|
|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
|
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
|
|
|
Renesanční tanec: zrcadlo kultury raně novověké společnosti
Klementová, Kateřina ; Kröschlová, Eva (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent) ; Steckerová, Andrea (oponent)
Práce se zaměřuje na italský dvorský tanec 15. století, který patřil v celé renesanční Evropě k bytostným projevům rodící se aristokratické společnosti. Vychází z důkladného prozkoumání originálních spisů tanečních mistrů Domenica da Piacenza, Antonia Cornazana a Guglielma Ebrea/Giovanniho Ambrosia a přináší doposud nezveřejněné překlady jejich významných částí do češtiny. Text směřuje od obecných otázek (kde a při jakých příležitostech se tančilo, taneční vzdělání a postava tanečního mistra, funkce tance v dané historické epoše, intelektuální a filosofický rámec prvních tanečních traktátů) ke konkrétnímu zkoumání jednotlivých prvků dobové taneční teorie a popisu praktických aspektů realizace tanečních choreografií (základní kroky a pohyby, figury, prostorová forma tanců ad.). Součástí práce je i rekonstrukce jedné z nich. Jistým "exkurzem" do příbuzných oborů i mladších epoch jsou pak kapitoly věnované estetice pohybu (požadavky na správné držení těla, pozici hlavy, výraz tváře, gesta rukou ad.) a dobové etiketě (respektování společenské hierarchie v tanci i mimo něj, projevy úcty a vzájemné pozdravy, princip vyzývání k tanci, jeho odmítnutí, pravidla pro odchod po tanci i z taneční slavnosti, správné vystupování na plese mimo tanec - způsoby patřičného sezení, stání či společenské konverzace). I...
|
|
|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
|
Digitalní knihovna Kramerius a její využívání studenty historických oborů
Fišer, Marek ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na digitální knihovnu Kramerius, jenž elektronicky zpřístupňuje převážně bohemikální dokumenty z 19. a 20. století. Jejím cílem však není do úplnosti popsat tento systém a jeho zázemí - práce se soustředí spíše na uživatelský pohled. Jádrem práce je proto uživatelský průzkum, provedený mezi studenty a doktorandy historických oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konkrétně se jedná o studenty zapsané ve studijním programu Historické vědy. V první části práce je charakterizována digitální knihovna Kramerius s důrazem na aspekty, jenž úzce souvisí s její využitelností (uživatelské rozhraní, přístupnost dokumentů, převod textu originálních dokumentů do strojově čitelné podoby). Ve druhé části je pak popsán a zhodnocen uživatelský průzkum, jenž je rozdělen na dvě části.
|
|
|
Různé aspekty generálbasové praxe ve světle historických a moderních pramenů
Skalická, Štěpánka ; SPURNÝ, Vojtěch (vedoucí práce) ; MRÁZKOVÁ, Giedre (oponent)
Generálbas je určitý systém zápisu a realizace doprovodné harmonie, který je charakteristický pro dobu 17. a 18. století. Systém byl určen především pro klávesové nástroje, jako jsou cembalo, varhany a další harmonické klávesové nástroje. Hra generálbasu se využívala v komorní a orchestrální hudbě.
Generálbas prošel během dvou staletí značným vývojem. První teoretické zmínky se vyskytují přibližně od roku 1600 a informují nás o prvních generálbasových technikách z doby, kdy doznívaly renesanční motetové techniky a postupně přicházela barokní technika improvizace a polyfonnie. První doložení instrukce máme od Lodovica Viadany v traktátu Cento concerti ecclesiastici z roku 1602.
Centrum vývoje generálbasu se postupně z Itálie rozšířilo do Německa a Francie. V každé zemi probíhal samostatný vývoj, který měl svá specifika a své důležité teoretické zdroje. Jednotlivé styly realizace se však i přes určitou izolovanost vzájemně ovlivňovaly a inspirovaly.
Mezi významné zdroje italského stylu patří například Francesca Gaspariniho, Georga Muffata a Francesca Geminianiho. Francouzský styl zastupují Jean-Henri d´Anglebert, François Dandrieu, Michel de St. Lambert. Německý pak Johann Mattheson, Johann David Heinichen a Johann Sebastian Bach.
V současné době se znovu setkáváme se studiem historických generálbasových pramenů a s určitou badatelskou činností vznikají také generálbasové učebnice nové. V České Republice jsou dostupné v českém překladu dvě publikace, a to Jespera Bøje Christensena a Barbary Marie Willi. Oba tito autoři čerpají ve své práci z historických pedagogických systémů a pravidel. Ve Francii vznikla v roce 2001 učebnice Michela Laizé, který přináší svůj vlastní metodický plán.
|
|
| |
|
|
Výchova ke zdraví na PF JU, historie a současnost
MUSILOVÁ, Jana
Práce představuje stěžejní data a incentivy vzniku katedry výchovy ke zdraví a její historii na PF JU do konce roku 2010. Zahrnuje nashromážděný chronologicky seřazený materiál, z něhož mohou čerpat nejenom studenti JU při studiu historie oboru výchova ke zdraví, ale také mohou být využity jednotlivé části práce pro webové stránky katedry. Kromě toho se nabízí navázání na tuto práci v budoucích letech, čímž by se postupně rodila vlastní kronika Katedry výchovy ke zdraví. V práci je využita metoda přímá, dále byla aplikována rámcová analýza týkající se následné práce s materiálem, jeho roztřídění a redukce. Dalšími metodami jsou zde postupy diachronní a progresivní, které jsou charakteristické právě chronologickým popisem událostí. Přínos mé práce spočívá ve zpracování dat a podkladů dynamiky rozvoje pracoviště Katedry výchovy ke zdraví za pětileté období v chronologickém sledu. Výsledky budou po obhajobě použity k rozšíření informací na webových stránkách.
|
|
| |
|
|
Analýza pramenů zabývající se zážitkovou pedagogikou
Hypeš, Jaromír ; Král, Pavel (vedoucí práce)
Práce zkoumá prameny zabývající se zážitkovou pedagogikou. Je rozdělena do sedmi kapitol. První část přináší teoretický přehled o tom, co je zážitek a zkušenost. Pohledy autorů na termín zážitková pedagogika jsou uvedeny ve druhé části práce. Další kapitola je zaměřena na prozkoumání historických pramenů. V následujících částech je probrána didaktická teorie, zážitkové učení a organizace zabývající se zážitkovou pedagogikou. Využití této pedagogiky je obsahem poslední části. Především vztah k managementu je zde významný.
|
host ::
RSS.