|
| |
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Komparace novely Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce s filmovou adaptací Zbyňka Brynycha.
STARÁ, Markéta
Bakalářská práce se bude věnovat novele Bez krásy, bez límce (1962) od spisovatelky Hany Bělohradské v komparaci s filmovou adaptací a pátý jezdec je Strach režírovanou Zbyňkem Brynychem. Soustředí se zejména na aspekt času, prostoru, především na toposy domu a pokoje, a postavy. Práce bude metodologicky vycházet z konceptů Daniely Hodrové, Gastona Bachelarda, Paula Ricoeura a Michaila Michajloviče Bachtina. Pro výslednou komparaci jsou důležitá jak teoretická vymezení těchto literárních kategorií - tj. času, prostoru a postavy, tak i následná interpretace prozaického díla.
|
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
| |
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
|
Formování prostoru ve vybraných dílech literatury pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně interpretační a interpretace se opírá o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Práce je dělena na dvě části. První část je věnována teoretickému pojetí literárního prostoru a zaměřuje se především na oblast literární topologie. Druhá část je zaměřena na interpretaci jednotlivých děl (Bratři Lví srdce od Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh od Michaela Endeho, Jako v zrcadle, jen v hádance od Josteina Gaardera, Princ a Skřivánek od Valji Stýblové). Interpretované knihy jsou vybrány na základě literárního prostoru. Jsou zvolena díla, která tvoří reprezentativní vzorek možných prostorů. Dále je výběr titulů omezen tématem, kterému se věnují. Témata jsou charakteristická tím, že seznamují děti se závažnými problémy lidského života. Práce se věnuje tomu, jak se tato témata promítají do literárního prostoru a jak prostor tato témata podporuje. Práce dochází k závěru, že v těchto dílech se do literárního prostoru výrazně promítají zobrazovaná témata a že literární prostor podporuje jejich závažnost, anebo zmírňuje jejich děsivost.
|
host ::
RSS.