|
|
Výuka s prvky badatelsky orientovaného vyučování zaměřená na bezobratlé živočichy školní zahrady pro žáky 2. stupně ZŠ
Sedláčková, Denisa ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se hlouběji zaměřuje na výuku s prvky badatelsky orientovaného vyučování, s důrazem na bezobratlé živočichy v prostředí školní zahrady. Teoretická část se věnuje výuce bezobratlých živočichů na 2. stupni základní školy a charakterizuje zástupce, s nimiž se žáci běžně setkávají na školní zahradě. Zároveň identifikuje potenciál školní zahrady pro přírodovědné vzdělávání. V této části jsou rovněž popsány aktivizační metody vyučování, které budou implementovány do navrhovaného výukového programu. Praktická část diplomové práce se důkladně věnuje návrhu výukového programu s důrazem na badatelské prvky. Tento program zahrnuje také výrobu pomůcek pro sběr a odchyt bezobratlých živočichů, včetně vytváření hmyzích hotelů, škvorovníků a padacích zemních pastí. Práce se rovněž detailně zabývá praktickým využitím různých pomůcek pro identifikaci odchycených bezobratlých. Navrhovaný výukový program byl pečlivě implementován a následně důkladně ověřen v praxi. V rámci výzkumné části práce byl proveden systematický výzkum pomocí pretestu a posttestu, který zkoumal vliv aplikovaného výukového programu na změny v znalostech a postojích žáků k bezobratlým. Tímto přístupem bylo sledováno nejen získání dat, ale i hlubší pochopení efektivity badatelsky orientované výuky a konkrétního dopadu této...
|
|
|
Užití informačních technologií v badatelsky orientované výuce pravděpodobnosti a statistiky
KOPECKÝ, Jiří
Tato disertační práce se zaměřuje na integraci simulací náhodných množin do výuky pravděpodobnosti a statistiky na gymnáziích s využitím badatelského přístupu. Cílem je zjistit, zda takové začlenění může přispět ke změně vnímání těchto předmětů mezi gymnaziálními studenty. Výzkumná otázka zní: "Jak využití simulací náhodných množin v badatelsky orientované výuce ovlivňuje vnímání a postoje studentů gymnázia k předmětům pravděpodobnost a statistika?" Studie zahrnovala analýzu odpovědí 52 respondentů z kontrolní a experimentální skupiny, kteří vyplnili dotazníky sémantického diferenciálu. Ze 110 provedených t-testů vyplynulo, že existují statisticky významné rozdíly v odpovědích obou skupin. Žáci experimentální skupiny vnímali ve svém sémantickém prostoru pravděpodobnost jako rychlejší a pestřejší a statistiku jako užitečnější. V rámci didaktické rekonstrukce obsahu pro středoškolskou úroveň byly stanoveny výukové cíle v třech úrovních propracovanosti. Výsledky ukázaly, že více než polovina žáků gymnázia byla schopna vytvořit simulace náhodných množin se shluky nebo pravidelné množiny a odhalit a odstranit nejčastější chyby. Výzkum poukazuje na to, že začlenění simulací náhodných množin do výuky může být efektivním nástrojem pro zlepšení porozumění a zvýšení zájmu o pravděpodobnost a statistiku. Tato metoda navíc podporuje rozvoj digitálních kompetencí a programovacích dovedností, které jsou stále důležitější v současném vzdělávacím prostředí. Práce také ukazuje, že simulace náhodných množin mohou napomoci studentům gymnázia k lepšímu porozumění základních konceptů statistiky a pravděpodobnosti, což je důležité v kontextu jejich rostoucího významu v moderním světě.
|
|
|
Žákovská percepce vybraných výukových metod v rámci výukového programu na téma sovy
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na percepce rozdílů mezi frontální a badatelsky orientovanou výukou z perspektivy žáků základní školy. Teoretická část práce poskytuje informace o řádu sovy a teoretickém základu výuky. Je zde popsáno české kurikulum a jeho cíle v oblasti přírodovědného vzdělání. Dále se práce zabývá podrobným popisem transmisivního a konstruktivistického přístupu k výuce a s tím souvisejícími didaktickými prostředky. Zvláštní pozornost je věnována metodám výuky, které jsou předmětem výzkumu v praktické části práce, konkrétně badatelsky orientovanému vyučování (BOV) a frontální výuce. Tato část představuje jejich podstatu, základní pravidla a postupy provedení. Praktická část práce porovnává badatelsky orientované vyučování s frontálním vyučováním z pohledu žáků sedmých tříd základní školy během hodin přírodopisu. Pro výzkum byl použit sebehodnotící reflektivní dotazník. Tato část se nezabývá pouze výsledky výzkumu, ale také samotnou přípravou na hodiny a jejich realizací. Výsledky ukazují, jak žáci vnímají rozdíly mezi badatelsky orientovanou a frontální výukou. Přesněji jaký druh výuky vnímají jako zajímavější, užitečnější a při kterém se domývají, že si lépe rozvíjejí své komunikativní a intelektové dovednosti, konkrétně dovednost spolupráce a zpracování informací.
|
|
|
Moderní experiment jako cesta k inovaci a odstranění miskoncepcí ve výuce fotosyntézy na základních školách
BRČÁKOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda využití moderního experimentu využívajícího badatelsky orientovaný přístup k výuce a měření s pomocí moderního měřícího přístroje, kterým bylo optické čidlo pro měření rozpuštěného kyslíku a pH ve vodě vede ke zlepšení žákovského porozumění tématu fotosyntéza. Sledován byl také vliv využití tohoto experimentu na atraktivitu výuky přírodopisu a odstranění žákovských miskoncepcí. Výzkum byl prováděn formou pretest a posttest. Ze získaných statisticky vyhodnocených dat lze usuzovat, že moderní experiment se spojením s badatelsky orientovaným vyučováním může mít kladný vliv na žákovské porozumění tématu.
|
|
|
Využití mezipředmětových vztahů ve výuce přírodopisu k motivaci a prohloubení porozumění přírodovědným jevům a dějům
PEPICHOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá využitím mezipředmětových vztahů ve výuce přírodopisu k motivaci a prohloubení porozumění přírodovědným jevům a dějům. Teoretická část zahrnuje informace o mezipředmětových vztazích, konceptu STEM vzdělávání, přírodovědném kurikulu, badatelsky orientovaném vyučování a učebnicích. V návaznosti na analýzu 10 učebních textů nových učebnic přírodopisu a rozhovorů se čtyřmi učiteli byly navrhnuty výukové jednotky na téma motýli, bakterie, sloni, houby. Vybrané tři výukové aktivity byly zrealizovány v šestých třídách na základní škole v Jihočeském kraji.
|
|
|
Effectiveness of inquiry-based science education in the topic Chemical process at elementary schools and grammar schools
Sotáková, Ivana ; Ganajová, Mária (vedoucí práce) ; Kričfaluši, Dana (oponent) ; Brestenská, Beáta (oponent)
Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá zisťovaním účinnosti bádateľsky orientovanej výučby (BOV) chémie na základných školách a gymnáziách na modelovej téme Chemický dej. Pozostáva z troch hlavných častí - teoretickej, praktickej a výskumnej. Teoretická časť práce sprístupňuje poznatky o bádateľsky orientovanej výučbe, jej význame pre vzdelávanie v 21. storočí, charakterizuje úrovne bádania, učebný cyklus 5E, jej kladné i problémové stránky. Praktická časť práce obsahuje súbor vytvorených metodík, t. j. metodické listy pre učiteľov a pracovné listy pre žiakov k tematickému celku Premeny látok pre základné školy a k tematickému celku Chemické reakcie, chemické rovnice pre gymnáziá. Výskumná časť práce sprístupňuje výsledky pedagogického výskumu, ktorý bol zameraný na overenie vplyvu BOV na rozvoj vyšších myšlienkových operácií podľa revidovanej Bloomovej taxonómie, rozvoj vedeckých spôsobilostí, ako aj zisťovanie postojov žiakov k tejto výučbe. Výsledky získané na základe realizácie BOV a jej overovania prostredníctvom kognitívnych testov a následne štatistickým vyhodnotením potvrdili pravdivosť stanovených hypotéz - zvýšila sa úroveň vedomostí a zručností žiakov, zvlášť u prospechovo slabších žiakov na obidvoch stupňoch škôl. Vyhodnotením žiackeho škálového dotazníka projektu Establish sa zistili...
|
|
|
K počítači připojené senzory jako prostředek inovace přípravy učitelů chemie
Kintšnerová, Marie ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Chroustová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje prostředku inovace přípravy učitelů chemie. Teoretická část pojednává o reformách českého školství, o měřících systémech, především o systému Vernier, o badatelsky orientovaném přírodovědném vzdělávání a také o projektu implementace krajského akčního plánu. Experimentální část se zaměřuje na ověření několika pokusů, kde byly použity senzory teploty a čidlo siloměr od systému Vernier, a možností jejich zavedení do výuky budoucích učitelů chemie. Dále se práce věnuje zavedení měřícího systému Vernier na vybranou střední školu. Úspěšnost zavedení měřícího systému byla ověřena formou rozhovoru s učitelkou a vedením školy. Po zavedení systému byl na škole spuštěn úspěšný přírodovědný kroužek.
|
|
|
Effectiveness of inquiry-based science education in the topic Chemical process at elementary schools and grammar schools
Sotáková, Ivana ; Ganajová, Mária (vedoucí práce) ; Kričfaluši, Dana (oponent) ; Brestenská, Beáta (oponent)
Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá zisťovaním účinnosti bádateľsky orientovanej výučby (BOV) chémie na základných školách a gymnáziách na modelovej téme Chemický dej. Pozostáva z troch hlavných častí - teoretickej, praktickej a výskumnej. Teoretická časť práce sprístupňuje poznatky o bádateľsky orientovanej výučbe, jej význame pre vzdelávanie v 21. storočí, charakterizuje úrovne bádania, učebný cyklus 5E, jej kladné i problémové stránky. Praktická časť práce obsahuje súbor vytvorených metodík, t. j. metodické listy pre učiteľov a pracovné listy pre žiakov k tematickému celku Premeny látok pre základné školy a k tematickému celku Chemické reakcie, chemické rovnice pre gymnáziá. Výskumná časť práce sprístupňuje výsledky pedagogického výskumu, ktorý bol zameraný na overenie vplyvu BOV na rozvoj vyšších myšlienkových operácií podľa revidovanej Bloomovej taxonómie, rozvoj vedeckých spôsobilostí, ako aj zisťovanie postojov žiakov k tejto výučbe. Výsledky získané na základe realizácie BOV a jej overovania prostredníctvom kognitívnych testov a následne štatistickým vyhodnotením potvrdili pravdivosť stanovených hypotéz - zvýšila sa úroveň vedomostí a zručností žiakov, zvlášť u prospechovo slabších žiakov na obidvoch stupňoch škôl. Vyhodnotením žiackeho škálového dotazníka projektu Establish sa zistili...
|
|
|
Badatelsky orientovaná výuka v chemickém vzdělávání
Völklová, Veronika ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Teplý, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá badatelsky orientovanou výukou. V teoretické části z dostupných zdrojů shrnuje charakteristiku a obecné principy badatelsky orientované výuky a její přínosy a úskalí při zavádění do škol. Dále poukazuje na podporu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia pro zařazování této metody do výuky přírodních věd. Na základě několika kritérií analyzuje dříve vytvořené chemicky zaměřené badatelsky orientované úlohy, které jsou součástí závěrečných prací nebo některých projektů podporující osvětu badatelsky orientované výuky. V praktické části metodou rozhovoru zjišťuje reálné zkušenosti učitelů zařazujících tuto metodu do výuky přírodovědných předmětů a jejich výpovědi srovnává s dostupnými informacemi týkajícími se badatelsky orientované výuky. Na závěr ověřuje badatelsky orientovanou úlohou v praxi a předkládá autorčiny zkušenosti s touto metodou. Klíčová slova Badatelsky orientovaná výuka, Klíčové kompetence, Chemie, Rozhovor, RVP G, Výuka, Vzdělávání
|
|
|
Badatelsky orientovaná výuka rostlinných barviv na 2. stupni ZŠ
Novotná, Apolena ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením výuky rostlinných barviv s badatelsky orientovanou výukou na 2. stupni ZŠ. Teoretická část práce se zabývá současným stavem přírodovědného vzdělání a úrovní českých žáků v přírodovědných předmětech, charakteristikou badatelsky orientované výuky a stručným popisem jednotlivých typů rostlinných barviv. Součástí práce je hodnocení publikací, které zkoumá zastoupení rostlinných barviv v kurikulárních dokumentech. Tímto hodnocením bylo zjištěno, že zkoumané publikace se věnují tematikou rostlinných barviv jen okrajově. Další částí práce je výzkum realizovaný pomocí dotazníkového šetření zabývající se využitím badatelsky orientované výuky vyučujícími přírodopisu na 2. stupni ZŠ. Z výzkumu vyplývá, že většina vyučujících tuto metodu zná a využívá ji ve výuce. Poslední část práce obsahuje návrhy na dvě praktické úlohy týkající se badatelsky orientované výuky rostlinných barviv, které jsou zaměřeny na mezipředmětové vztahy přírodopisu a chemie. Obě úlohy byly úspěšně ověřeny.
|
host ::
RSS.