|
|
Prototyp informačního systému pro exekutorské úřady
Bezděk, Dušan ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou, návrhem a implementací informačního systému pro exekutorské úřady. Úkolem tohoto systému je správa exekučních spisů, jejich subjektů, příslušejících dokumentů, finančních náležitostí a evidence součinností. Systém dále umožňuje komunikaci s datovými schránkami pro odesílání a přijímání pošty a provádí lustraci subjektů v administrativním registru ekonomických subjektů. Navíc implementuje možnost multitenance , díky které je aplikace schopna poskytovat služby více úřadům. Informační systém je realizován jako webová aplikace pod technologií ASP. NET MVC v jazyce C\#. Klientskou stranu aplikace tvoří AngularJS a Bootstrap framework .
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lustrace jako nástroj politické diferenciace v Československu. Diskurzivní analýza
Jírů, Veronika ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tématem práce jsou lustrace v Československu, respektive diskurz této problematiky, který se vedl na půdě Federální shromáždění ČSFR v roce 1991. Práce kombinuje metody diskurzivní analýzy s analýzou politicko-historického pozadí, na kterém se diskurz odvíjel. Podkladem pro analýzu jsou stenografické zápisy z jednání FS ČSFR od ledna do srpna 1991, tedy v období od zahájení jednání o lustracích samotných poslanců ve FS až po přijetí tzv. lustračního zákona. Za účelem detailního studia byl sestaven užší korpus, který obsahuje promluvy hlavních aktérů z uvedeného období. Výběr aktérů byl proveden podle klíče, který se snaží zohlednit co nejlépe stranickou, ideologickou i osobní názorovou pluralitu tehdejšího Federálního shromáždění. Cílem práce je na konkrétních promluvách dokumentovat jak vývoj, respektive vznik celého diskurzu této problematiky i rodící se politické identity, které se v té době (nejen) díky lustracím konstituovaly.
|
|
|
Prototyp informačního systému pro exekutorské úřady
Bezděk, Dušan ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou, návrhem a implementací informačního systému pro exekutorské úřady. Úkolem tohoto systému je správa exekučních spisů, jejich subjektů, příslušejících dokumentů, finančních náležitostí a evidence součinností. Systém dále umožňuje komunikaci s datovými schránkami pro odesílání a přijímání pošty a provádí lustraci subjektů v administrativním registru ekonomických subjektů. Navíc implementuje možnost multitenance , díky které je aplikace schopna poskytovat služby více úřadům. Informační systém je realizován jako webová aplikace pod technologií ASP. NET MVC v jazyce C\#. Klientskou stranu aplikace tvoří AngularJS a Bootstrap framework .
|
host ::
RSS.