|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Kinclová, Jana ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá ústavní a zákonnou úpravou náboženské svobody v České republice. Jejím cílem je popsat a zhodnotit současný stav právní úpravy a analyzovat její vybrané aspekty s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola, jež poskytuje úvod do problematiky, se skládá ze tří částí. První část definuje základní pojmy, jež budou v práci dále používány. Druhá část rozebírá ústavní a zákonnou úpravu. Zmíněny jsou také relevantní mezinárodní smlouvy. Třetí část se pak soustředí na vztah mezi státem a náboženskými společnostmi a jeho vliv na úroveň náboženské svobody. Druhá kapitola se zaměřuje na vnitřní rozměr náboženské svobody (tzv. forum internum), jenž je vyjádřením neporušitelnosti vnitřního života člověka. Daná kapitola řeší rovněž právo na změnu náboženského vyznání a s ním související problematiku proselytismu. Třetí kapitola se zabývá vnějšími projevy náboženství nebo víry (tzv. forum externum). Popisuje jejich jednotlivé formy (konkrétně bohoslužbu, vyučování, náboženské úkony a zachovávání obřadu), jež jsou zakotveny nejen v Listině základních práv a svobod, ale také v řadě mezinárodních lidskoprávních smluv. Dále se věnuje možnostem omezení náboženské svobody a problematice náboženských...
|
|
|
Kněžské bratrstvo sv. Pia X. v současné české diskusi o odkazu Druhého vatikánského koncilu
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
FSSPX je společenstvím neřeholních kněží se strukturou podobnou mnohým řeholním řádům. Bylo založeno roku 1970 arcibiskupem Marcelem Lefebvrem. Jeho programem je ob- rana tradičních katolických hodnot před nebezpečím, které údajně představují reformy zahájené Druhým vatikánským koncilem. Okolo FSSPX se zformovalo širší společenství katolíků ne- souhlasících s vývojem v církvi. Po rozchodu FSSPX s vedením církve roku 1988 se toto spo- lečenství více utužilo a získalo ráz jakési denominace. Druhý vatikánský koncil (1962-1965) provedl mnoho změn, z nichž mnohé dosud nebyly uvedeny plně do praxe. Týkají se liturgie, pastorace, výkladu Písma, studia teologie a dalších otázek. Společným jmenovatelem koncilních reforem bylo učinit Kristovu zvěst srozumitel- nější modernímu člověku a srovnat mnohé věci v církvi s duchem evangelia a prvokřesťanské tradice. Nejvýznamnějšími posuny, vyvolanými koncilem, byly nové postoje k ekumenismu, principu náboženské svobody a mezináboženskému dialogu. Mnohým kruhům v církvi se ovšem tyto změny zdály být rozmělňováním pravd víry. Těmto katolíkům se začalo souhrnně říkat tradicionalisté. Překonání příkopů mezi křesťanskými konfesemi a srovnání struktury církve více s duchem dneška, jakož i prvokřesťanské tradice patří mezi další úkoly vyplývající ze závěrů koncilu, které...
|
|
|
Kněžské bratrstvo svatého Pia X.
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Resumé FSSPX je společenstvím neřeholních kněží, i když jeho organizace má obdobnou strukturu jako mnohé řeholní řády. Za své poslání si FSSPX stanovilo obranu katolického kněžství, tridentské mše a pravověrného učení církve před údajným nebezpečím, které po Druhém vatikánském koncilu prý církev zachvátilo. FSSPX bylo založeno roku 1970, jeho centrem se stal kněžský seminář ve švýcarském Ècône. Okolo FSSPX se utvořilo širší neformální společenství katolických věřících nespokojených s vývojem církve a navštěvujících proto mše sloužené kněžími Bratrstva. Toto společenství se ještě více utužilo po rozchodu FSSPX s vedením katolické církve, který nastal po nedovolených svěceních a následné exkomunikaci zakladatele Bratrstva arcibiskupa Marcela Lefebvra a jeho nejbližších spolupracovníků roku 1988. Od té doby tvoří tito věřící jakési kongregace připomínající farnosti, avšak neoficiální a improvizované. Z hlediska kanonického práva katolické církve jsou tyto aktivity nedovolené, stejně tak jako svátosti vysluhované kněžími FSSPX (i přestože jsou to svátosti platné!). Ráz tohoto společenství je konzervativní a to jak z hlediska věrouky a zbožnosti, tak přístupem k mnohým společenským otázkám. Nejedná se však o uzavřené sektářské uskupení vedené nějakou mimořádnou osobní autoritou. Příslušníci společenství mají...
|
|
|
Sekularismus v kontextu liberárně demokratického státu
Řepa, Karel ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá z pohledu státovědného a ústavněprávně komparatistického významným ústavněprávním institutem sekulárního státu, který se v určitých specifických podobách nachází ve většině evropských ústavních systémů. Zaměření úvah na evropský prostor vedlo k tomu, že institut sekulárního státu je výhradně konstruován a posuzován v rámci struktury normativních náležitostí liberálně demokratického státu. Cílem práce je odhalit vůdčí princip determinující obsah samotného pojmu sekulární stát a promyslet jeho aplikaci v šíři, která obsáhne interakci mezi státem a náboženstvím v nejširším možném rozsahu. Výsledkem je státovědný "model klasického sekulárního státu", který je užit jako nástroj pro hodnocení tematicky relevantních jevů na úrovni vybraných ústavních systémů. První kapitola práce objevuje princip neutrality státu ve vztahu k náboženství jako esenciální obsahový princip státovědného pojmu sekulární stát. Aplikace tohoto principu na hluboce komplexní vztah státu a náboženství v reálném světě vede k teoretickému vymezení všech relevantních důsledků principu neutrality, které konstituují ve svém souhrnu normativní náležitosti tzv. klasického modelu sekulárního státu. Jejich modifikace zachovávající dominantní uplatnění principu neutrality vedou k analytickému rozlišení náboženské...
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Jetmar, Jakub ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato práce se, jak již samotný název napovídá, zabývá prvým dodatkem Ústavy Spojených států amerických a vývojem jeho interpretace od jeho vytvoření až do dnešního dne. Interpretace prvého dodatku se v průběhu let drasticky měnila. Patrný je zejména posun od omezování svobody projevu až k jeho téměř absolutní liberaci. Někteří odborníci zastávají názor, že dnešní úroveň ústavněprávní ochrany projevu je příliš vysoká a že není v souladu s původním úmyslem tvůrců ústavy, kteří prvý dodatek sepsali. Žádným překvapením však není skutečnost, že čím vyšší je úroveň ochrany před zásahy státní moci do práv a svobod garantovaných prvým dodatkem, tím lépe pro lid. V dnešním světě mají svoboda projevu a náboženské svobody, obsažené v prvém dodatku, velký význam pro zachování demokracie a posílení jejích základních pilířů v moderních státech, a je proto třeba je chránit i před státy samotnými. Zahrnutí prvého dodatku do Ústavy USA, která je nejdéle platnou psanou ústavou světa, ovlivnilo koncepci svobody projevu a náboženské svobody v právu mnoha států. V textu práce se vysvětlují všechny významné otázky ohledně původu, vývoje a dnešního stavu práv a svobod obsažených v prvém dodatku Ústavy Spojených států amerických. Při tom se vychází především z judikatury Nejvyššího soudu Spojených států, ale zároveň také...
|
|
|
Náboženské symboly v evropském antidiskriminačním právu
Svobodová, Tereza ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Evropský kontinent byl po staletí sužován náboženskými konflikty. Zatímco dříve se jednalo především o spory mezi katolickou a protestantskou církví, v současné době se stává jádrem konfliktů migrace osob do evropských zemí. A je to právě migrace, která s sebou do již fungující tradiční evropské společnosti přináší výrazné náboženské a kulturní odlišnosti. Jedním z konfliktů, který je aktuálně velmi diskutovaným tématem na evropské půdě, je i přítomnost náboženských symbolů ve veřejném prostoru. Zde se střetává náboženství nově příchozí, jež je symbolizováno muslimským šátkem, s náboženstvím tradičním, které je vyznáváno majoritou, a jež je ve veřejném prostoru zastoupeno symbolem křesťanského kříže. Spor však nevzniká jen mezi jednotlivými náboženstvími, ale rovněž mezi náboženstvími a principem sekularismu. Cílem mé diplomové práce je analyzovat problematiku náboženských symbolů ve veřejném prostoru nejen z pohledu náboženské svobody, ale také z hlediska rovnosti a diskriminace, ochrany menšin, práva na vzdělání a rovnosti pohlaví, neboť se jedná o problematiku, kterou je nutné posuzovat v celé její šíři. V práci bude dále posuzována otázka, zdali je možné a za jakých podmínek lze omezit demonstrování náboženských symbolů ve veřejném prostoru a v této souvislosti se budu rovněž zabývat tzv....
|
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak v kapitole druhé analyzuji ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom článkům 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní dokumenty souvisejícím s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody. Třetí kapitola rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody. Kapitola věnovaná aktuálním otázkám náboženské svobody zejména s ohledem na problematiku odívání a zahalování lidského těla, hodnotí na jednotlivých případech rozsudky evropských...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...
|
|
|
Jan Jiří ze Švamberka. Životní příběh dědice rožmberského odkazu
NAUŠ, Stanislav
Předkládaná kvalifikační práce si klade za cíl zachytit životní příběh Jana Jiřího ze Švamberka od dětského věku až po otázku, jak jeho potomci naložili s otcovským odkazem. Přestože Jan Jiří náležel mezi prvořadé osobnosti raného novověku, badatelé mu dosud upírali pozornost a zaměřovali se pouze na některé aspekty z jeho života. Autor bakalářské práce se pokusil shrnout dosavadní poznatky ve světle nové interpretace. S využitím literatury, dostupných pramenů se zaměřil na Švamberkovu roli v rodině a při správě panství, ale také na politickou aktivitu. Přínos Jana Jiřího ze Švamberka spočívá i v roli, kterou sehrál při vyjednávání o potvrzení náboženské svobody v českých zemích. Autor práce zjistil, že zatímco Švamberkovi souvěrci se nezříkali ani zostřování konfrontace s císařskou mocí, umírněný Jan Jiří ze Švamberka se scházel s tolerantními katolíky ve snaze překlenout sváry mezi rozvášněnými konfesijními tábory. Jan Jiří ze Švamberka se do českých dějin zapsal převzetím rožmberského odkazu po smrti Petra Voka. Dědictví spočívalo nejen v zisku panství s výstavnými zámky, ale také v nabytí třeboňského archivu, jenž dosud poskytuje nevyčerpatelnou studnici poznatků, anebo v převzetí rožmberské knihovny, z níž Jan Jiří ze Švamberka čerpal útěchu i poučení. Autor práce se pokusil obhájit svůj názor, že Janu Jiřímu ze Švamberka záleželo na tom, aby svými současníky byl vnímán jako důstojný pokračovatel rožmberské tradice. Po Švamberkově smrti a pohřbu v Ronšperku (1617)se správy otcovského dědictví ujal nejstarší syn Petr. Jeho nepříliš zodpovědný přístup k hospodaření a odmítavý postoj k habsburským vladařům zapříčinil, že o všechna panství přišel. Dílo Jana Jiřího ze Švamberka, na jehož zvelebení vynaložil celoživotní energii, zaniklo několik let po jeho smrti.
|
host ::
RSS.