|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
Ohlasy českého sedláka Františka Jana Vaváka na význačné politické změny a události z pohledu Pamětí se zřetelem na dobu panování císařovny Marie Terezie.
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Lorman, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je rekonstruovat svébytný pohled českého sedláka Františka Jana Vaváka na dobu panování a reformy císařovny Marie Terezie, které významně zasáhly život všech společenských vrstev a zároveň rekonstruovat některé prvky myšlenkového světa druhé poloviny 18. století. Hlavní pramennou základnou jsou Vavákovy Paměti z let 1770 - 1780 a jejich následná podrobná analýza. Diplomová práce sleduje ohlas Vavákovy osobnosti na význačné politické změny a události doby tereziánské, a to především na významné zásahy do církevního života, nevolnické povstání a vyhlášení robotních úprav, jakožto důsledku selských bouří. Obecně se práce snaží přiblížit Vavákovy postoje ve světě náboženském a selském v období posledních let vlády císařovny Marie Terezie.
|