|
|
Integrace imigrantů v České republice: s pomocí a bez pomoci nestátních neziskových organizací - srovnávací studie
Suchánková, Pavla ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kumsa, Alemayehu (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou integrace imigrantů v České republice. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv mají nestátní neziskové organizace, v tomto případě Poradna pro integraci, na proces integrace imigrantů. Stanovený cíl je ověřován na základě srovnání míry integrace klientů Poradny pro integraci a zaměstnanců firmy Globus ČR, k.s. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Úvodní kapitola představuje téma, cíle a strukturu práce. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení prostudovaných pramenů a literatury. Teoretická část práce definuje pojmy, které bezprostředně souvisejí s danou problematikou, popisuje proces integrace imigrantů v ČR, zabývá se integrační politikou a nestátními neziskovými organizacemi v ČR. Empirické šetření obsahuje některé důležité údaje o Poradně pro integraci a vyhodnocení získaných informací na základě provedení dotazníkového šetření, zúčastněného pozorování a nestrukturovaných a neformálních rozhovorů. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a zhodnocení dosažených cílů.
|
|
|
Germany as a country of immigration? The integration policy at the time of the Great Coalition 2005-2009
Schöpsová, Andrea ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Velká koalice, jež ve Spolkové republice Německo v letech 20052009 vládla, s sebou přinesla v rámci migrační politiky zejména změny v řízení a utváření integrace. V tomto kontextu se předložená bakalářská práce zabývá hlavními integračně-politickými koncepty, které tato vláda iniciovala v podobě Integrační vrcholné schůze (Integrations- gipfel), Německé islámské konference (Deutsche Islam Konferenz) a novelizace přistěhovaleckého zákona (Zuwanderungsgesetz). Jedná se o analýzu tří výše zmíněných projektů, a to na základě charakteristiky přístupu jednotlivých koaličních stran CDU/CSU a SPD k samotné integraci. Cílem práce je zodpovědět otázku, zda se v daném období upevnil deklarovaný konsensus z úvodu 21. století, že se Německo stalo přistěhovaleckou zemí. Autorka práce na základě analýzy primárních a sekundár- ních pramenů však dochází k závěru, že se Německo v důsledku cílené a konsekventní integrační politiky velké koalice stalo v pravém slova smyslu spíše integrační zemí.
|
|
|
Vztahy mezi imigranty a úřady v České republice: cizinecká policie
Libichová, Lenka ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o aktuální problematice vztahů imigrantů vůči imigračním úřadům v České republice. Je strukturovaná do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje jednotlivým imigračním úřadům, tj. Ministerstvu vnitra České republiky, Službě cizinecké policie České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Jsou zde zohledněny i příčiny migrace, právní hledisko a nevládní organizace, jež plní úlohu "mostu" mezi imigranty a úřady. Praktická část sleduje problematiku imigrantů a úřadů v médiích a literatuře. Nedílnou součástí je však i terénní výzkum. Ten byl proveden kvalitativní metodou řízených rozhovorů s imigranty, zástupci nevládních organizací, ale i příslušníky státní správy. Výzkum je doplněn o pozorování na pražské úřadovně ministerstva vnitra. Jako největší problém se v případě ministerstva vnitra ukázalo nedodržování zákonem stanovených lhůt při vyřizování žádostí k dlouhodobému pobytu, chování úředníků, ale i přetrvávající fronty čekajících imigrantů. U ministerstva zahraničí se objevil problém s fungováním internetového objednávání, tzv. systému VISAPOINT, k podání žádosti o vízum - pro řadu cizinců není možné se do něj přihlásit. Cizinecká policie již nespravuje agendu dlouhodobých pobytů, a proto zde žádné problémy z pohledu cizinců...
|
|
|
Sociální integrace mongolské menšiny v České republice
Roztočilová, Zuzana ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá začleňováním zástupců mongolské menšiny do české společnosti. Vychází z teorie, která vymezuje integraci jako čtyřdimenzionální proces, který spočívá v strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi. ě průběh tohoto procesu u generace mladých Mongolů, žijících dlouhodobě v České epublice. Soustředí se na to, jak vnímají trvalý pobyt a jak české občanství. J jí česká a mongolská kultura. pozici ve společnosti si přisuzují, zda se považují více za Mongoly nebo za Čechy a co ovlivňuje jejich sebe teoretické části práce autorka představuje teoretická východiska výzkumu sociální integrace a věnuje se také mongolské menšině v České epublice a její kultuře. Druhá část se týká především metodologie kvalitativního výzkumu, metody sběru dat a jejich analýzy. Autorka provedla celkem šest polostrukturovaných rozhovorů, které anal poslední části práce, která je strukturovaná podle dimenzí. V závěru pak odpovídá na
|
|
|
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
|
|
|
Sentiment and Manifestation of Greekness in the Czech republic
Spanosová, Bubulina ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Koncem čtyřicátých a v padesátých letech dvacátého století přijalo Československo přibližně 14000 politických uprchlíků z Řecka. V této práci sleduji "řeckost" těch, kteří se rozhodli zůstat v Čechách. Analyzuji jejich současné vnímání etnické sounáležitosti a způsoby, kterými se projevuje po více než 60 letech společného žití s Čechy. Analýza je založená na kulturních elementech (jazyk, folklór, hudba, jídlo, náboženství), které se jeví jako důležité faktory pro etnickou identifikaci Řeků v Čechách a Řeků obecně. Stavíme vedle sebe způsoby, kterými je vnímají Řeky a Čecho-Řeky. Snažíme se objasnit jedinečnost Čecho- Řeků a odkrýt podmínky, které ji způsobily. Tim pádem zároveň uznáváme pozměněnou řeckost Čecho-Řeků jako legitimní.
|
|
| |
|
|
Multikulturalismus v Nizozemí od roku 2005
Kluchová, Regina ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zaměřená na multikulturalismus v Nizozemí byla inspirována politickou diskusí o soužití menšin a většinových společností v Evropě. Téma asimilace kontra přijetí odlišnosti menšin není tématem novým, ale dopady politického skloňování multikulturalismu na evropské úrovni v posledních letech znovuotevřely otázku aplikace teorie multikulturalismu v sociálních otázkách. V následujícím textu shrnuji nové trendy v multikulturní teorii a konfrontuji ji s vývojem situace v Nizozemí od roku 2005, a to převážně v oblastech přístupu k nizozemskému státnímu občanství, vzdělávání a podmínek na trhu práce. Studie dokazuje, že se Nizozemí ve sledovaném období výrazně neodchýlilo od multikulturního společenského trendu.
|
|
|
Socio-economic Analysis of the Informal Economy in San Diego County
Kubánková, Marie Alice ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
V akademické oblasti je neformální ekonomika zastoupena vágně a většina výzkumu je zaměřena na rozvojové země s mnoha socioekonomickými problémy. Neformální ekonomika ve vyspělém světě, zejména v zemích Evropské unie a Spojených státech amerických, má minimální podíl na světové neformální ekonomice, a proto se tak často nediskutuje mezi akademiky. Některé země po celém světě se aktivně snaží s tímto sektorem bojovat, aby jej minimalizovaly a tím i minimalizovaly jeho dopad na ekonomiku státu a na jednotlivé komunity. Pro provedení účinnějších nařízení je důležité vědět, které faktory nejvíce přispívají k převládání neformální ekonomiky. Hledání těchto faktorů se stalo cílem této práce. Vzhledem k tomu, že ve vyspělých zemích chybí výzkum o neformální ekonomice, je hlavní těžiště práce kladeno na geografickou oblast okresu San Diego, a to především pro jeho různorodou demografii. Faktory jsou identifikovány a podrobně analyzovány v kapitole 4. V "Diskusi" jsou faktory hodnoceny tak, aby byly vidět ty nejdůležitější. Bylo zjištěno, že nejpříznivějšími faktory jsou "zatěžující regulace" a "individuální preference". Dalšími faktory, které silně ovlivňují neformální ekonomiku v okrese San Diego, jsou "nízké monitorování" a "vymáhání a vysoká ekonomická nerovnost". Nabízené poznatky nemají pouze...
|
|
|
Integrace imigrantů v Rakousku po roce 1990 na příkladu Spolkového hlavního města Vídně
Dimitrov, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Integrace imigrantů v Rakousku po roce 1990 na příkladu spolkového hlavního města Vídně" pojednává o integrační politice Rakouska resp. hlavního města Vídně směrem k přistěhovalcům. První ěást vymezuje základní pojmy (integrace, integrační politika a její aktéři, cílová skupina). Dále jsou nastíněny základní vývojové trendy v integrační politice rakouského spolku s důrazem na změny v posledních letech. Jádro práce se zaměřuje na opatření hlavního města Vídně na poli začleňování imigrantů do většinové společnosti. Nejprve je na příkladech dvou klíčových institucí, Vídeňského integračního fondu (WIF) a Magistrátního oddělení 17 (MA 17), popsána činnost města na poli podpory sociální integrace imigrantů, následně je shrnuta diskuse politických stran o klíčových otázkách spojených se strukturální integrací (státní občanství, volební právo na komunální úrovni, segregace či školská politika). Cílem práce je odpovědět na otázku, jak je strana SPÖ, která ve Vídni vládne s absolutní většinou mandátů, aktivní na poli integrace a jaké jsou meze této aktivity.
|
host ::
RSS.