|
|
Systematické a ekologické pojetí výuky přírodopisu
Matoušová, Pavlína ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním dvou vybraných pojetí výuky přírodopisu na základní škole. V teoretické části práce je shrnuto zařazení přírodopisu jako vzdělávacího oboru, vysvětlena možná pojetí jeho výuky a porovnány výhody a nevýhody dvou vybraných variant s odkazem na naplnění vzdělávacích cílů a respektování didaktických zásad výuky přírodopisu. Nastíněny jsou také dostupné materiály vhodné pro výuku, míra jejich využívání a srovnání způsobů výuky v závislosti na úspěšnosti v přírodovědném testování. Praktická část práce přináší porovnání výsledků dotazníkového šetření mezi jednotlivými skupinami ekologicky a systematicky vyučovaných žáků. Jednotlivé úlohy a otázky byly vytvořeny na základě stanovených hypotéz. Výsledky výzkumu přináší porovnání znalostní a dovednostní oblasti, ale také oblasti postojové. Stanovené hypotézy byly potvrzeny zpola, část postojová přináší odpověď na výzkumnou otázku. Žáci vyučovaní ekologicky byli skutečně úspěšnější v úlohách, které vedly k propojení znalostí a odvozování ze vztahů mezi organismy, ovšem statisticky nebyl rozdíl významný. Bodový propad v těchto ekologických otázkách ovšem u systematicky vyučovaných žáků nebyl příliš masivní a znalost systematiky je v celkovém skóre stavěla do výhodné pozice. Větší oblibu přírodopisu jako předmětu vykázali...
|
|
|
Potenciál chemických pokusů rozvíjet přírodovědnou gramotnost žáků SOŠ: Analýza vybraných zdrojů
Horníková, Marcela ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou chemických pokusů a jejich potenciálem rozvíjet přírodovědnou gramotnost u žáků na středních odborných školách. V současné době je kladen vyšší důraz na rozvoj vědeckého a kritického myšlení na vyšších kognitivních úrovních a přírodovědné gramotnosti. Těchto schopností a dovedností je možné dosáhnout prostřednictvím výuky založené na experimentální činnosti. Z tohoto důvodu bylo hlavním cílem zmapování jednotlivých pokusů a jejich zhodnocení z hlediska kvality a plnění daných požadavků. Analýza a hodnocení probíhaly u pokusů z oblasti organické chemie, které se vyskytovaly v často užívaných zdrojích na středních odborných školách. Těmito zdroji byly učebnice Chemie pro střední školy, Chemie pro studijní obory SOŠ a SOU nechemického zaměření, internetové stránky Studium chemie a video databáze chemických pokusů. U jednotlivých pokusů bylo hodnoceno, zda splňují daná kritéria, kterými byly transparentnost, propojení s praktickým životem, řešení problémů, materiální jednoduchost, technická, časová a ekonomická nenáročnost. Dále byly pokusy hodnoceny z hlediska využitelnosti ve výuce a možnosti zařazení do různých úrovní badatelství. Posledním a hlavním hodnotícím prvkem byla úroveň kognitivních procesů a znalostí, která byla hodnocena dle revidované Bloomovy...
|
|
|
Tvorba učebních úloh s problémovými prvky ze vzdělávacího oboru Chemie
Vojíř, Karel
Tato práce se zabývá tvorbou učebních úloh přímo navazujících na Standardy pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie. Autor této práce téma zpracovával v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání. Východiskem pro tvorbu úloh sloužících k ilustraci a konkretizujícímu zpřístupnění Standardů se stal rozvoj přírodovědné gramotnosti, jakožto princip výuky chemie v širších souvislostech a s přenosem do mimoškolního prostředí. Učební úlohy byly vytvářeny na základě v práci popsaných teoretických východisek přírodovědné gramotnosti a výsledků českých žáků v jejím testování, kontextu Standardů v českém kurikulárním systému, prvků problémového vyučování, typologie učebních úloh a jejich kognitivních parametrů. V průběhu tvorby byly úlohy pilotně ověřovány. Výsledky pilotního ověření byly využity v další tvorbě. Na základě metodologie popsané v této práci byl vytvořen materiál Metodické komentáře a úlohy ke standardům pro základní vzdělávání - Chemie, který obsahuje ucelenou sadu učebních úloh ilustrujících dvě třetiny indikátorů ze Standardů pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie.
|
|
|
Postavení chemického pokusu v době ICT - hliník a jeho sloučeniny
Sloup, Radovan
Cílem práce je popsat pozici reálného pokusu ve výuce chemie na počátku 21. století a přispět k řešení dohadů, zda je nebo není tento didaktický prostředek v současných školách takovou vzácností, jak se někdy uvádí. Východiskem práce je rozsáhlá rešerše literatury týkající se přírodovědné gramotnosti, která je podmínkou nejen správné interpretace pokusu, ale i jeho vhodného využití ve výuce. Teoretická část práce sleduje také ukotvení chemického pokusu v kurikulárních dokumentech a jeho pozici ve výuce chemie v nedávné minulosti. Protože pokus je dynamická vizuálie, jsou v části práce vizuálie klasifikovány a je popsán jejich výskyt a funkce v současné informační společnosti, v učebnicích chemie, jako součást hypermediálních programů pro výuku chemie a ve výuce obecně. Hypermediálním programům je v této práci věnována pozornost jako materiálům pro výuku chemie, které se osvědčily především v e-learningu. Prostřednictvím dotazníkového šetření na ZŠ a SŠ v celé České republice byly zjišťovány nejen materiální, ale i personální možnosti vyučujících chemie a škol směrem k realizaci pokusu ve výuce. Získaná data jsou analyzována statistickými metodami a jsou vyvozena porovnání například v rámci krajů, typu školy a délky praxe vyučujících. Na několika základních pokusech s použitím hliníku jako...
|
|
|
Multikomponentní učební úlohy ve výuce chemie
Trčková, Kateřina
Hlavním cílem disertační práce bylo na základě analýzy typů úloh v mezinárodních výzkumech vytvořit a ověřit vlastní multikomponentní úlohy interdisciplinárního charakteru. Nově vytvořené učební úlohy byly klasifikovány podle způsobu zadání, formy řešení, podle poznávací náročnosti a pestrosti učebních úloh. Stejné formáty testovaných úloh byly seřazeny do dvojic, byla ověřena jejich obtížnost, citlivost a úspěšnost. Multikomponentní učební úlohy byly zadávány verbálně nebo neverbálně (grafem, tabulkou, nebo obrázkem). V souborech úloh byly obsaženy úlohy uzavřené (uspořádací, přiřazovací, s výběrem odpovědí, dichotomické) a otevřené (se širokou i se stručnou odpovědí). Úspěšnost řešení jednotlivých úloh byla statisticky zpracována neparametrickým Wilcoxonovým testem, v závislosti na formátu, genderu a typu studia. Výzkumné šetření bylo doplněno sebereflektivním dotazníkem žáků a dotazníkem pro učitele o průběhu testování. Klíčová slova Multikomponentní učební úlohy, taxonomie učebních úloh, přírodovědná gramotnost, čtenářská gramotnost, sebereflektivní dotazník.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití školních pokusů k rozvoji přírodovědné gramotnosti a pregramotnosti v preprimárním a primárním vzdělávání
Vanišová, Barbora ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je zjistit, jak učitelé podle jejich mínění přistupují v primárním a preprimárním stupni vzdělávání k zařazování přírodovědných pokusů do výuky, jaké jsou na zařazování pokusů do výuky ve školách podmínky a jak na pokusy reagují žáci. V teoretické části se v práci zabývám analýzou informací týkajících se přírodovědných pokusů a jejich zařazením v kurikulárním rámci. V empirické části práce obsahuje postupy získávání dat pomocí rozhovorů s učiteli a dotazníkového hodnocení samotných pokusů žáky a jejich vyhodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA: Přírodovědná gramotnost, přírodovědná pregramotnost, školní experiment
|
|
|
Tvorba učebních úloh s problémovými prvky ze vzdělávacího oboru Chemie
Vojíř, Karel
Tato práce se zabývá tvorbou učebních úloh přímo navazujících na Standardy pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie. Autor této práce téma zpracovával v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání. Východiskem pro tvorbu úloh sloužících k ilustraci a konkretizujícímu zpřístupnění Standardů se stal rozvoj přírodovědné gramotnosti, jakožto princip výuky chemie v širších souvislostech a s přenosem do mimoškolního prostředí. Učební úlohy byly vytvářeny na základě v práci popsaných teoretických východisek přírodovědné gramotnosti a výsledků českých žáků v jejím testování, kontextu Standardů v českém kurikulárním systému, prvků problémového vyučování, typologie učebních úloh a jejich kognitivních parametrů. V průběhu tvorby byly úlohy pilotně ověřovány. Výsledky pilotního ověření byly využity v další tvorbě. Na základě metodologie popsané v této práci byl vytvořen materiál Metodické komentáře a úlohy ke standardům pro základní vzdělávání - Chemie, který obsahuje ucelenou sadu učebních úloh ilustrujících dvě třetiny indikátorů ze Standardů pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie.
|
|
|
Výuka základů chemie v mimoškolním prostředí jako prostředek rozvoje přírodovědné gramotnosti
Čábelová, Simona ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspektem mimoškolního vzdělávání chemie v kontextu konceptu přírodovědné gramotnosti. Tento koncept je zde přiblížen v souvislosti s RVP ZV a Kontextuálního modelu učení. Na základě popisu jednotlivých kontextů zmíněného modelu je navrhnuta alternativní varianta exkurze v rámci Muzea pražského vodárenství, Podolské vodárny v Praze. Praktická část se zabývá srovnáním efektivity "klasického" pojetí exkurze muzea a zmíněné alternativní varianty. Celý koncept se drží schématu pedagogického experimentu. Srovnání je provedeno na základě tří testování u dvou skupin. První, kontrolní skupina, absolvovala exkurzi standardním způsobem pod vedením průvodce muzea. Druhá, experimentální skupina absolvovala exkurzi vedenou alternativním, navrženým způsobem. Na základě prvního testování - pretestů, je zanalyzována výchozí znalost žáků. Druhé testování je formou posttestů, které bylo realizováno okamžitě po dokončení obou variant exkurze. Třetí testování je formou retenčního testu měsíc po absolvování exkurze. Tato testování proběhla formou didaktického testu. Výsledky testování byly zanalyzovány pomocí statistických metod. Výsledky práce poukazují na značný význam způsobu vedení exkurze a na velký přínos mimoškolního vzdělávání jako součásti běžné výuky. Původně deskriptivní Kontextuální...
|
|
|
Přírodovědná gramotnost a její rozvoj s využitím učebních úloh v chemii pro oblast ISCED 2
Distler, Petr ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Klečková, Marta (oponent) ; Čtrnáctová, Hana (oponent)
Cílem disertační práce bylo posouzení vhodnosti rozvoje přírodovědné gramotnosti s využitím učebních úloh v hodinách chemie pro oblast ISCED 2. V České republice jsou pravidelně zjišťovány funkční gramotnosti v rámci mezinárodních šetření pořádaných OECD. Srovnáním typů úloh v komerčních pracovních sešitech a úloh používaných v PISA testování byl zjištěn výrazný rozdíl ve způsobu jejich zadání (problémovost) a kognitivních cílů, které autoři plánují dosáhnout. Z autorských a uvolněných úloh PISA byly sestaveny sbírky, které učitelé v průběhu školního roku 2016/2017 používali ve své výuce. Na základě výsledků žáků v realizovaném pedagogickém kvaziexperimentu lze říci, že žáci experimentální skupiny dosáhli lepších výsledků než žáci v kontrolní skupině při řešení komplexních úloh. Naopak výsledky žáků na základních školách byly u výstupních testových úloh výrazně horší než u vstupních, což bylo vysvětleno ztrátou motivace ke studiu. Motivace žáků při řešení komplexních úloh byla nadprůměrná. Uvědomovali si význam a užitečnost komplexních úloh, a proto jejich řešení přikládali náležitou důležitost. Učitelé se shodli, že komplexní úlohy jsou zajímavým učebním materiálem pro zařazení do výuky. Ocenili, že řešená témata jsou žákům předložena problémovou formou, v širším kontextu a s důrazem na propojení...
|
host ::
RSS.