|
|
Nová Jižní čtvrť a její propojení s řekou Svratkou
Nedbalová, Monika ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Brno uvažuje nad přesunem hlavního nádraží již několik desítek let. Bylo vypracováno nesčetně studií díky několika soutěžím, na podobu nové Jižní čtvrti, která bude v budoucnu situována na sever od dnešního Dolního nádraží. Architektonická studie, která byla předmětem této diplomové práce, se zabývá polyfunkčním objektem Platforma. Budova by se mohla stát součástí nově vznikající Jižní čtvrti. Urbanistický koncept, mnou zpracovaný jako předdiplomová práce, je základem pro architektonickou studii domu Platforma. Význam Jižní čtvrti je srovnatelný s novým hlavním nádražím ve Vídni a jemu přilehlou vznikající městskou čtvrtí. Takové území je proto navrženo jako kompaktní městská struktura s velkou variabilitou veřejných prostor i budov samotných. Novostavba se nachází na trase zážitků, což je alternativní trasa k trase po hlavním bulváru od nádraží do centra města Brna. Vstupuje do Jižní čtvrti, dále přes hlavní náměstí, nábřeží, přes ostrovy na Svratce, až do parku za řekou, odkud se lávkou dostaneme na znovuobjevený zrekonstruovaný železniční viadukt a dále k dnešnímu hlavnímu nádraží. Viadukt byl inspirací pro architektonickou podobu návrhu, jednak materiálově, jednak tvarem. Samotná hmota domu se člení horizontálně na dvě části. Spodní, těžká cihlová část tržnice je vizuálně oddělena od horních objektů, které se jeví tak, jako by nad tržnicí levitovaly. Tyto tři horní hmoty vyrůstají ze zelené střechy tržnice. Jejich funkce je patrná už z jejich členění fasád. Jde o dva bytové domy s pravidelným rastrem oken orientovanými na jihozápad a coworkingové pracoviště v severním rohu platformy. Pozemek, na němž se stavba nachází, má privilegovanou polohu. Na jedné straně řeka Svratka s pobytovými ostrůvky, s výhledy na nový park a městské nábřeží plné života. Na straně druhé kontakt s hlavním náměstím Jižní čtvrti. Proudící život kolem objektu dává vzniknout prostoru tržnice, která je v přímém kontaktu s okolními ulicemi. Umožňuje průchod skrz hmotu a díky architektonick
|
|
|
Konverze Baťových výrobních staveb
Nedbalová, Monika ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je konverze Baťových výrobních staveb č. 24 a 25 na pronajímatelné jednotky pro malé a střední podnikání. Parcela se nachází v areálu Svit ve Zlíně. Práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru druhého ročníku studia. Cílem projektu je prokázání využitelnosti objektů určených k demolici. Objekty jsou světově unikátními stavbami s velmi flexibilním skeletovým konstrukčním systémem, který je předurčuje pro mnohostranné využití. Zadaná konverze na pronajímatelné jednotky pro podnikání umožňuje finanční samostatnost objektů a předurčuje je k trvalému užívání. Flexibility a univerzality vnitřních prostorů je dosaženo pomocí systému demontovatelných dělících příček. Součástí návrhu je konverze stávajících objektů č. 24 a 25 a novostavba spojovacího objektu č. 24/2. Objekt slouží jako hlavní vstup, ze kterého je možný přístup do obou sousedících objektů pomocí spojovacích mostů v 3. a 4. NP. Také plní potřebu stravování zaměstnanců restaurací a sezónní střešní terasou. Základní ideou bylo zachování cenného architektonického výrazu objektů v souladu s jejich moderním pojetím. Vzniká hodnotný poloveřejný prostor, jehož funkcí je zatraktivnit významnou část města Zlín. Novostavba ve vnitřním prostoru je orientačním bodem zaměstnanců a návštěvníků, jejíž funkcí je integrace přidružených provozů.
|
|
|
Literární texty a jejich adaptace ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Nedbalová, Monika ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Nerlich, Lenka (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití literárních textů ve výuce češtiny jako cizího jazyka. První část práce shrnuje, jaké bylo postavení literatury v rámci jednotlivých metodických směrů v minulosti a dnes a také jaké místo přisuzují literatuře ve výuce cizích jazyků současné školské dokumenty (zejména Společný evropský referenční rámec). Součástí je též analýza učebnic češtiny pro cizince a dalších publikací z hlediska četnosti zařazení literárních ukázek, jejich typu a případné didaktizace. Teoretická část práce obsahuje také kapitoly zabývající se významem literatury ve výuce cizích jazyků, specifiky literárních textů a definicí čtenářské kompetence, které jsou důležitým východiskem pro praktickou část práce. Praktická část práce obsahuje čtyři návrhy hodin vystavěné na práci s konkrétními literárními texty (jeden text prozaický a tři básnické). Navržené hodiny jsou vhodné pro úroveň B1 a B1+ a kombinují četbu české literatury s výukou interkulturní kompetence (zejména důležitý je historický a kulturní kontext vzniku textů v období mezi lety 1948 a 1989). Návrhy hodin jsou doplněny zvukovými nahrávkami a pracovními listy pro žáky. Jedna z hodin obsahuje též reflexi z jejího ověření v praxi. Klíčová slova didaktika češtiny jako cizího jazyka, česká literatura, poezie, čtenářská kompetence,...
|
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
|
Nová Jižní čtvrť a její propojení s řekou Svratkou
Nedbalová, Monika ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Brno uvažuje nad přesunem hlavního nádraží již několik desítek let. Bylo vypracováno nesčetně studií díky několika soutěžím, na podobu nové Jižní čtvrti, která bude v budoucnu situována na sever od dnešního Dolního nádraží. Architektonická studie, která byla předmětem této diplomové práce, se zabývá polyfunkčním objektem Platforma. Budova by se mohla stát součástí nově vznikající Jižní čtvrti. Urbanistický koncept, mnou zpracovaný jako předdiplomová práce, je základem pro architektonickou studii domu Platforma. Význam Jižní čtvrti je srovnatelný s novým hlavním nádražím ve Vídni a jemu přilehlou vznikající městskou čtvrtí. Takové území je proto navrženo jako kompaktní městská struktura s velkou variabilitou veřejných prostor i budov samotných. Novostavba se nachází na trase zážitků, což je alternativní trasa k trase po hlavním bulváru od nádraží do centra města Brna. Vstupuje do Jižní čtvrti, dále přes hlavní náměstí, nábřeží, přes ostrovy na Svratce, až do parku za řekou, odkud se lávkou dostaneme na znovuobjevený zrekonstruovaný železniční viadukt a dále k dnešnímu hlavnímu nádraží. Viadukt byl inspirací pro architektonickou podobu návrhu, jednak materiálově, jednak tvarem. Samotná hmota domu se člení horizontálně na dvě části. Spodní, těžká cihlová část tržnice je vizuálně oddělena od horních objektů, které se jeví tak, jako by nad tržnicí levitovaly. Tyto tři horní hmoty vyrůstají ze zelené střechy tržnice. Jejich funkce je patrná už z jejich členění fasád. Jde o dva bytové domy s pravidelným rastrem oken orientovanými na jihozápad a coworkingové pracoviště v severním rohu platformy. Pozemek, na němž se stavba nachází, má privilegovanou polohu. Na jedné straně řeka Svratka s pobytovými ostrůvky, s výhledy na nový park a městské nábřeží plné života. Na straně druhé kontakt s hlavním náměstím Jižní čtvrti. Proudící život kolem objektu dává vzniknout prostoru tržnice, která je v přímém kontaktu s okolními ulicemi. Umožňuje průchod skrz hmotu a díky architektonick
|
|
|
Literární texty a jejich adaptace ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Nedbalová, Monika ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Nerlich, Lenka (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití literárních textů ve výuce češtiny jako cizího jazyka. První část práce shrnuje, jaké bylo postavení literatury v rámci jednotlivých metodických směrů v minulosti a dnes a také jaké místo přisuzují literatuře ve výuce cizích jazyků současné školské dokumenty (zejména Společný evropský referenční rámec). Součástí je též analýza učebnic češtiny pro cizince a dalších publikací z hlediska četnosti zařazení literárních ukázek, jejich typu a případné didaktizace. Teoretická část práce obsahuje také kapitoly zabývající se významem literatury ve výuce cizích jazyků, specifiky literárních textů a definicí čtenářské kompetence, které jsou důležitým východiskem pro praktickou část práce. Praktická část práce obsahuje čtyři návrhy hodin vystavěné na práci s konkrétními literárními texty (jeden text prozaický a tři básnické). Navržené hodiny jsou vhodné pro úroveň B1 a B1+ a kombinují četbu české literatury s výukou interkulturní kompetence (zejména důležitý je historický a kulturní kontext vzniku textů v období mezi lety 1948 a 1989). Návrhy hodin jsou doplněny zvukovými nahrávkami a pracovními listy pro žáky. Jedna z hodin obsahuje též reflexi z jejího ověření v praxi. Klíčová slova didaktika češtiny jako cizího jazyka, česká literatura, poezie, čtenářská kompetence,...
|
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
|
Konverze Baťových výrobních staveb
Nedbalová, Monika ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je konverze Baťových výrobních staveb č. 24 a 25 na pronajímatelné jednotky pro malé a střední podnikání. Parcela se nachází v areálu Svit ve Zlíně. Práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru druhého ročníku studia. Cílem projektu je prokázání využitelnosti objektů určených k demolici. Objekty jsou světově unikátními stavbami s velmi flexibilním skeletovým konstrukčním systémem, který je předurčuje pro mnohostranné využití. Zadaná konverze na pronajímatelné jednotky pro podnikání umožňuje finanční samostatnost objektů a předurčuje je k trvalému užívání. Flexibility a univerzality vnitřních prostorů je dosaženo pomocí systému demontovatelných dělících příček. Součástí návrhu je konverze stávajících objektů č. 24 a 25 a novostavba spojovacího objektu č. 24/2. Objekt slouží jako hlavní vstup, ze kterého je možný přístup do obou sousedících objektů pomocí spojovacích mostů v 3. a 4. NP. Také plní potřebu stravování zaměstnanců restaurací a sezónní střešní terasou. Základní ideou bylo zachování cenného architektonického výrazu objektů v souladu s jejich moderním pojetím. Vzniká hodnotný poloveřejný prostor, jehož funkcí je zatraktivnit významnou část města Zlín. Novostavba ve vnitřním prostoru je orientačním bodem zaměstnanců a návštěvníků, jejíž funkcí je integrace přidružených provozů.
|
host ::
RSS.