Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Syntéza po syntéze: české kinetické umění 60. let a pozdější tvůrčí postupy jeho protagoniostů
Sloupová, Andrea ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Havránek, Vít (oponent)
Práce analyzuje situaci na ceské (resp. ceskoslovenské) výtvarné scéne sedmdesátých a osmdesátých let 20. století v souvislosti s vývojem kinetismu. Pokouší se odpovedet na otázku, zda a jak se zde kinetismus - jako syntéza výtvarného umení, architektury, divadla, filmu a hudby, ale i vedy a techniky - prosazoval po zániku stejnojmenné skupiny. Práce je strukturována do trí základních celku. Po uvedení do problému pokusem o pojmové a casové vymezení kinetismu sleduje první celek pocátecní, spíše ojedinelé pokusy o zachycení pohybu ve výtvarném umení první poloviny 20. století. Více prostoru je v jeho rámci venováno dílu Zdenka Pešánka. Druhý celek je strucným náhledem do svetového kinetismu v dobe jeho rozmachu, tedy v padesátých až sedmdesátých letech formou komparace a odkazu. Paralelne s hnutím na Západe sleduje dve konkrétní uskupení kinetistu ve Východním bloku - moskevskou skupinu [Dviženije / Pohyb] a pražskou Syntézu. Tretí, klícový celek se soustredí na nekolik osobností v Cechách sedmdesátých a osmdesátých let, které svým prístupem k uchopení tématu zároven reprezentují ruzné typy kinetismu - luminodynamismus a luminodynamický environment, kinetická díla ciste mechanická a dadaistická, variabilní struktury vznikající (a zanikající) participací diváka. Soucástí tretího celku je také kapitola o...
Galerie umění a akviziční politika v době normalizace
Sloupová, Andrea ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Neumann, Ivan (oponent)
Disertační práce Galerie umění a akviziční politika v době normalizace se zabývá problematikou tuzemského institucionálního provozu 70. a 80. let 20. století, konkrétně činností galerií zařazených do tehdejší celostátní, hierarchicky uspořádané sítě. Průzkumem jejich akviziční činnosti zjišťuje, jaká byla skladba získaných uměleckých předmětů, v jakých aspektech se instituce lišily a čím byly tyto odlišnosti zapříčiněny. Kromě samotného akvizičního procesu v tehdejší dobové praxi zároveň na základě pramenného materiálu i orální historie nastiňuje okolnosti vzniku galerijní sítě a shrnuje její činnost v liberálnějších 60. letech. Samotnou akviziční politiku galerií sleduje od začátku r. 1970, kdy se pozvolna začínala naplňovat usnesení přelomového zasedání ÚV KSČ z dubna předešlého roku, až do konce r. 1989, teritoriálně je vymezena českým územím. Zjištěné výsledky poukazují na zásadní rozdíly mezi jednotlivými institucemi i kraji, v jejichž rámci působily. Přinášejí odpovědi na otázky, jaký podíl mají mezi akvizicemi určité žánrové a námětové oblasti, jak souvisejí s kvalitou děl, do jaké míry jsou mezi jejich autory zastoupeni příslušníci jednotlivých generačních vrstev a názorových proudů a konečně zda jejich složení odpovídá oficiálně prezentované výtvarné produkci. Odhalují také proměny jak...
Syntéza po syntéze: české kinetické umění 60. let a pozdější tvůrčí postupy jeho protagoniostů
Sloupová, Andrea ; Havránek, Vít (oponent) ; Klimešová, Marie (vedoucí práce)
Práce analyzuje situaci na ceské (resp. ceskoslovenské) výtvarné scéne sedmdesátých a osmdesátých let 20. století v souvislosti s vývojem kinetismu. Pokouší se odpovedet na otázku, zda a jak se zde kinetismus - jako syntéza výtvarného umení, architektury, divadla, filmu a hudby, ale i vedy a techniky - prosazoval po zániku stejnojmenné skupiny. Práce je strukturována do trí základních celku. Po uvedení do problému pokusem o pojmové a casové vymezení kinetismu sleduje první celek pocátecní, spíše ojedinelé pokusy o zachycení pohybu ve výtvarném umení první poloviny 20. století. Více prostoru je v jeho rámci venováno dílu Zdenka Pešánka. Druhý celek je strucným náhledem do svetového kinetismu v dobe jeho rozmachu, tedy v padesátých až sedmdesátých letech formou komparace a odkazu. Paralelne s hnutím na Západe sleduje dve konkrétní uskupení kinetistu ve Východním bloku - moskevskou skupinu [Dviženije / Pohyb] a pražskou Syntézu. Tretí, klícový celek se soustredí na nekolik osobností v Cechách sedmdesátých a osmdesátých let, které svým prístupem k uchopení tématu zároven reprezentují ruzné typy kinetismu - luminodynamismus a luminodynamický environment, kinetická díla ciste mechanická a dadaistická, variabilní struktury vznikající (a zanikající) participací diváka. Soucástí tretího celku je také kapitola o...

Viz též: podobná jména autorů
1 SLOUPOVÁ, Adéla
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.