|
|
Náboženství a filozofie TGM
Florianová, Tereza ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce si klade za primární cíl charakterizovat způsob, jakým významný filozof a politik Tomáš Garrigue Masaryk nahlížel na filozofii a náboženství. Jelikož se smýšlení jedince v těchto aspektech formuje postupně v závislosti na životních zkušenostech a událostech, je pro hlubší pochopení dané problematiky nutné pojednat o některých úsecích jeho života. Ty měly nejen vliv na utváření zmíněných náhledů, ale již samotná stanoviska, která Masaryk ve zmíněných situacích a kauzách zaujímal, mají sama o sobě nemalou výpovědní hodnotu. Řeč je kupříkladu o Hilsneriádě či záležitosti pravosti Rukopisů - v obou případech měl Masaryk jasně vyhraněný názor, za kterým si, navzdory kritice, kterou sklízel, pevně stál. Zásadní vliv měli na Masaryka také někteří filozofové, myslitelé a duchovní. Z pohledu náboženského patrně ponejvíce přejímal myšlenky Ježíše a Husa. V rovině filozofické je, kvůli mnohosti osobností, ke kterým do jisté míry inklinoval, obtížné zvolit tu nejvlivnější, nicméně tuto pozici by nejspíše zaujímal Platón, jehož si ho Masaryk jakožto filozofa velice vážil. Na druhou stranu sám Masaryk zásadním způsobem ovlivnil některé své následovníky, například Jana Patočku, o jehož vyrovnání se s Masarykovou filozofií je taktéž pojednáno. Ačkoliv je Masarykovo pojetí náboženství a...
|
|
| |
|
|
Člověk jako tvor středu aneb skromný komentář k Herderově filosofii
Vostárek, Adam ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem této práce je zprostředkovat českému čtenáři přístup k filosofii polozapomenutého autora 18. století, Johanna Gottfrieda von Herdera. Tento žák I. Kanta je dozajista někým, koho bychom neměli z kánonu německé klasické filosofie vyřazovat. Ne nadarmo označil Herdera Goethe za Bratra Humana. Právě pojem lidskosti je právoplatným cílem mé interpretace. Jedná se totiž o pojem základní. Tato práce si pak klade za cíl provést nejprve výklad dvou stěžejních děl J.G. Herdera, Eseje o původu řeči a Vývoje lidskosti, přičemž tato díla zde vyložíme tak, aby vynikla jejich propojenost, která je, jak se domnívám, zcela zřejmá. Poté se přesuneme do syntetické části této práce, kde hodlám interpretovat poznání nabyté předchozím výkladem a obohatit ho o poznatky z dalších Herderových spisů. Cílem této syntetické kapitoly je pak dojít k výkladu onoho stěžejního termínu Herderovy filosofie, termínu lidskosti, který Herder staví do úplného centra svého filosofování. Klíčová slova: Herder, lidskost, řeč
|
|
|
Obraz upíra ve vybraných populárních médiích
Hezinová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Od počátku dvacátého prvního století upíři se již objevují i v jiných žánrech než hororových, a obraz upíra se v populárních médiích začíná postupně měnit. Vnímání upírů v populární kultuře se také začíná posouvat novým směrem. Tyto změny jsou na sebe napojené a vzájemně se ovlivňují. Budou se zkoumat způsoby zobrazování upírů ve filmech a seriálech z konce dvacátého a průběhu dvacátého prvního století. Během zkoumání bude sledováno, jak se obraz upíra mění napříč žánry i v průběhu času. Práce se pak pokusí ze zjištěných podob upíra rozpoznat, zda vznikají v nových zobrazováních nějaké společné trendy, které se nesou napříč žánry.
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj myšlenky československého státu v 19. a na počátku 20. století
Suchánek, Petr ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá myšlenkovým pozadím československé státnosti skrze náhled do národního obrození a díla T. G. Masaryka. Cílem je zjistit, jak vypadají její jednotlivé složky a sledovat jejich vývoj v čase mezi 19. a počátkem 20. století. K tomu je použito metod analýzy a komparace primárních textů autorů, kteří se tématem zabývali. Přínosem této práce je nazření na problém skrze optiku dobových dokumentů a hlavním zjištěním je nepevnost některých argumentů, na nichž idea československého státu stojí.
|
|
|
Myšlení a víra Otakara A. Fundy
Kovářová, Zdenka ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra teologické etiky a spirituální teologie Zdenka Kovářová Myšlení a víra Otakara A. Fundy Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, PhD. Praha 2018 2 Anotace Diplomová práce je kritickou analýzou myšlení profesora O. A. Fundy, jehož dílo je přínosem k problematice sekularizace společnosti a mravní obrody. Práce je rozdělena do tří částí. První prezentuje celkový obraz Fundova života a myšlenkového směřování, seznamujeme se zde s badateli, v jejichž dílech Funda nalezl myšlenkové souznění i výzvy. V druhé části představujeme Fundovo myšlení skrze těžiště jeho tvorby témata víra a racionalita. Přestože profesor své myšlenkové směřování dělí na dvě období (teologické a filosoficko-religionistické), tomuto dělení se záměrně vyhýbáme, abychom apriorně nevytvářeli hranice. Témata víra a racionalita jsou v jeho díle přítomny od prvopočátku, jsou to pilíře Fundova myšlení, které ho vždy provokovaly a stále motivují k dalšímu dotazovaní. Třetí část je kritická analýza, kde je hlavním cílem zhodnocení Fundovy práce, zdali se Fundovi podařilo překlenout do jisté míry uměle vytvořené schéma racionalita/transcendence svým klíčem: skutečnost = komplexita komplementarity komponent v korelacích, kontinuitě a kontextu. Klíčová slova etika, kultura,...
|
|
|
Pojetí demokracie u Tomáše Garrigua Masaryka
Procházková, Kamila ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je propojit Masarykovo teoretické uvažování o demokracii s jeho politickou praxí. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu demokracie, objasnění jejího vzniku a proměny přístupu k demokracii v evropském myšlení. Druhá část práce objasňuje Masarykovy úvahy o demokracii, politice, mravnosti, humanitě a realismu, které rozvíjí v kontextu českého národa a dějin. Třetí a poslední část práce pak pojednává o Masarykově praktické politice a jeho participaci na veřejném životě. Konkrétně se zabývá veřejnými kauzami, ve kterých Masaryk figuroval, jeho poslaneckou činností, aktivitami a programem v zahraničním odboji a Masarykovým výkonem úřadu prezidenta Československa. Při zpracování použitých literárních zdrojů se v diplomové práci využívá analytická a komparativní metoda. Klíčová slova demokracie, politika, mravnost, humanita, realismus, česká otázka
|
host ::
RSS.