|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
Obraz socialistického občana v normalizačních seriálech Československé televize
Müllerová, Anne-Marie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými seriály Československé televize z období tzv. normalizace v 70. a 80. letech 20. stol., které zkoumá na základě předem definovaných kategorií. V seriálech se autorka zaměřuje na zkoumání života v každodennosti postav, a to zejména ve dvou kategoriích, v osobním a pracovním životě hlavních hrdinů. V období normalizace byli běžní televizní diváci vystaveni každodenní propagandě poplatné vedoucí úloze Komunistické strany Československa, která tak pronikala i do televizní tvorby. V dramatické tvorbě měli hlavní hrdinové seriálů představovat a vytvářet vzory chování pro každého socialistického občana. K bádání byly vybrány konkrétně seriály Muž na radnici (1976), Žena za pultem (1977), Nemocnice na kraji města (1978 a 1981) a Inženýrská odysea (1979). Autorka nejprve čtenáře uvádí do historického kontextu, který je pro toto téma zásadní. Analytická část práce se zabývá popisem a rozborem jednotlivých seriálů a je v ní odpovězeno na výzkumné otázky. Je zde prezentována realita seriálová, ale ta je konfrontována s tehdejší normalizační skutečností a jejími projevy v běžném životě socialistické společnosti. Na základě rozboru bylo potvrzeno to, že hlavní hrdinové seriálů představovali určité vzory pro diváky, pro které byl televizní program většinou jediným zdrojem...
|
|
|
Televize jako zdroj ontologického bezpečí v době koronavirové pandemie
Touma, Štěpán ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 s sebou kromě zdravotních rizik přinesla také narušení běžného způsobu života a všech jeho součástí. Ohrožovala tak pocit ontologického bezpečí, který umožňuje jedinci důvěřovat ve stálost svoji i svého okolí. Tento pocit je nedílnou součástí života v moderní společnosti a je posilován mnoha faktory, mezi které patří i televize a její obsah, například v podobě televizních seriálů. Tato diplomová práce zkoumá způsoby, kterými pravidelní diváci českých seriálů využívali jejich sledování jako zdroj jistoty a bezpečí v době, která byla charakteristická narušením známého a vytvářením nejistoty. V první části práce jsou představena zásadní teoretická východiska, mezi která patří ontologické bezpečí, každodennost, kulturální studia a dílo Rogera Silverstona zaměřené na chápání televize jako zdroje ontologického bezpečí. Druhá část práce představuje metodologii provedeného kvalitativního výzkumu, který tvořily hloubkové rozhovory s pravidelnými diváky českých televizních seriálů. Třetí část práce pak představuje výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení. Z výpovědí respondentů vyplynul centrální motiv v podobě jistoty, kterou jim sledování seriálů dlouhodobě poskytuje a jejíž potřeba byla v období pandemie zvýšena. Tato jistota se projevovala různými formami, od začleňování seriálů do...
|
|
|
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Historie středověkého odívání ve výuce dějepisu na středních odborných školách
Raubicová, Veronika ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
NÁZEV: Historie odívání ve výuce dějepisu na středních odborných školách AUTOR: Veronika Raubicová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce je zaměřena na ucelení a využití poznatků o středověkém odívání ve výuce prvního ročníku střední odborné školy s humanitně - výtvarným zaměřením. Tyto poznatky budou využity při tvorbě didakticky zaměřeného programu. Program kombinuje různé metody výuky (výkladová část odborníka s praktickými ukázkami, zážitkové učení - exkurze do muzea s možností ozkoušení výroby oděvu, projektové vyučování - skupinová práce při tvorbě didaktických materiálů a portfolia). Výstupem ke zjištění účinnosti programu a použitých metod budou mimo jiné i dotazníky a testy. Následná analýza produktů žákovské činnosti ukáže, nakolik byl program a použité metody efektivní. Pokud se program osvědčí, bude nabídnut školám se stejným nebo podobným zaměřením. Součástí budou rozhovory s pedagogy a jejich hodnocení programu z hlediska využitelnosti. Žáci by měli získat základní znalosti o odívání a důležitosti pro kulturu a společnost ve středověku a uvědomit si možné souvislosti se současným vlivem odívání a módy. KLÍČOVÁ SLOVA: Dějiny odívání, středověk, móda, každodennost, dějepis, didaktický program.
|
|
| |
|
|
Každodennost v socialismu na Podblanicku
Lapáčková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Téma práce se týká každodenního života za socialismu na Podblanicku. Jedná se o lokální výzkum, který se snaží předložit vzpomínky převážně venkovských lidí na dobu normalizace, vymezenou 70. a 80. léty 20. století, z hlediska stravování, odívání a bydlení. Výzkum se zabývá strategiemi, improvizacemi a taktikami obyvatel tohoto regionu v období socialismu, mimo jiné zaměřenými na nedostatek požadovaného zboží v obchodech, špatné zásobování, shánění nepříliš kvalitního stavebního materiálu či módního oblečení. Kromě individuálních projevů se věnuje komunitnímu stylu, který k venkovskému obyvatelstvu neodmyslitelně patří. Éra socialismu se výrazně zapsala do mysli všech lidí, kteří v této době žili. Z mnohých pramenů je patrné, že lidé na venkově před rokem 1989 nežili jen bezvýznamné životy, poznamenané a vyprázdněné totalitním režimem, ale v mnoha případech se snažili režim opomíjet nebo se o něj prostě nezajímali. Ve svém každodenním životě si vytvářeli hodnoty, které pro ně byly mnohem důležitější. Ty však mohli realizovat většinou jen částečně. Důležitá tu byla jejich vynalézavost, strategie a taktika, aby mohli dosáhnout toho, co považovali za důležité. Nespornou výhodou byl život ve venkovské komunitě, jenž spočíval v příbuzenských a sousedských vztazích. Vlastní terénní výzkum se snaží...
|
|
| |
|
|
Hospodářský život Hořovic do roku 1945
Kroupová, Kristýna ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Podbrdsko je charakteristická oblast pro zpracování železa. Výroba železa v této oblasti doprovází život člověka po celá staletí. Pro vývoj zpracování této suroviny v železárnách jsou důležité Komárovské železárny, které měly jedinečný význam pro celou oblast. Druhým typem zpracování železa byla domácká výroba. Charakteristickým domáckým řemeslem pro Hořovice bylo cvočkařství. Od poloviny 19. století domácká výroba postupně zanikala. Důvodem byl přechod k tovární výrobě. V Hořovicích vzniklo několik velkých továren, které zpracovávaly železo. Mezi další důležitá hospodářská odvětví v Hořovicích patřilo sirkařství, výroba harmonik či pohostinské služby.
|
host ::
RSS.