|
|
Změny paměti epizodického typu v průběhu stárnutí
Čechová, Kateřina ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývala pamětí epizodického typu u lidí a jejími změnami v průběhu stárnutí u zdravé populace. Epizodická paměť je typ paměti pro specifické události a jejich vztahy v čase a prostoru, zahrnující vědomé znovuvybavení a mentální cestování časem. Jako její analogie testovatelná u zvířat byla navržena paměť epizodického typu definovaná jako paměť pro čas a umístění určité události v minulosti ("co-kde-kdy"). Nejprve jsme se zaměřili na metodologické srovnání standardních psychologických testů epizodické paměti a nově vyvinutého neverbálního počítačového testu paměti epizodického typu (EMT; Episodic-Like Memory Test) s několika různě obtížnými variantami, který umožňuje rozlišovat paměť pro obrázky, jejich pořadí a umístění (Vlček et al., 2009). Druhým cílem naší studie bylo prokázat, že koncept paměti epizodického typu "co-kde-kdy" je vhodným modelem pro testování epizodické paměti u lidí. Test EMT není závislý na verbalizaci obsahu oproti jiným testům epizodické paměti, proto bylo zajímavé porovnat jeho výsledky s jinými standardně užívanými testy epizodické paměti. Výsledky v testu EMT byly porovnány ve třech věkových kohortách (N = 58; mladší, střední věk, starší) zdravých dobrovolníků. Signifikantní rozdíl mezi věkovými skupinami byl zaznamenán u prostorové složky paměti...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
Profil mírné kognitivní poruchy u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě.
Jaremová, Vladěna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). V teoretické části byla popsána iCMP, dále byl představen koncept MCI a nakonec byla pozornost věnována neuropsychologickým nástrojům měření. V rámci empirického výzkumu bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Rozdíly v úrovni kognice byly zkoumány pomocí neuropsychologických testů v pěti kognitivních doménách: paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, zrakově-prostorových schopností a symbolických funkcí. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také mohou být nápomocny při vytváření...
|
|
|
Srovnání alternativní verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ 2) s jeho verzí základní (MoCA-CZ 1).
Fayette, Dan ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou skríningové psychodiagnostiky se zaměřením na amnestickou mírnou kognitivní poruchu a Alzheimerovu nemoc. Teoretická část práce popisuje koncept zdravého stárnutí a poruchy kognitivních funkcí. Podává přehled v ČR nejčastěji užívaných skríningových metod, blíže se pak zaměřuje na charakteristiku testu MoCA. Stručně se věnuje též problematice retestování v psychodiagnostice. Cílem empirické části práce bylo ověřit psychometrické charakteristiky české alternativní verze MoCA-CZ a posoudit, zda je možné užívat tento test v praxi. Součástí tohoto posouzení je i srovnání této nové verze s již v praxi zavedenou standardní verzí testu MoCA-CZ. Standardní a alternativní verzi MoCA-CZ jsme zadali s odstupem dvou měsíců 59 zdravým dobrovolníkům, 35 pacientům s mírnou kognitivní poruchou a 41 pacientům s demencí vzniklou v důsledku Alzheimerovy nemoci. Zjistili jsme silnou korelaci mezi alternativní a standardní verzí testu MoCA-CZ. Potvrdili jsme statisticky významné rozdíly v průměrných skórech mezi jednotlivými výzkumnými skupinami, a to v obou verzích testu. Prokázali jsme reliabilitu alternativní verze MoCA-CZ 2. Zjistili jsme, že administrace a vyhodnocení testu MoCA-CZ 2 nevyžaduje vyšší časovou dotaci než MoCA-CZ 1. V obou verzích testu jsme identifikovali...
|
|
|
Mírná kognitivní porucha u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě: profil a rehabilitace
Jaremová, Vladěna ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil a rehabilitaci mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). Teoretická část se věnuje iCMP, konceptu MCI, neuropsychologickým nástrojům měření a kognitivní rehabilitaci. V rámci empirického výzkumu byly provedeny dvě studie. V první bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. V druhé studii bylo vyšetřeno 68 pacientů za účelem výzkumu účinku kognitivní rehabilitace. Výsledky ukázaly, že experimentální skupina nedosáhla signifikantně většího zlepšení kognitivních funkcí než skupina kontrolní. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také...
|
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Paměť na nonverbální materiál u pacientů s mírnou kognitivní poruchou
Sedláková, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Pacienti s amnestickým typem mírné kognitivní poruchy (aMCI) bývají diagnostikováni především na základě verbálních paměťových testů. Diplomová práce se zabývá užitím nonverbálního testu Brief Visuospatial Memory Test-Revised (BVMT-R) v diagnostice mírné kognitivní poruchy (MCI). Ve výzkumné části práce jsme porovnávali výkony pacientů s klinicky určenou diagnózou MCI (N=79) v testu BVMT-R s výkonem těchto pacientů v Paměťovém testu učení (AVLT), který je ověřeným nástrojem pro rozlišení pacientů s aMCI od zdravých subjektů. Oba testy sledují podobné konstrukční paradigma, liší se v typu podnětového materiálu: BVMT-R testuje paměť na nonverbální materiál a AVLT na verbální materiál. Výsledky ukázaly středně silnou korelaci skórů celkového a oddáleného vybavení testu BVMT-R s ekvivalentními skóry testu AVLT. Při další analýze výkonů pacientů s MCI v obou testech (ve skórech celkového a oddáleného vybavení) jsme identifikovali část pacientů s MCI, kteří podle testu BVMT-R vykazují paměťové narušení, podle testu AVLT ale nikoliv. Naše zjištění naznačují příznivý diagnostický potenciál testu BVMT-R v diagnostice MCI. Klíčová slova: paměť, mírná kognitivní porucha, nonverbální paměťové testy, Brief Visuospatial Memory Test - Revised
|
|
|
Vztah subjektivně vnímaného narušení kognice a objektivního kognitivního výkonu
Marková, Hana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou subjektivních stížností na paměť (Subjective memory complaints, SMC) u populace starší 60 let v souvislosti s časnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci (AN). Termínem SMC bývá popisován stav, kdy pacient přichází pro subjektivně vnímanou kognitivní poruchu, která však není při komplexním neuropsychologickém vyšetření objektivizována. Tito jedinci jsou dle současné literatury ve zvýšeném riziku rozvoje kognitivní poruchy pravděpodobně při AN, povaha jejich stížností však nebyla dosud blíže prozkoumána (Reisberg, et al., 2008). Cílem této průřezové studie je ověření relevance SMC coby samostatné klinické jednotky a bližší charakterizace populace SMC pacientů v porovnání s pacienty s již rozvinutým kognitivním deficitem v rozsahu amnestické mírné kognitivní poruchy, a také v porovnání s kognitivně zdravými seniory. Naše výsledky naznačují, že SMC pacienti se neliší v míře subjektivních stížností na paměť od pacientů s amnestickou mírnou kognitivní poruchou (aMCI), míra jejich stížností je zároveň významně vyšší ve srovnání s kognitivně zdravými seniory. Rozdíl v udávané míře subjektivních stížností při sebeposouzení a při posouzení blízkou osobou nebyl nalezen u aMCI, ani u SMC pacientů. Byly identifikovány otázky pravděpodobně diskriminující mezi SMC a aMCI...
|
|
|
Kognitivní porucha u Parkinsonovy nemoci
Bezdíček, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí se považují za součást tzv. non-motorických projevů Parkinsonovy nemoci (PN). Dochází k nim v důsledku rozvoje patologických změn v mozku a jejich postižení významně zhoršuje kvalitu života pacientů s PN. Tato práce popisuje strukturu a profil kognitivního deficitu u PN. Zaměřuje se detailním způsobem na dvě základní oblasti deficitu: exekutivní funkce a paměť. Na příkladu diagnostických jednotek vyvinutých pro popis postižení kognice u PN, jako je mírná kognitivní porucha (PN-MKP) a syndrom demence (PN-D), práce dokládá, že kognitivní poruchy u Parkinsonovy nemoci mají heterogenní strukturu a variabilní tíži. Neuropsychologické metody k vyšetření PN-D a PN- MKP však nebyly dosud plně k dispozici v české verzi. Mezi cíli této práce proto byly validační a normativní studie vybraných nástrojů k diagnostice PN-MKP a PN-D. V experimentální části pak byla testována hypotéza, zda motorické funkce jsou u PN úzce provázány s kognitivními a zda pacienti s PN a poruchou chůze s pády mají horší kognitivní výkon než pacienti bez pádů. Pomocí celkem devíti validačních nebo normativních studií dokladujeme psychometrické vlastnosti a klinickou užitečnost jednotlivých nástrojů pro vyšetření paměti (paměťový test učení, kalifornský test verbálního učení, test prospektivní paměti,...
|
host ::
RSS.