|
| |
|
|
Nastolování agendy masovými sdělovacími prostředky
Veselka, Petr ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
(abstrakt) Cílem zde předkládaného textu je představení konceptu nastolování témat ze strany médií (agenda setting) a pokus o ověření této teorie na tematické oblasti hospodářská politika v období od ledna 2009 do května 2010. Pro tento účel byly použity dva datové soubory. První z nich, jenž reprezentuje veřejnou agendu, tvoří data z kontinuálního výzkumu veřejného mínění, který realizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Druhý soubor je výsledkem kvantitativní obsahové analýzy televizního zpravodajství a představuje postavení zmíněné tematické oblasti v agendě médií. Pro dokázání kauzálního vztahu mezi mediální a veřejnou agendou byla použita metoda párových korelací. Výsledky analýzy potvrdily poměrně silnou vazbu mezi mediálním pokrytím tématu a jeho postavením v rámci veřejné agendy. Ukázalo se, že podstatnou roli v celém procesu hraje skutečnost, zda se jedná o domácí nebo zahraniční události a také role pohlaví respondenta. Jako významná intervenující proměnná se ukázal faktor času.
|
|
|
Budování mediální agendy v českých médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví
Ciborová, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat budování mediální agendy v českých zpravodajských médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví. Tato práce vychází z koncepce nastolování agendy, která pracuje s pojmem mediální agenda. Základní otázkou budování mediální agendy je, jak a proč se některá témata dostávají do médií, zatímco jiná nikoli. Pro potřeby této práce vznikly dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza popsala, jakým způsobem se zdravotní a zdravotnická témata objevovala ve vybraných českých zpravodajských médiích v roce 2013. Konkrétně se jedná o Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Českou televizi a Český rozhlas. Rozhovory s novináři, kteří se věnují nebo věnovali zdravotnictví, následně přiblížily mediální rutiny, které stojí za sledovanými mediálními obsahy. Výsledkem je popis, jak v českém mediálním prostředí vznikají zdravotnická témata, jak a kde novináři získávají podněty, co je motivuje věnovat se konkrétnímu tématu, kdo zpravodajství o zdravotnictví dále formuje, jakou roli v něm hraje intermediální agenda, PR materiály, lidské příběhy apod.
|
|
|
Vliv mediální agendy na veřejnou agendu v České republice
Obruča, Dominik ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce vychází z teoretických základů teorie agenda-setting, konkrétně z její části popisující vliv médií na veřejné mínění. Hlavními cíli práce je ověřit hypotézu, že teoretické předpoklady vlivu médií na veřejné mínění formulované teorií agenda-setting jsou platné v mediálním a veřejném prostoru v České republice a ověření homogenity obsahu agend jednotlivých médií a jednotlivých agend v rámci různých časových úseků. V empirické části je použita metoda obsahové analýzy a výsledky z průzkumů veřejného mínění ve vymezeném časovém úseku. Obsahová analýza se týká zpráv, které vybraná média uvádějí jako nejdůležitější. K analýze jsme vybrali tato média: Česká televize, Český rozhlas Radiožurnál, MF DNES a Právo. Analýza byla provedena na třech časových úsecích v rozmezí od 16. 12. 2013 do 2. 3. 2014. Dále byly použity výsledky výzkumů veřejného mínění realizovaných vždy po skončení časového úseku zahrnutého při obsahové analýze. Analyzovány byly odpovědi na otázku na nejdůležitější celospolečenská témata. Následně bylo vytvořeno srovnání výsledků obsahové analýzy a analýzy veřejného mínění. Na bázi výsledků výzkumu je diskutováno zhodnocení a možnosti aplikace teorie agenda-setting a jejího empirického výzkumu na české prostředí a popis charakteru hlavních témat a tematických kategorií mediální a...
|
|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Mediální reflexe politické agendy prezidenta Václava Klause
Picková, Zuzana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Přestože je prezident Václav Klaus značně medializovaným politickým aktérem, neznamená to, že média informují o všem, co prezident říká a co zdůrazňuje. V této práci zkoumám, kolik pozornosti věnovaly tři celostátní deníky prezidentovým projevům k 1. lednu, 28. říjnu a 17. listopadu v letech 2007 - 2011. Jedním z cílů práce je zjistit, jak často byly projevy zmiňovány v denících a která témata z nich vyvolávala mediální pokrytí. Výsledky výzkumu ukazují, že deníky Mladá fronta DNES, Právo a Blesk se nejvíce zajímaly o Novoroční projevy, přičemž projevy k 17. listopadu zůstaly na okraji pozornosti. Při výběru témat novináři postupovali selektivně. O jakých tématech z projevu psali ve svých článcích, nesouviselo s tím, v jakém rozsahu prezident témata pojednal. Pořadí témat pro prezidenta, na základě toho, kolik prostoru jim věnoval, a priority deníků vycházející z toho, kolik článků k jednotlivým tématům vydaly, se v mnoha případech značně lišily. Druhým cílem práce bylo osvětlit, jak média prezidenta Václava Klause v souvislosti s jeho projevy zobrazovala. Analýza rámcování ukázala, že prezident byl většinou rámcován negativně. Nejčastěji byl vykreslován jako někdo, kdo se mýlí, balancuje na hraně svých pravomocí a je nedůvěryhodný. Jistá dávka respektu a úcty k prezidentovi Václavu Klausovi se...
|
|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení...
|
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
|
|
Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamementu do českých médií
Šponerová, Klára ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamentu do českých médií" pojednává o faktorech, které ovlivňují zařazování zpráv o dění v Evropském parlamentu do českých tištěných a internetových deníků a zároveň vymezuje charakteristiky, které jsou pro tyto zprávy typické. V teoretické části se věnuje politické a mediální komunikaci a logice, přechází k hlavním konceptům tvorby zpravodajství, jako je agenda setting, framing a priming. Věnuje se také mediální a intermediální agendě a prezentuje již známé poznatky o vztahu Evropské unie a médií. Součástí praktické části práce je také výzkum, jehož cílem je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zmapovat charakteristiky typické pro zpravodajství o Evropském parlamentu, jako konkrétní instituce Evropské unie a ověření předpokladů, vycházejících z již dříve provedených zahraničních výzkumů, zaměřených na tematiku EU. Snaží se tak lépe určit, jaké znaky vykazují masmediální obsahy, které jsou pro českou veřejnost do značné míry hlavním zdrojem informací o evropských strukturách. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázku často diskutované nedostatečné prezentace evropské agendy ve zpravodajských agendách médií, kterou společenství Evropské unie řeší napříč členskými zeměmi.
|
host ::
RSS.