|
|
The Clash of Maritime Claims in the South China Sea
Klajbl, Ondřej ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Prášil, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce je zabývat se dvěmi odlišnými mechanismy mezinárodních vztahů - bilateralismem a multilateralismem - v souvislosti s námořními spory v Jihočínském moři. Účelem komparativní analýzy je posoudit účinnost těchto mechanismů při řešení sporů a určit, který z nich je efektivnější. V první části práce bude poskytnut obecný popis sporů, aby bylo zajištěno základní porozumění nutné pro analýzu. Druhá část zhodnotí efektivitu bilateralismu v Jihočínském moři prostřednictvím čtyř případových studií zahrnujících vztahy mezi Vietnamem a Čínou, Filipínami a Čínou, Malajsií a Čínou a Brunejí a Čínou. Následně se práce zaměří na multilateralismus s důrazem na Asociaci národů jihovýchodní Asie (ASEAN) jako hlavní multilaterální organizaci v regionu. V závěrečné části bude provedeno porovnání obou rámců s cílem určit efektivnější mechanismus pro řešení sporů v Jihočínském moři. Kromě toho si tato práce klade za cíl vyhodnotit aplikovatelnost dvou významných teorií mezinárodních vztahů - realismu a liberalismu - na mechanismy řešení sporů v Jihočínském moři. V závěrečné části bude provedeno hodnocení, která teorie přesněji vysvětluje použití těchto metod řešení sporů v regionu.
|
|
|
Postoje Filipín a Vietnamu ke geopolitickým aktivitám Číny v Jihočínském moři
Mlíková, Anna ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Šebok, Filip (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá postoje Filipín a Vietnamu ke geopolitickým aktivitám Číny v Jihočínském moři v období let 2013 až 2023. Práce si klade za cíl analyzovat postoje Filipín a Vietnamu s důrazem na oficiální politický diskurz obou zemí. Prostřednictvím kritické diskurzivní a obsahové analýzy je zkoumán vývoj jejich postojů a reakcí na čínské aktivity v regionu. Práce se opírá o teoretický rámec geopolitiky, konkrétně klasické a kritické geopolitiky, a zasazuje současné územní spory do historického kontextu a vysvětluje geoekonomický a geostrategický význam Jihočínského moře. Výsledky diplomové práce ukazují, že se postoje Filipín i Vietnamu v období 2013-2023 postupně vyvíjely. Oba dva státy v první polovině sledovaného období byly značně kritické k čínským aktivitám a postupně přecházely k smířlivějšímu postoji a snažily se o dialog s Čínou. Obě země však stále prosazovaly své nároky a suverenitu nad spornými oblastmi. Analýza také ukázala, že oficiální politický diskurz obou zemí reflektuje jejich snahu udržovat rovnováhu mezi ochranou svých zájmů a udržením dobrých vztahů s Čínou. Klíčová slova: Jihočínské moře, Čína, Filipíny, Vietnam, geopolitika
|
|
|
Ovlivňování mezinárodních vztahů v Jihočínském moři na základě čínské potravinové politiky
Vnouček, Jeroným ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Oblast Jihočínského moře je významným prostorem mezinárodního dění. V této oblasti se promítají napjaté vztahy Číny a okolních států sdílející dané moře a Spojených států. Velká pozornost je v rámci mezinárodně-politické diskuse namířena například k otázce Tchaj-wanu, nalezištím nerostných surovin a mezinárodního obchodu. Nepříliš je však brán zřetel na důležitost mořských lovišť pro expanzivní jednání Číny, na což se tato práce zaměřuje. Tato práce se zabývá otázkou, "Jak ovlivňuje čínská potravinová bezpečnost mezinárodní vztahy v Jihočínském moři?" Využití přístupu neo-malthusiánské teorie umožňuje sledovat potravinové nároky čínské populace v kontextu potravinové bezpečnosti ovlivněné degradujícím životním prostředím. S využitím analýzy a následné syntézy jsou zkoumány zdroje a informace týkající se potravin a mezinárodních vztahů. Z práce vychází výsledky naznačující, že je Čína dlouhodobě potravinově nesoběstačná a její přísun proteinů je silně ovlivněn dovozem proteinu, rybařením a akvakulturní produkcí ryb. Potravinová a obzvláště rybí produkce je však silně ovlivněna zhoršujícím se životním prostředím. Pro uspokojení svých potřeb tak Čína volí kroky, které v regionu porušují konvencí OSN vymezené exkluzivní ekonomické zóny jiných států, a unilaterálně prosazuje své vymezení regionu.
|
|
| |
|
|
Assessing Tsai Ying-Wen's strategy in the South China Sea
Gragnani, Lucia ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tchaj-wan je obecně považován za jednoho z umírněných hráčů v napjatých vodách Jihočínského moře. Navzdory své nenápadné politice má však Čínská republika (ROC) v souladu se svou ústavou z roku 1947 nejrozsáhlejší územní nároky v Jihočínském moři. Vztahy mezi Tchaj-pejí a Pekingem jsou hlavním zájmem každé administrativy Čínské republiky a ovlivňují její politiku v Jihočínském moři trváním Pekingu na tzv. principu jedné Číny. Tato diplomová práce zkoumá přístup prezidentky Tsai Ying-wen k problematice Jihočínského moře tím, že analyzuje interakci Tchaj-wanu s principem jedné Číny. Dále se pak zaměřuje na to, jak tato interakce ovlivňuje formulaci tzv. New South Bound Policy a vztahy Tchaj-wanu vůči zemím ASEAN. Tato práce zjišťuje, že administrativa Tsai Ying- wen z mezinárodních i domácích důvodů klade menší důraz na tchajwanské nároky v této oblasti. Tento přístup strategický podporuje zachování status quo a otevírá cestu k posílení vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a udržení podpory ze strany Spojených států, což částečně potvrzuje Waltzův neorealistický přístup.
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy
Machová, Zuzana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy" se věnuje konfliktu mezi šesti státy. Jedná se o Brunej, Čínu, Filipíny, Malajsii, Taiwan a Vietnam. Základním cílem této práce je představit jednotlivé aktéry konfliktu, podstatu jejich nároků na Spratlyho a Paracelské ostrovy a vývoj vztahů mezi státy v průběhu času. Pozornost je věnována i aktérům, jež si nenárokují Spratlyho či Paracelské ostrovy, nicméně do konfliktu zasahují. Konkrétně se jedná o USA, Japonsko a organizaci ASEAN. Pro lepší pochopení konfliktu v Jihočínském moři je v první části věnována pozornost významu Jihočínského moře a Spratlyho a Paracelských ostrovů. Rozebrány jsou teoretické a právní aspekty, které konflikt doprovázejí. Jedná se o teorii konfliktu a bezpečnosti, Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, Deklaraci o chování stran v Jihočínském moři a Deklaraci o Jihočínském moři. Samotný konflikt o Spratlyho a Paracelské ostrovy je rozebrán od skončení 2. světové války do současnosti, přičemž důraz je věnován situaci posledních let a příčinám napětí, které v oblasti panuje.
|
|
|
South China Sea Hegemony: Does China have the capacity to dominate the South China Sea amidst U.S presence in the region ?
Britto, Aidan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
V posledním desetiletí se Č ína promě nila v námoř ní mocnost. Jmenování Si Ť in-pchinga generálním tajemníkem Čínské komunistické strany v roce 2013 bylo úč innou odpovědí k americké zahraniční politice v Asii z roku 2012, ktera se tyká soutěže o zisk hegemonie v regionu Jihoč ínského moře. Tato práce si klade za cíl ukázat, jak jsou rozvíjející se mocnosti, jako je Č ína, připraveny použít metody mě kké a tvrdé síly k zisku sporných vod v hodnotě miliard dolarů , uložených v ropě a v zemním plynu pod mořským dnem , od vlivu USA. Byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních údajů k predikci čínského mocenského vlivu v Jihoč ínském moř i ve vztahu k jejich č inů m, pokud jde o modernizaci činské námoř ní flotily, zajiš tě ní multilaterálních institucí a umě lé stavby na sporných územích. Struč ně řeč eno, teoretická hloubková analýza toho, jak je kontrola nad Jihoč ínským mořem zásadní pro dlouhodobý č ínský ekonomický rů st a bezpeč nost.
|
host ::
RSS.