|
|
Augustinova teologie vzkříšení ve světle Sermones 361-362
Sadilová, Barbora ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Barbora Sadilová Název práce Augustinova teologie vzkříšení ve světle Sermones 361-362 Anotace Předložená diplomová práce si klade za cíl představit Augustinovu teologii vzkříšení. Po prozkoumání biblických základů teologie vzkříšení mrtvých se práce zabývá pojetím daného tématu u vybraných patristických autorů před Augustinem. Ve druhé kapitole je prezentována Augustinova nauka o Kristově zmrtvýchvstání jakožto příčině a počátku konečného vzkříšení mrtvých. Ve třetí části se práce zaměřuje nejprve na biblické zakotvení Augustinovy teologie vzkříšení mrtvých a na jeho polemiku s dobovými odpůrci vzkříšení, zvláště s manicheismem a novoplatonismem. Následně je systematicky představena jeho koncepce eschatologického vzkříšení těla a nastíněna jeho vize obnoveného světa a života v něm. Čtvrtá kapitola je komentovaným překladem Augustinova Sermo 362 o vzkříšení mrtvých. Klíčová slova vzkříšení mrtvých, svatý Augustin, eschatologie, patrologie
|
|
|
Divinace jako vyprávěcí prostředek narativních pramenů pozdní antiky
Černý, Martin ; Vopřada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na interpretaci narativu divinace ve vybraných pozdně antických pramenech. Cílem této historické sondy je zpřesnit interpretaci římskokřesťanských vztahů za využití metodologie historické vědy a historické sociologie. Výsledky výzkumu prokazují složitost těchto vztahů, především v rovině intertextových strategiích a významu děl v náboženské polemice pozdní antiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Antropologie Synesiova spisu O snech
Horáček, Filip ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
v češtině (F. Horáček: Antropologie Synesiova spisu O snech) 30. 8. 2017 Synesiův spis O snech (počátek 5. stol. n.l.) obsahuje novoplatónské rozpracování koncepce tzv. pneumatu (zvaného též "vozidlo", "světelné tělo" aj.), mj. "zpřítomňujícího" nehmotnou platónskou duši ve hmotném světě. Ve srovnání s prostorem věnovaným této koncepci jinými novoplatoniky je spisek relativně soustředěný a podrobný, takže skýtá poměrně dobrý obraz pneumatu, jakkoli je kvůli svému určení zasvěceným novoplatonikům místy nejasný. Práce se pokouší z textu O snech vypreparovat jeho možné implikace, a to na pozadí jiných novoplatónských pojetí. S těmi není Synesiova představa vždy identická a někdy není zřejmé ani to, zda některé rysy pneumatu jsou identické se svými předobrazy u starších či mladších myslitelů, zda jsou jen podobné, anebo odlišné. Vedle kontextualizace spisku s ohledem k pozdní antice a vedle řady dílčích otázek se řeší zejména otázka fyzického trvání pneumatu napříč reinkarnacemi, po jejich ukončení a před jejich započetím, dále otázka rozhraní materiálnosti a nemateriálnosti pneumatu, včetně problému jeho "složení", či poměr intelektu (nús), duše, pneumatu a těla.
|
|
|
Antropologie Synesiova spisu O snech
Horáček, Filip ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
v češtině (F. Horáček: Antropologie Synesiova spisu O snech) 30. 8. 2017 Synesiův spis O snech (počátek 5. stol. n.l.) obsahuje novoplatónské rozpracování koncepce tzv. pneumatu (zvaného též "vozidlo", "světelné tělo" aj.), mj. "zpřítomňujícího" nehmotnou platónskou duši ve hmotném světě. Ve srovnání s prostorem věnovaným této koncepci jinými novoplatoniky je spisek relativně soustředěný a podrobný, takže skýtá poměrně dobrý obraz pneumatu, jakkoli je kvůli svému určení zasvěceným novoplatonikům místy nejasný. Práce se pokouší z textu O snech vypreparovat jeho možné implikace, a to na pozadí jiných novoplatónských pojetí. S těmi není Synesiova představa vždy identická a někdy není zřejmé ani to, zda některé rysy pneumatu jsou identické se svými předobrazy u starších či mladších myslitelů, zda jsou jen podobné, anebo odlišné. Vedle kontextualizace spisku s ohledem k pozdní antice a vedle řady dílčích otázek se řeší zejména otázka fyzického trvání pneumatu napříč reinkarnacemi, po jejich ukončení a před jejich započetím, dále otázka rozhraní materiálnosti a nemateriálnosti pneumatu, včetně problému jeho "složení", či poměr intelektu (nús), duše, pneumatu a těla.
|
|
|
Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období
Havlík, Tomáš ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
- 5 - Abstrakt: Diplomová práce "Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období" se zabývá postupnými proměnami obřadů spojených s nástupem císaře na trůn. Za pomoci narativních, právních, uměleckých a numismatických pramenů se pokouší zjistit, jaké byly základní složky korunovačního obřadu, zda se v průběhu doby měnila jejich důležitost a zda se během zkoumaného období objevovaly zcela nové prvky, které dále legitimizovaly nástup císařů na trůn. Práce rovněž věnuje pozornost císařským insigniím, které se používaly jak během korunovace, tak při dalších dvorských obřadech.
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Ravennate Marble Trade in the Late Antiquity: Material from the San Severo Complex
Tůmová, Helena ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Cantini, Federico (oponent)
Předmětem dizertační práce je studium obchodních mechanismů pozdně antické Ravenny z hlediska množství, typu a provenience importovaných kamenných artefaktů (fragmenty architektonické dekorace, obkladových desek, opus sectile, sarkofágů), a to na základě studia archeologického materiálu pocházejícího z lokality basiliky a kláštera San Severo v přístavu Classe (Ravenna). Ravenna představovala v 5. a 6. stol. n. l. významné administrativní a kulturní centrum, v němž se střetávaly prvky západního i východního umění a v němž se soustředil obchod a výroba. Kamenné artefakty pocházející z lokality San Severo v Classe byly analyzovány pomocí archeometrických metod, respektive na základě kombinace archeologického a geologického hlediska (makroskopické, geochemické a mineralo-petrografické analýzy) a dále na základě kvantitativního vyhodnocení. Mnoho vědeckých prací, věnovaných ravennskému umění a pojednávajích také o tématu ravennských "mramorů", často předpokládalo prokonéskou provenienci a čilé obchodních vztahy mezi Ravennou a Konstantinopolí, která byla prostředníkem a styčným bodem mezi východními lokalitami a Ravennou. Hypotézu provenience z Prokonésu podporuje častý výskyt prokonéského mramoru v celém antickém Středomoří. Pro určení provenience vybraných vzorků bílého mramoru byly využity...
|
|
|
Římský konzulát a jeho role v politickém životě Byzantské říše
Havlík, Tomáš ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drbal, Vlastimil (oponent)
- 5 - Abstrakt: Bakalářská práce "Římský konzulát a jeho role v politickém životě Byzantské říše" se zabývá vývojem konzulátu ve východní polovině Římské říše mezi lety 395 a 641. S pomocí právních, narativních, uměleckých a numismatických pramenů hledá odpověď na otázku, jakou podobu měl konzulát v Byzanci, jaká byla jeho funkce a jak jej vnímali císaři a obyvatelé hlavního města a zbytku říše. Pozornost věnuje i způsobu obsazování úřadu a motivaci císařů pro jeho spojení s panovnickou mocí.
|
host ::
RSS.