci, literárního toposu města a způsobu lyrického vnímání města očima cizince. V rozborech není opomíjena ani kompozice a jazyk zkoumaných děl. Závěr práce je věnován souhrnu poznatků a charakteristice literárního stylu autorky, která vychází z analyzovaných textů. Celá práce čerpá prvotně z díla autorky, dále z teoretických studií věnovaných danému tématu a také z jichž existujících interpretací jednotlivých děl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
The New York School Poets and Visual Arts: The Poetry of John Ashbery and Frank O'Hara
Žůrková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Básníci Newyorské školy a vizuální umění: Poezie Johna Ashberyho a Franka O'Hary Dílo básníků Newyorkské školy je velmi ovlivněno vizuálním uměním. Básníci, jako jsou například Frank O'Hara, John Ashbery, Kenneth Koch a John Schuyler, se nechali inspirovat zejména abstraktním expresionismem, surrealismem, kubismem a dadaismem. Vizuální umění mělo tak silný dopad na poezii, protože malíři Newyorkské školy dominovali tehdejšímu světu umění, udávali trendy a básníci a hudebníci je následovali. Vizuální umění také hrálo důležitou roli v životech básníků, jelikož mnoho z nich bylo kritiky umění a navíc se často podíleli na spolupráci s malíři. Tato bakalářská práce se zaměřuje na dva básníky Newyorkské školy, O'Haru a Ashberyho, protože jejich poezie vykazuje vliv vizuálního umění v porovnání s jinými básníky Newyorkské školy nejvýrazněji. O'Hara používá zejména techniky abstraktního expresionismu a je nejvíce ovlivněn uměním Jacksona Pollocka. O'Harovy básně jsou bezprostřední a jsou založeny na vyjádření současného momentu, co se děje teď v tuto chvíli. Zaměření na současnost je spojeno s technikami akční malby, která vyjadřuje umělcovo "já" a jeho emoce. Použití technik, jako například "push" a "pull" a práce s povrchem a perspektivou, se projevuje v experimentování s formou básní a dále zdůrazňuje důležitost...
|
|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
|
|
Vladimír Houdek
Paulus, Petr ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá pozapomenutým básníkem Vladimírem Houdkem, jenž své jediné dvě sbírky publikoval na samém přelomu 19. a 20. století. Důraz je kladen na všechny dostupné materiály o jeho díle a životě. Na základě analýzy těchto pramenů a literárněhistorické charakteristiky autorových textů a jejich motivů se práce pokouší určit místo Vladimíra Houdka v české literatuře. Představuje dobový ohlas jeho poesie a současně ji porovnává s tvorbou dalších autorů.
|
|
|
Rhythm, sound and form in the work of art of Nicolás Guillén, Sóngoro Cosongo
Grešová, Martina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
(slovensky) Karibský ostrov Kuba svet obohatil o cukor, rum, cigary, ale aj hudbu, tanec a poéziu. Práve tá bude hlavnou témou našej práce. Umenie na začiatku 20.st. navždy zmenilo ostrov a pohľad jeho obyvateľov na černocha, ktorý sa stal stredobodom pozornosti a bol zdrojom inšpirácie nejedného autora, či už černocha alebo belocha. Jeho temperament a kultúra, tradície a charakter, to všetko sú aspekty ovplyvňujúce tvorbu umelcov, ktorí sa venovali fenoménu s názvom negristická poézia. Jedným z najznámejším a najvplyvnejším, čo sa negristickej alebo ako sám hovorí, mulatskej poézie týka, je bezpochyby, Nicolás Guillén. Kubánec, ktorý sa nebál hovoriť o rasovom probléme. Nezľakol sa otvoriť citlivú tému a pomôcť tak Kube zamyslieť sa nad otázkou národa a kultúry. Hlavnou témou práce je, ako už z názvu vyplýva, zvuková, rytmická a formálna stránka zbierky Sóngoro Cosongo a jej vybraných básní. Budeme sa snažiť o komplexnejší pohľad na básne, ktoré boli v roku 1931 synonymom slova revolúcia. Postupne budeme objasňovať pôvod a intenzívnejšie sa venovať pojmom ako bozal, negristická poézia, son, pregón, básnická forma a rytmus. V závere práce sa pokúsime analyzovať báseň La canción del bongó a nájsť v nej zvukové, rytmické a formálne aspekty, ktorými sa v práci budeme zaoberať.
|
|
|
Stanislav Zedníček: nešťastný hledač
Čeplová, Miroslava ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce zabývající se osobou Stanislava Zedníčka vymezuje prostřednictvím dochovaných dokumentů, korespondence a jiných archiválií básníkovu pozici v jeho tehdejším, ale i současném literárním kontextu. Cílem je také najít specifika Zedníčkovy poetiky a zároveň jeho tvorbu ukázat ve vztahu s okruhem autorů jako jsou Jakub Deml, Vladimír Holan, František Halas, Jan Čep, Jan Zahradníček a Jaroslav Durych.
|
|
|
The New America in Beat Literature:Spontaneous, Far Out, and All That Jazz
Novická, Tereza ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
1 Abstrakt práce Tato bakalářská práce etabluje Beat generaci jako součást amerického literárního kánonu i přes její odmítavý postoj k tehdejšímu literárnímu establishmentu a akademické kritice. Je to právě inovativní literární technika Jacka Kerouaca založená na vlastnostech jazzu, která vykresluje americký poválečný duch doby v Beat literatuře. Oživení básnické i narativní formy lze zkoumat v rané publikované poezii Allena Ginsberga, zejména v básni "Howl; for Carl Solomon" ("Kvílení," Howl and Other Poems, 1956), v románech Kerouaca On the Road (Na cestě) a Visions of Cody (Vize Codyho) a jeho básni Mexico City Blues. Zrod a vrcholné období zpočátku přehlíženého literárního hnutí Beat, které dalo vzniku přidružené beatnické subkultury, dokládá opakující se tradici postupného začlenění avantgardního umění do masové kultury. První kapitola se zaměřuje na politickou a kulturní hegemonii konzervativních padesátých let v Americe a předkládá relevantní kulturní a historický přehled jako pozadí ke vzniku a vývoji Beat/beatnické alternativní kultury, především politiku studené války, Mccarthismus, souběžná básnická hnutí, a inovace moderního jazzu. Druhá kapitola se zabývá podrobnou analýzou Beat literatury v souvislosti s jazzem jako námětem i jeho vlivem na narativní strukturu a básnickou formu. Motivy "nové...
|
|
|
Samuel Beckett. Od eseje Dante...Bruno . Vico...Joyce do románu Molloy
Fiala, Vladimír ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce je podat ucelený pohled na tvorbu Samuela Becketta od jejího začátku po román Molloy. Jejím základem je analýza jednotlivých děl a následná snaha o odkrytí jejich vzájemných vztahů. Práce je rozdělená na tři části: teorii, poezii a prózu. V teoretické části se autor zabývá hlavně pojmem inkoherentní reality, o které Beckett poprvé mluví v eseji Proust a k níž se pak v dalších textech vrací. V románu Dream of Fair to Middling Women z ní dělá základ vlastní estetiky. Za jevy vnějšího světa se skrývá chaos a nicota a umělcovým úkolem je tuto oblast zapracovat do svého díla. Část o poezii se věnuje zejména proměnám básnického subjektu, jeho zasazení či nezasazení do konkrétního prostředí, míře, ve které jsou v básních používány aluze, tématům a formální stránce básní, technikám, které Beckett používá, a míře jejich pravidelnosti a formální propracovanosti. Část o próze si klade podobné otázky. Nepochybným středem Beckettových básnických i prozaických textů je básnický subjekt a hlavní postava, kterou charakterizuje napětí mezi vnějškem a vnitřkem. Její proměna je dána převážením tendence k zvnitřnění, jejímž důsledkem je i omezení aluzí a vypravěčova ztráta zájmu o konkrétnost prostředí, která spolu s oslabením konkrétnosti postavy vede k dojmu univerzální platnosti Beckettových...
|
host ::
RSS.