|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Reflexe vztahu armády a civilního obyvatelstva na příkladu vojenské posádky Holýšov v 80. a 90. letech 20. století
Volfová Žáková, Magdaléna ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na reflexi přítomnosti vojenské posádky v každodenním životě obyvatel obce Holýšov v časovém záběru od 80. letech minulého století do konce působení armády v obci (1997). Práce se zabývá jednak strukturálním složením posádky ve zkoumaném období, významnými událostmi, které se k jejímu působení váží, nicméně těžiště práce leží analýze vzájemného vztahu armády k obyvatelstvu obce a k její samosprávě. Výzkum je založen na orálně historických rozhovorech s vojáky z povolání, vojáky základní služby, civilními zaměstnanci armády a místním obyvatelstvem. Klíčová slova Vojenská posádka, každodenní život, ČSLA, normalizace, metoda orální historie.
|
|
|
Vliv přítomnosti lázní na kulturní život v obci. Případová studie městysu Lázně Toušeň
Hrabaňová, Olga ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu kultury na lázeňském maloměstě, kterou zkoumá v rámci případové studie městysu Lázně Toušeň. Téma je v teoretické části práce zasazeno do kontextu sociologie města. V této části se práce věnuje především otázkám jak lze město vymezit proti vesnici, zda existují přechodné oblasti mezi oběma typy sídel a jaké urbanizační procesy mohou na venkově probíhat. V další kapitole teoretické části se práce zaměřuje na lázeňství jako takové, jeho historii a kulturní a sociální specifika. V empirické části, samotné případové studii, se práce zabývá městysem Lázně Toušeň a jeho lázněmi, konkrétně pak tím, jaký zde probíhal kulturní život mezi roky 1968 - 1989. Studie se věnuje i tématům jako jaký je rozdíl mezi kulturním a komunitním životem v obci v období normalizace a dnes a jak je ovlivněn specifiky Toušeně. Dále se zabývá i denním životem v lázních, organizací a finanční stránkou kulturních akcí nebo rolí kulturních referentů. Výzkum probíhal metodou polostrukturovaných rozhovorů s pamětníky a byl doplněn o práci s prameny a sekundární literaturou. Práce má za cíl předložit studii o kulturním životě v lázeňském městysu v době normalizace, který bude představen z pohledu pamětníků i z dostupných pramenů. Práce by zároveň měla být příspěvkem k sociologii malého města.
|
|
|
Kalamita: neoformalistická a naratologická analýza
Podskalský, Matěj ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Ve své bakalářské práci analyzuji film KALAMITA (Věra Chytilová, 1981). Cílem rozboru je odhalit, jakými prostředky Chytilová narušuje normy klasického vyprávění a stylu a pomocí jakých technik kriticky reflektuje pokleslou morálku a nabourává společenské tendence spojené s obdobím normalizace. Metodologicky vycházím z neoformalistického přístupu Davida Bordwella a Kristin Thompsonové a naratologické metody Davida Bordwella. V textu se také zabývám ekonomickým a kulturně-historickým kontextem období normalizace a produkční historií a cenzurou KALAMITY. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poučeni z krizového vývoje. Události roku 1968 v normalizačním filmu 70. let
Vtelenská, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnání obrazu roku 1968 v dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ a ve vybrané filmové tvorbě 70. let, která dané období tematizuje. Konkrétně se jedná o snímky Hroch (Karel Steklý, 1973), Za volantem nepřítel (Karel Steklý, 1974), Tobě hrana zvonit nebude (Vojtěch Trapl, 1975), Tam, kde hnízdí čápi (Karel Steklý, 1975), Bouřlivé víno (Václav Vorlíček, 1976), Štvanice (Jiří Sequens, 1979) a Studna (Jiří Sequens, 1979). Cílem práce je postihnout základní témata a klíčové motivy, s jejichž pomocí je vytvářeno ideologické vyprávění o krizovém období 1968-1969 ve výchozím dokumentu Poučení a zjistit, nakolik se dané motivy uplatňují ve sledované filmové tvorbě.
|
|
|
Učitelé z pražských gymnázií v období tzv. normalizace
Sýkorová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
V diplomové práci je představen profesní život učitelů pražských gymnázií v období tzv. normalizace pomocí životopisných vyprávění, tehdejších dokumentů a archivních materiálů. Zmiňován je výběr samotné profese učitelů, jejich studium a následně vstup do učitelské praxe, jenž probíhal koncem šedesátých let. V rámci období tzv. normalizace je kladen důraz na zmapování vedoucí úlohy KSČ na pracovišti tak, jak ji vnímali sami učitelé. Práce ukazuje úlohu komunistické strany pomocí učitelských prověrek, přijímacích zkoušek a komplexních hodnocení. Dále jsou rozebrány mechanismy, jež pomáhaly udržet školu socialistickou až do roku 1989: kontrola, porady, schůze, školení, školní frazeologie, materiální zabezpečení, oslavy výročí, brigády, lyžařské a branné kurzy, družební zájezdy a postavení učitele ve společnosti. Závěrem je zachycen rozpad vedoucí úlohy KSČ ve škole a přechod na demokratické školství po roce 1989.
|
|
|
Lyrika tzv. normalizace (1970-1977)
Marková, Eva ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Cílem práce je nabídnout celistv jší pohled na lyriku tzv. normalizace, konkrétn na poezii let 1970-1977 vydávanou v SSR, a to prost ednictvím text , které ji reflektovaly v dobovém tisku (Literární m sí ník, Rudé právo, Tvorba). Teoreticky práce vychází p edevším z Bourdieouvy teorie pole a pokouší se popsat, kdo do literárního území 70. let v eskoslovensku náležel, jak vypadala soudobá literární kritika a jaká byla její role v tehdejším literárním život . Práce se zabývá také kulturn -politickou situací, která tehdy básníky a kritiky ovliv ovala.
|
host ::
RSS.