|
|
Energetická politika SRN vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové
Kavan, Vilém ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá německou energetickou politikou vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové (2005-2021). Především se zaměřuje na import ruského zemního plynu do Německa a s ním související projekty Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Hlavním cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku, zdali energetické zájmy Spolkové republiky Německo vedly k navyšování její závislosti na Ruské federaci. Práce analyzuje německý přístup jak ke své energetické politice, tak k politice ruské a dává ho do souvislosti s konkrétními daty, jež se importu ruského plynu týkají. Z analýzy vyplývá, že Spolková republika Německo vedla svou energetickou politiku vůči Ruské federaci nezávisle na jejích politických krocích, stejně jako zanedbávala kritiku, již někteří její partneři k vzájemné spolupráci vyjadřovali. Výsledkem práce zároveň je, že energetická politika Spolkové republiky Německo vedla k navyšování její závislosti na Ruské federaci.
|
|
|
Plynovod Nord Stream a jeho význam pro evropské plynárenství
Moravcová, Iveta ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, jaké jsou důsledky plynovodu Nord Stream pro evropský plynárenský trh. Z toho důvodu v první části analyzuje jeho legislativní a právní rámec, včetně důležitých historických elementů. Zabývá se i liberalizací a problémy infrastruktury. Tato část pomůže čtenáři získat referenční rámec pro lepší orientaci v právních a politických vlivech na plynárenství. Druhá kapitola poskytuje rozbor trhu dle vykazovaných hodnot: přihlíží k poprávce, spotřebě, zásobám, produkci i novým trendům na trhu. Její největší část se věnuje importu a jeho dodavatelům, což umožňuje získat přehled o alternativách k nedůležitějšímu dodavateli: Rusku. Jemu se věnuje následná část, která je nezbytná pro pochopení Ruska a jeho možností, ze kterých plyne i jeho chování. Práce se zabývá vlivem ruské domácí spotřeby a plánovaných dodávek do Asie na dodávky do EU, závislostí členských států EU na ruském plynu, plynovým krizím 2006 a 2009 mezi Ruskem a Ukrajinou, resp. Ruskem a EU a obecným příčinám a implikacím ohrožení energetické bezpečnosti členských států EU. Třetí část práce se zabývá přímo plynovodem Nord Stream, jeho historií, akcionáři konsorcia Nord Stream AG a především důsledky (ne)realizace plynovodu. Tato deskriptivní analýza odhalila, že plynovod Nord Stream sice poskytuje...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
|
Vybrané geopolitické aspekty energetické bezpečnosti EU
Lang, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geopolitickými aspekty vyplývajícími z rostoucí závislosti EU na dovozu zemního plynu od externích dodavatelů. Zkoumá současnou podobu trhu se zemním plynem v EU, povahu hlavních dodavatelů a pokouší se určit hlavní rizika spolehlivosti dodávek a především, zda je reálné politicky motivované přerušení dodávek. V širším aspektu zkoumá, zda-li je trh s plynem založen na tržně založených mechanismech a regulován mezinárodními institucemi (scénář Trh a Institucí) či zda převládají bilaterální vztahy mezi producentem a spotřebitelem (scénář Regionů a Impérií). Práce dále analyzuje dokumenty vydané Evropskými institucemi k tomuto tématu a pokouší se určit, zda je možná jednotná evropská vnější energetická politika. Součástí práce jsou i dvě případové studie. První se zabývá energetickými vztahy mezi Ruskem na straně jedné a Běloruskem a Ukrajinou na straně druhé. Druhá případová studie je věnována projektu plynovodu Nord Stream.
|
|
|
Význam projektu Nord Stream v kontextu hybridní války mezi Ruskem a Ukrajinou
Martinek, Igor ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá výstavbou plynovodu Nord Stream, který lze označit za důležitou součást energetického nástroje hybridní války mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento projekt, který má za cíl spojit Rusko s Německem, vzbudil ve společnosti širokou debatu v oblasti energetické bezpečnosti. Nord Stream nepředstavuje pouze ekonomický projekt, který by měl snížit náklady za tranzit zemního plynu a diverzifikovat stávající trasy, nýbrž také o projekt politický, který může mít na změnu vzájemného postavení Ruska a Ukrajiny. Rusko již několikrát užilo zemní plyn pro prosazení svých politických cílů a v rámci hybridní války mezi Ruskem a Ukrajinou může tento plynovod přinést Rusku řadu výhod. Práce se opírá o historické případy užití zemního plynu za politickými účely před i po počátku hybridní války mezi těmito zeměmi. V práci došlo k nastínění jak agrese ze strany Ruska, tak i k nastínění současné bezpečnostní situace Ukrajiny.
|
|
|
Německo jako "rozpolcený aktér" na příkladu projektu Nord Stream
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnější energetickou politikou Německa se zaměřením na německo-ruskou energetickou spolupráci a projekty Nord Stream I a II. Cílem práce je hledat rozporuplnosti v německém jednání na příkladu daného projektu, ve kterém se prolínají strategické zájmy na straně jedné a hodnoty na straně druhé. Práce proto pracuje s konceptem Jakuba Eberleho, který označuje Německo za tzv. "dividual actor" (v češtině jako rozpolcený aktér). Tento koncept umožňuje pracovat se zmíněnými rozporuplnostmi a hledá v německé politice znaky "geo-economic power" (upřednostnění strategických a především obchodních zájmů) a naopak také znaky "civilian power" (spíše hodnotová politika). Práce si tak klade za cíl přispět k debatě o rolích německé zahraniční politiky. Mimo to je také analyzována německá vnitřní energetická politika, která vytváří východiska pro energetickou politiku vnější. Práce je zaměřena především na zemní plyn a jeho význam v německém energetickém mixu a také na míru závislosti na jeho dovozu. Zvláštní důraz je pak kladen na import této energetické suroviny a již zmíněné přepravní trasy - plynovody Nord Stream I a II. Práce si dále klade za cíl přispět také k výzkumu německo-ruských vztahů, jimž je věnován značný prostor. Kromě energetické spolupráce je analyzován také obecný...
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
host ::
RSS.