|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Galerie umění a akviziční politika v době normalizace
Sloupová, Andrea ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Neumann, Ivan (oponent)
Disertační práce Galerie umění a akviziční politika v době normalizace se zabývá problematikou tuzemského institucionálního provozu 70. a 80. let 20. století, konkrétně činností galerií zařazených do tehdejší celostátní, hierarchicky uspořádané sítě. Průzkumem jejich akviziční činnosti zjišťuje, jaká byla skladba získaných uměleckých předmětů, v jakých aspektech se instituce lišily a čím byly tyto odlišnosti zapříčiněny. Kromě samotného akvizičního procesu v tehdejší dobové praxi zároveň na základě pramenného materiálu i orální historie nastiňuje okolnosti vzniku galerijní sítě a shrnuje její činnost v liberálnějších 60. letech. Samotnou akviziční politiku galerií sleduje od začátku r. 1970, kdy se pozvolna začínala naplňovat usnesení přelomového zasedání ÚV KSČ z dubna předešlého roku, až do konce r. 1989, teritoriálně je vymezena českým územím. Zjištěné výsledky poukazují na zásadní rozdíly mezi jednotlivými institucemi i kraji, v jejichž rámci působily. Přinášejí odpovědi na otázky, jaký podíl mají mezi akvizicemi určité žánrové a námětové oblasti, jak souvisejí s kvalitou děl, do jaké míry jsou mezi jejich autory zastoupeni příslušníci jednotlivých generačních vrstev a názorových proudů a konečně zda jejich složení odpovídá oficiálně prezentované výtvarné produkci. Odhalují také proměny jak...
|
|
|
Cenzura divadla Járy Cimrmana
Ledecká, Pavlína ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Resumé Práce si stanovila za cíl určit, do jaké míry podléhalo Divadlo Járy Cimrmana cenzuře. V první části otevírá problematiku cenzury všeobecně, v druhé části řeší podmínky fungování divadla od jeho vzniku na konci šedesátých let, v průběhu normalizace v sedmdesátých a osmdesátých letech a po revoluci na začátku let devadesátých. Ve třetí části se snaží popsat, v jakém rozsahu scénáře podléhaly autocenzuře a cenzuře a také odpovídá na otázku, zda se hry proměnily po roce 1989.
|
|
| |
|
|
Českoslovenští průvodci cestovního ruchu a jejich role ve společnosti v období tzv. normalizace
Řezníčková, Eliška ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat na základě archivního výzkumu a metody orální historie profesi československých průvodců cestovního ruchu v období tzv. normalizace a jejich postavení v tehdejší společnosti, a to se zvláštním zaměřením na aktivní cestovní ruch a oblast hlavního města Prahy. Na pozadí historického vymezení organizace cestovního ruchu a průvodcovské činnosti v socialistickém Československu se zabývá motivací průvodců k výkonu této činnosti; mapuje, jaké podmínky museli pro její výkon splňovat; zkoumá, jakým způsobem se vyrovnávali s ideologickými otázkami či jaké benefity jim práce přinášela. V neposlední řadě se práce věnuje i tomu, jakými změnami průvodcovská činnost prošla po změně režimu po roce 1989. Klíčová slova Průvodce cestovního ruchu, cestovní ruch, normalizace, orální historie.
|
|
|
Czech feature Films of Horror Genre in Years 1968-1989
Královičová, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá otázkou českého hororového filmu v období normalizácie, kedy bola kinematografia výrazne poznačená cenzúrou ako mocenským nástrojom komunistického zriadenia štátu. V prvej kapitole je skúmaný samotný pojem horor a čo predstavuje, následne jeho pôvod v európskom a českom prostredí do doby, kedy sa stáva pomerne ustáleným a etablovaným žánrom svetovej kinematografie. V druhej kapitole kvôli prehľadnosti práce nahliadnem na prevažne inštitucionalizovaný vývoj českej kinematografie a v záverečnej tretej kapitole sa venujem jednotlivým filmom, ktoré buď sú horormi alebo vykazujú veľmi silné hororové prvky v rámci prelívania žánrov pri popisovaných dielach. Súčasťou tejto kapitoly sú aj krátke náhľady do obdobia, koré predchádzalo vymedzenému obdobiu 1968-1989 pre túto prácu, a potom aj obdobiu, ktoré nasledovalo po ňom. Práca sa zameriava na hrané dlhometrážne filmy, avšak neoddeliteľnou súčasťou tohto žánru v českom prostredí je aj animovaný film, ktorému som venovala len úzku podkapitolu.
|
|
|
Dana Jandová - grafika
Kotočová, Lujza ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěná na životní dílo české umělkyně Dany Jandové (1930-2014), především na oblast grafiky, která její tvorbě dominovala téměř od počátku její profesionální kariéry. Hlavním cílem je představit vývoj stylově nejednotné tvorby autorky a zhodnotit její umělecké snažení v rámci kulturně-historického kontextu dané doby. Výstupem práce je taktéž souhrnný katalog grafických prací z pozůstalosti autorky, jenž sleduje tematické řazení.
|
|
|
Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970
Pecáková, Andrea ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970" se zabývá programovou nabídkou od období tzv. pražského jara až do konce dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý vysílací okruh. Toto období jsem zvolila kvůli četným změnám v politice a ve společnosti, které se odrážely do obsahu médií, a tedy i televize. Tento časový výsek jsem rozdělila do čtyř období, ve kterých sleduji programovou nabídku televize. Prvním obdobím je období pražského jara, druhým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl zvolen Gustáv Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ, třetím je období od května 1969 do srpna 1970, kdy nastoupil Jan Zelenka jako ředitel Československé televize (teprve on se považuje za normalizačního ředitele) a čtvrtým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý televizní program. K dosažení cíle - detailní postižení televizní nabídky daných čtyř časových úseků a jejich porovnání - užiji srovnávací analýzy. Analyzuji především týdeníky Československá televize let 1968, 1969 a 1970. Informace z nich získané doplňuji dalšími písemnými zdroji, obrazovými záznamy pořadů a obrazovými záznamy vypovídajícími o tehdejší době. Výsledky analýzy v rámci diplomové práce dokazují, že rozdíly mezi mnou zvolenými čtyřmi obdobími jsou...
|
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Mediální obraz značky Pilsner Urquell v českých zemích v dobách socialismu a v současnosti
Cenefelsová, Andrea ; Zábrodská, Kristina (vedoucí práce) ; Osvaldová, Lucia (oponent)
Bakalářská práce zkoumá mediální obraz značky Pilsner Urquell v českých zemích v rozdílných dobách, a to v současné demokratické České republice oproti období socialismu v letech 1965-1989. V první části přibližuje éru socialismu a fungování médií v minulosti, včetně historického přehledu o značce samotné. Druhá část mapuje zájem médií o značku Pilsner Urquell a mediální obrazy značky zkoumá za pomoci užití obsahové analýzy zpravodajských článků o značce ve vybraných celostátních a regionálních denících. Závěr představuje komparaci jednotlivých mediálních obrazů, zjištěných provedenou analýzou.
|
host ::
RSS.