|
|
Podnikatelský plán pro otevření specializované restaurace
Spurný, Vojtěch ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Vokounová, Eliška (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zpracování podnikatelského plánu pro založení konkrétní restaurace. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část se věnuje obecnému popisu a struktuře podnikatelského plánu, základním pojmům týkajících se podnikání a popisuje postup nutný pro založení restaurace. Praktická část se zaměřuje na zpracování konkrétního podnikatelského plánu pro založení a provozování italské restaurace v časovém horizontu 3 let.
|
|
|
Italská komická opera 18.století
Galanis, Georgios ; FARKAČ, Hynek (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem této bakalářské práce je ucelený pohled na Italskou komickou operu 18. století , jak se ve stejné době rozvíjela v Neapoli, Benátkách a v Římě a dalších italských městech. Obsahuje životopisy nejvýznamnějších skladatelů a libretistů tohoto žánru a poskytuje ucelený pohled na její vývoj během tohoto století. Italská opera buffa je nejpůvodnější a nejzajímavější téma v dějinách hudby, proto bylo pro mě jeho objevování velmi přitažlivé.
|
|
|
Různé aspekty generálbasové praxe ve světle historických a moderních pramenů
Skalická, Štěpánka ; SPURNÝ, Vojtěch (vedoucí práce) ; MRÁZKOVÁ, Giedre (oponent)
Generálbas je určitý systém zápisu a realizace doprovodné harmonie, který je charakteristický pro dobu 17. a 18. století. Systém byl určen především pro klávesové nástroje, jako jsou cembalo, varhany a další harmonické klávesové nástroje. Hra generálbasu se využívala v komorní a orchestrální hudbě.
Generálbas prošel během dvou staletí značným vývojem. První teoretické zmínky se vyskytují přibližně od roku 1600 a informují nás o prvních generálbasových technikách z doby, kdy doznívaly renesanční motetové techniky a postupně přicházela barokní technika improvizace a polyfonnie. První doložení instrukce máme od Lodovica Viadany v traktátu Cento concerti ecclesiastici z roku 1602.
Centrum vývoje generálbasu se postupně z Itálie rozšířilo do Německa a Francie. V každé zemi probíhal samostatný vývoj, který měl svá specifika a své důležité teoretické zdroje. Jednotlivé styly realizace se však i přes určitou izolovanost vzájemně ovlivňovaly a inspirovaly.
Mezi významné zdroje italského stylu patří například Francesca Gaspariniho, Georga Muffata a Francesca Geminianiho. Francouzský styl zastupují Jean-Henri d´Anglebert, François Dandrieu, Michel de St. Lambert. Německý pak Johann Mattheson, Johann David Heinichen a Johann Sebastian Bach.
V současné době se znovu setkáváme se studiem historických generálbasových pramenů a s určitou badatelskou činností vznikají také generálbasové učebnice nové. V České Republice jsou dostupné v českém překladu dvě publikace, a to Jespera Bøje Christensena a Barbary Marie Willi. Oba tito autoři čerpají ve své práci z historických pedagogických systémů a pravidel. Ve Francii vznikla v roce 2001 učebnice Michela Laizé, který přináší svůj vlastní metodický plán.
|
|
|
Význam českých skladatelů 2. poloviny 18. století
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem mé diplomové práce je hudba 18. století a význam českých skladatelů v evropském kontextu. Na začátku práce jsme uvedeni do historických souvislostí, kde je stručně nastíněna politická a společenská situace, hovoříme o postavení hudebníka tehdejšího světa a jeho uplatnění, dále poukazuji na českou hudebnost a její význam pro evropský klasicismus. V dalších kapitolách se zabývám hudebním prostředím na české půdě, českými kantorskými rody a významem zámeckých kapel u nás. Kapitola následující pojednává o české emigraci, hudebních centrech a institucích Evropy a dalších důležitých událostech 18. století. Osmou kapitolou se dostáváme k typům skladeb v období klasicismu a jejich uplatnění. V závěrečné kapitole číslo 9 se detailněji zabývám čtyřruční tvorbou pro klávesové nástroje v 18. století, konkrétními skladateli, hudebními příklady z čtyřruční tvorby a v samém závěru se podělím o svoji vlastní zkušenost se čtyřruční hrou na klávesové nástroje
|
|
|
Výuka hry na cembalo v současnosti
Žďárská, Petra ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Moje magisterská práce s názvem Výuka hry na cembalo v současnosti se zabývá aktuální situací cembalového vyučování v České republice a zahraničí.
První kapitola ve stručnosti mapuje stávající situaci na školách.
Hlavním cílem mé práce bylo přehledně popsat současné materiály pro výuku cembala. V druhé kapitole se proto zmiňuji o vztahu současných cembalových škol a historických pramenů.
Následující kapitoly se zabývají moderními cembalovými školami: 1. Školami pro začátečníky, 2. Školami pro žáky s předcházejícím jiným hudebním vzděláním a
3. Školami pro pokročilé studenty. Zařadila jsem navíc kapitolu o nejčastěji používaných klavírních školách v ČR, které lze adaptovat pro elementární výuku cembala.
Poslední kapitola se zaměřuje na doplňující materiály (stupnice, etudy, basso continuo a soudobou literaturu).
|
|
| |
|
|
Cembalo - generálbasový a obligátní nástroj v komorní hudbě J. S. Bacha (se zaměřením na sonáty pro housle a cembalo)
Nováková, Denisa ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce s názvem Cembalo-generálbasový a obligátní nástroj v komorní tvorbě J.S.Bacha (se zaměřením na housle a cembalo) se zabývá především 17. a 18. stoletím. Obsah práce je rozdělen do tří velkých kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a notovými přílohami na konci práce.
První kapitola stručně přibližuje úlohu cembala ve hře bassa continua. Druhá kapitola se již zabývá změnou generálbasového partu na obligátní v komorní tvorbě J.S.Bacha. Třetí kapitola zpracovává téma o cembalu jako koncertantním nástroji v houslových Bachovských sonátách a analyzuji v ní Bachovu sonátu E dur pro obligátní cembalo a housle (BWV 1016), kterou jsem hrála na magisterském koncertě. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí všech předešlých kapitol.
|
|
|
Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě+)
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce s názvem Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě) zpracovává celou dynastii hudebníků Couperinů, jež měla téměř dvousetletou tradici.
V první kapitole uvádím čtenáře do historických souvislostí doby, ve které Couperini žili a působili.
V počátku kapitoly druhé poukazuji na šíření hudebních tradic v období XVII. a XVIII. století v Evropě. Poté však celou kapitolu věnuji rodu Couperinů od jejich původu až po jejich uplatnění u dvora a v centru dění ? na nejprestižnějších místech v Paříži. Podrobněji zpracovávám všechny hudebníky a hudebnice rodu, jejich životopis a pokud se dochovalo dílo, uvádím je celé.
Kapitola třetí je soustředěná na tři nejvýznamnější představitele rodiny Couperinů ? Louise, Françoise le Grand a Armanda-Louise. Jejich rozdílné styly ukazují hudební vývoj, změnu hudebního myšlení a různorodé využití nástroje ve vrcholném období cembala do jeho ústupu až ke konci cembalové éry. Především se snažím o vyzdvižení přínosu každého z nich pro cembalovou tvorbu a hudbu.
V poslední kapitole je uvedena posloupnost varhaníků Couperinů v jednom z nejdůležitějších míst Paříže ? na varhanickém místě v kostele Saint Gervais.
|
|
|
Modelové situace a ornamentální kontrapunkt v Dobře temperovaném klavíru I. J. S. Bacha
Čechová, Markéta ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Magisterská práce s názvem "Modelové situace a ornamentální kontrapunkt v Dobře temperovaném klavíru, 1. díl, J. S. Bacha" se zabývá hudebním jazykem, který je typický pro kompoziční práci J. S. Bacha. V první kapitole uvádím historická fakta, která jsou nezbytná v tomto kontextu. Uvádím okolnosti vzniku hudebního textu, pro jaký nástroj je toto dílo napsané a probírám možné varianty ladění. Představuji různé možnosti pořadí Preludií a fug. V druhé kapitole představuji svou metodu analýzy, která vychází z hamburské školy. Ve třetí kapitole uvádím různé možnosti modelových situací v hudbě. Čtvrtá kapitola probírá ornamentální kontrapunkt a jeho význam pro hrajícího interpreta. Pátá kapitola je zaměřená na preludium, jeho různé druhy v historickém kontextu a souvislosti sBachovou tvorbou, šestá kapitola pojednává o fuze, definuje termín, a ukazuje jak vypadá kompoziční práce. Sedmá kapitola se nyní zaměřuje na výběr Preludií a fug z 1. dílu Dobře temperovaného klavíru a vysvětluje nastíněné principy ještě v detailu.
|
|
|
Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na francouzské suity J. S. Bacha)
Waldaufová, Marie ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce s názvem Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na Francouzské suity J. S. Bacha) se zabývá souvislostmi mezi tanečním uměním a hudební formou, v tomto případě jednou ze čtyř hlavních částí suity, sarabandou.
První kapitola je přehledem o vývoji evropského tanečního umění od počátku 15. století do konce druhé poloviny 18. století.
Ve druhé kapitole je kromě historie tance sarabandy popsána jeho barokní podoba, charakteristické rysy a přehled tanečních kroků, které se v jeho choreografii nejčastěji objevovaly.
Třetí kapitola je věnována sarabandě jako stylizovanému tanci v cembalových suitách francouzských a německých barokních skladatelů.
Poslední kapitola je zaměřena na sarabandy v díle J. S. Bacha, jmenovitě na šest saraband z Francouzských suit.
|
host ::
RSS.