|
|
Spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí a základní školy v rámci vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Horáková, Denisa ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací základní školy a OSPOD v rámci vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. V teoretické části obsahuje poznatky o jedincích se sociálním znevýhodněním nejen v rámci školy a rodiny. Dále také to, jak by měla spolupráce základní školy a OSPOD probíhat, zejména co se týče náročných situací. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum realizovaný prostřednictvím semi-strukturovaných rozhovorů s pedagogickými pracovníky, jakožto zástupci škol, a se sociálními pracovníky, jakožto zástupci OSPOD. Rozhovory byly podrobeny obsahové analýze prostřednictvím otevřeného kódování. Cílem diplomové práce bylo popsat spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a základní školy nejen při řešení náročných situací, které se týkají žáků se sociálním znevýhodněním. Cílem bylo také zjistit, jaká jsou úskalí v rámci této spolupráce a co by na této spolupráci šlo zlepšovat. Spolupráce probíhá nejčastěji ve formě telefonické komunikace a výchovných komisí. Největším úskalím v této spolupráci je zpětná informovanost školy, která ze strany OSPOD probíhat nemůže. Na spolupráci je mnoho překážek, které musí jak učitelé, tak sociální pracovníci překonávat. Obě tyto instituce by se měly pravidelněji setkávat a předávat si informace i v rámci prevence, nejen v rámci problémových situací, aby...
|
|
|
Transformace náhradní rodinné péče v Česku.Pohled liniových pracovníků.
Beranová, Barbora ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Práce s názvem Transformace náhradní rodinné péče v Česku. Pohled liniových pracovníků se venuje sociálne-právní ochráne detí se zámerením ná náhrádní rodinnou peci á umisťování nejmládsích detí do ustávní výchový. Dále se venuje význámným zmenám z predeslých novel v letech 2006 á 2012 á popisuje áktuální novelu c. 363/2021 Sb., která nábýlá ucinnost od 1. 1. 2022, pricemz nekterá ustánovení vejdou v ucinnost od 1. 1. 2025. To se týká uzákonení vekove hránice trí let pro umístení do ustávního zárízení. Ve výzkumu býl tedý brán vetsí zretel práve ná deti ve vekove skupine 0 - 3 roký. Temá se bezprostredne dotýká prácovníku+ první linie, á to tím, ze prácují prímo s rodinámi á detmi á podávájí návrhý soudu. Prácovníci OSPOD provádejí setrení v rodinách, podávájí návrhý k soudu, vedou spisovou evidenci á táke drzí pohotovost, ábý i po prácovní dobe býl nekdo dostupný v prípáde náleháve situáce. Jsou soucástí státní správý á týkájí se jich nektere konfliktý, ktere sebou práce v urednickem ápárátu nese, nápríklád nepruznost sýstemu nebo nedu+verá á nemotivovánost klientu+. Výzkum se opírál o teorii liniových prácovníku Micháelá Lipskýho, respondenti potvrzováli svými odpoveďmi teze týkájící se chronický nedostátecných zdroju+ v podobe personálního podstávu ná urádech á cásove nárocnosti práce. V rámci...
|
|
|
Motivace a psychosociální potřeby pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Marková, Lucie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálními pracovníky, kteří pracují na oddělení sociálně- právní ochrany dětí. Cílem práce bylo charakterizovat faktory motivace a psychosociální potřeby k výkonu práce sociálních pracovníků OSPOD ve Strakonicích. Má diplomová práce byla rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části mé diplomové práci jsem popsala základní pojmy, které se týkají pojmu sociálně-právní ochrana dětí včetně historického vývoje, legislativního rámce a popsala jsem systém fungování sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Dále jsem v této části popsala pojmy, jako jsou Etický kodex sociálních pracovníků, motivace, psychosociální potřeby, psychohygiena a syndrom vyhoření. V praktické části byla použita výzkumná strategie kvalitativního výzkumu a byla zvolena metoda dotazování a technika sběru dat v podobě strukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byly zaměstnanci Městského úřadu ve Strakonicích, kteří pracují na pozicích sociálního pracovníka na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Pro výzkum v praktické části byl stanoven cíl diplomové práce, hlavní výzkumná otázka a tři dílčí výzkumné otázky, které vedou k naplnění cíle diplomové práce. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že osobnost sociálního pracovníka je utvářena po celou dobu a...
|
|
|
Spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí a Policie České republiky v Jihočeském kraji
PSUTKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí a Policie České republiky v Jihočeském kraji. Cílem bakalářské práce je zjistit specifika a rozsah spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí a Policie České republiky v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám sociálně-právní ochranou dětí, dále charakteristikou orgánu Policie České republiky v oblasti dětí a mládeže, a nakonec spoluprací orgánů sociálně-právní ochrany dětí a Policie České republiky, což je vzhledem ke zvolenému tématu stěžejní. Praktická část se věnuje výzkumu spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí a Policie České republiky v Jihočeském kraji. Pro účely dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro účely výzkumu byly zvoleny dva výzkumné soubory, přičemž první výzkumný soubor tvořili pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a druhý příslušníci Policie České republiky. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a následně metodou srovnávání. Výsledky výzkumu byly uspořádány do oblastí a následně zaneseny do tabulek. Z výsledků výzkumu vyplývá, že spolupráce je sama o sobě specifická, jelikož tyto dvě složky státního aparátu mají každá svou jedinečnou roli, jiné pravomoci a kompetence, zároveň ale mají společný cíl - chránit děti a zabezpečit, aby byly v bezpečí a mohly se zdravě a bezpečně vyvíjet. Tyto subjekty spolupracují při každé události, ve které dítě figuruje jako oběť, pachatel či svědek přestupku či trestného činu. Rozsah spolupráce záleží především na přístupu jednotlivých pracovníků.
|
|
|
Cochemská praxe z pohledu sociální práce s rodinou
DUFKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se věnuje cochemské praxi v rámci sociální práce s rodinou a jejího využití v Jihočeském kraji. Cochemská praxe je model, který se využívá při rozvodovém procesu. Má za úkol vrátit rodičům jejich rodičovské kompetence pomocí zachování pravomoci nad rozhodnutím. Nejčastěji s cochemskou praxí pracují pracovníci na OSPODu, v neziskových organizacích či opatrovničtí soudci na soudu. Cílem mé práce je zmapovat četnost využívání cochemské praxe v Jihočeském kraji. Dále mají být zjištěny zkušenosti s cochemskou praxí, společně s názorem či vyskytujícími se bariérami v procesu. Výzkum je vytvořen kvalitativním přístupem, který se uskutečnil metodou dotazování, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výběrový vzorek byl vybrán pomocí účelového výběru z pracovníku na OSPODu v obcích s rozšířenou působností. Následně jsem využila techniku sněhové koule pro získání komunikačních partnerů v neziskových organizacích. Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně uskupeny do kategorií. Z výsledků vyplynulo, že několik OSPODů má cochemskou praxi zavedenou s menším přizpůsobením vůči jejich podmínkám a prostředkům. S těmito OSPODy spolupracují soudci a neziskové organizace, které doplňují celý proces modelu. Dalších několik OSPODů má zavedené prvky, které korespondují s cochemskou praxí a snaží se s rodiči v tomto smyslu pracovat.
|
|
|
Aspekty spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Koutná, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se věnuje aspektům vzájemné spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Obsahem teoretické části je vymezení náplně práce jak školních psychologů, tak pracovníků OSPOD a definice jejich vzájemné spolupráce, včetně legislativního rámce. Teoretická část současně zahrnuje informace o společné cílové skupině obou institucí, dítěti v ohrožení. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní zkoumání. Nástrojem výzkumu je polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli školní psychologové (celkem sedm) a pracovníci OSPOD (celkem tři). Cílem práce je především prozkoumat, jak probíhá spolupráce školního psychologa a OSPOD a rozpoznat kritická místa v kontaktu těchto dvou institucí. Z výzkumu vyplývá, že je několik zásadních faktorů, které mají vliv na četnost a míru spokojenosti se vzájemnou spoluprací. Jedním z těchto faktorů je vzájemná důvěra mezi institucemi, přičemž vytvoření této důvěry může podpořit osobní komunikace zástupců daných institucí, například formou neformálních či formálních setkávání, kde dochází ke vzájemnému vymezení kompetencí, rolí v procesu spolupráce, nebo předávání informací. Dle respondentů spolupráci usnadňují specifické osobnostní charakteristiky jedinců. V případě, že není vytvořena osobní znalost a kontakt s konkrétním...
|
|
|
Sociální práce kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže
PRCHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky sociální práce kurátoři pro děti a mládež v souvislosti s jejich rizikovým chováním používají. Kurátor pro děti a mládež je odborný pracovník na úseku sociálně-právní ochrany dětí, který se snaží činit opatření proti vzniku a šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti a mládež, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Pro práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníku OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež minimálně tři roky. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí ověřeného kódování a provedena kategorizace dat. Na základě výsledků z výzkum vyplynulo, že kurátoři pro děti a mládež využívají klasických, již vyzkoušených způsobů práce v oblasti kurátorství, dále využívají nástroje a pomůcky z jiných oborů, a jako nový přístup v sociální práce kurátora byl zaznamenán dobrodružný život nezletilého. Pro efektivní působení metod a technik sociální práce kurátora pro děti a mládež je především podstatná motivace ke změně. Jako efektivní metody a techniky práce vnímají kurátoři pro děti a mládež sociální práci s rodinou, rozhovor a případovou konferenci.
|
|
|
Cochemský model jako možnost při využití participačního práva dětí
ADAMOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na postavení dítěte v systému rozhodování o úpravě výživy a péče. V práci je popsána cochemská praxe a s ní související participace dětí. Uvádí, jak mohou děti, nacházející se v rodičovském konfliktu při rozpadu rodiny, participaci využít. Cochemský model je založen na interdisciplinární spolupráci, která je v práci také uvedena. Práce je obohacena o případy z praxe a pohled psychologa.
|
|
|
Spolupráce dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí
ZELENKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá spoluprací dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá spolupráce sociálních pracovníků v dětských domovech s orgány sociálně právní ochrany dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám rodinou, orgánem sociálně právní ochrany dětí, náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí, a nakonec i spoluprací dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část práce se věnuje výzkumu průběhu spolupráce vybraných dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Dále se zabývá hlavními oblastmi spolupráce a jednotlivým úskalím této spolupráce. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl postaven na základě teoretických poznatků. Pro vyhodnocení dat bylo použito otevřené kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen šesti dětskými domovy z Jihočeského kraje, kteří projevili zájem se podílet na této práci. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výsledků vyplynulo, že spolupráce dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí je velmi individuální, vždy záleží na samotné osobnosti konkrétního sociálního pracovníka. Přestože tato spolupráce není nikde přesně stanovena, je i tak velmi důležitá a rozhodně by se neměla považovat za pouhý formální přístup.
|
|
|
Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
KALOUSKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce s názvem Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí má za cíl analyzovat copingové strategie, které jsou nejčastěji využívány při zvládání stresu sociálními pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve vybraných okresech Jihočeského kraje. V bakalářské práci byla použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a techniky standardizovaného dotazníku SVF 78 zaměřeného na copingové strategie zvládání stresu.
|
host ::
RSS.